Příběh začíná velice mírumilovně. Dva postarší pánové se setkávají v malém a útulném baru, kde obsluhuje sličná barmanka. Každý z těchto senilních mužů má snahu ,,sbalit“ onu krásnou servírku. Náhle oba zjišťují, že jeden druhého znají. A tak následuje setkání po dlouhých třiceti letech. Asi máte představu, jak takovéto setkání skončí? Druhý den mají Merda a Kalouš zase stejné nápady, jaké měli za mlada. Kromě těchto bláznivých výletů nastává i sázka století. Protože oba dostávají od svých manželek či z jiných zdrojů spoustu peněz, není pro ně problém "rozjet" velkou akci.

Velká akce znamená rozehrát sázku o to, kdo dřív - jak Merda s radostí říká - ,,označkuje“ všechny ženy, jejichž jména jsou v českém kalendáři. Chlapi si domlouvají pravidla a sázejí se o neuvěřitelných deset milionů korun. Hra může začít! Muži vyráží za známými českými i exotickými ženskými jmény. otázkou však zůstává, zda jim máme co závidět. Nastávají totiž situace, kdy nedělají čest sukničkářskému řemeslu. Na druhou stranu podporují obchodníky tím, že nakupují neuvěřitelná množství těch známých, mnoha vtipy opředených, modrých tabletek. Ale ani po těchto dobrodružstvích ještě příběh nekončí. Naopak. Děj nabírá na obrátkách a vyvrcholení na sebe nenechá dlouho čekat. Jak tato, dle autorových slov "nestydatá", sázka o "nestydaté" prachy dopadne? Kdo vyhraje pohádkovou sumu? "Ošustí" Merda a Kalouš všechny ženy, jejichž jména jsou v kalendáři?

Autor nemá snahu používat těžké intelektuální fráze. Používá slova, která mu doslova přijdou pod jazyk a tím získává kniha neuvěřitelný spád a charakteristiku. Po přečtení několika málo stran čtenář sám zjišťuje, jaký druh knihy si vybral. Proto ji může hned odložit nebo si lehne do postele a začne číst dál. V díle se setkáváme s různými narážkami na všechno. Na svět, na společnost a na ženy. Ale to by nebyl Ivan Mládek, kdybychom tu jeho narážky na slabší pohlaví nenašly. Drsné vtipy tu však nehledejte. Jazyková mnohotvárnost dává vyprávění zvláštní hloubku. Kniha je protkaná řadou dialogů nad nimiž, jako bájný bůh Zeus, stojí vypravěč a zároveň hlavní hrdina Kalouš. Na několika stranách textu si s kamarádem Merdou svou úlohu vypravěče vymění, ale zase se do ní rád vrací. Za slabé místo v díle může být označována nadsázka a fantasknost nebo bych měl spíše říci nereálnost. Peníze, ženy a prostředí tvoří hlavní součást příběhu. Nemůžeme si však nepovšimnout, jak tyto aspekty doslova boří a nenávratně ničí dobře zavedenou strukturu díla.


<sup>Ivan Mládek: Kalendameron
Nakladatelství Fragment v roce 2007

Zdroj fota: www.fragment.cz</sup>