Ještě před samotným řešením dilema si musíme uvědomit jednu důležitou věc. Nepořizujeme si hračku na týden, kterou po omrzení hodíme pod postel, kde se na ní bude prášit do příští debordelizace. Kupujeme živé zvířátko vyžadující naši péči a pravděpodobně s námi bude trávit několik let našeho života.

Starosti a povinnosti
Ať už si pořídíme malou kočičku nebo štěňátko, první z našich pečovatelských starostí bude návštěva u veterináře. Samozřejmě existují dobří, zkušení a příjemní veterináři a naopak. Doporučuji vyzkoušet jich několik. Ve vašem okolí se určitě několik vyskytuje.

Po sérii povinných očkovaní a odčervovacích procedur, nesoucích sebou i zátěž pro vaší peněženku, je tu první rozdíl. Kočku nemusíte registrovat na žádném úřadě, ani není třeba ji do těla zavádět identifikační čip či vyzdobit ji tetováním. Od ledna roku 2005 vyvstává povinnost mít svého psa, kromě známky, identifikovaného jedním ze dvou uvedených způsobů. Kromě toho musíte psa samozřejmě zaregistrovat na příslušné městské části či obecním úřadě. Ani v tomto případě nenechají milé úřady vaší peněženku zahálet.

Kočky jsou mnohem čistotnější stvoření než psy. Na kočičí záchod (nádoba s pískem) se naučí chodit bez dlouhého domlouvání. S pejsky je to trochu náročnější. Připravte si zásobu novin a mokrého hadru. S dobrým výcvikem se po čase podaří, aby se naučil ulevovat si venku. Čímž se dostáváme k zásadní povinnosti u psů. Venčení zůstává nejdůležitější starostí a pokud máte pejska v bytě, je optimální třikrát až čtyřikrát psa vyvenčit. Kočka stejně větší část dne prospí a potřebu si vykoná na písečku. Nicméně jsou lidé, kteří své kočce otevřou okno (pokud nebydlí v desátém patře) a umožní svobodnou procházku bez dozoru. Bohužel se kočka v takovém případě nemusí vrátit. V takovém případě je většinou kočka po smrti.

Čím krmit a jak často
Neexistuje jedno konkrétní krmivo na kterém by se kočky a psi dohodli, a to spokojeně konzumovali. Obecně platí zásada nekupovat levné krmivo pochybných značek. Obvykle to končívá zkaženým žaludkem vašeho miláčka, návštěvou u veterináře a následnou dietou. Nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci.

I v případě přechodu na jiné krmivo, nechte zvířat třeba den vyhladovět a pak už krmte tak, jak jste zvyklí. Každé krmivo má jiné složení a zažívaní vašeho miláčka nemusí naplno pochopit váš dobrý záměr. Každému zvířeti chutná jiné krmivo, nelitujte peněz a zkuste různé značky. I když v dobré víře rozhodně si ze svého zvířátka nedělejte odpadkový koš a zbytky jídla raději vyhazujte do koše, anebo jezte tak, aby vám žádné zbytky nezůstávaly.

V otázce jak často krmit, je nejlepší umožnit přístup k jídlu celodenně. Pokud zajistíte v případě granulované stravy stále plné misky, uděláte tak nejlépe. Ani kočka ani pes se vám nepřejedí, to je pouze zlozvyk nás lidí. Pokud budete dávat konzervu, dejte jen tolik kolik zvíře samo sní a zbytek vraťte zpátky do ledničky. Vyhnete se oschnutí jídla.

Pokud budete stát před rozhodnutím zda kočku nebo psa, pak platí obecné zásady. Kočka je mnohem méně náročnější a nese sebou menší počet starostí a zařizování. Na druhou stranu je nemůžete vycvičit na jasné povely a obecně se ví, že kočky jsou zákeřnější a ve svém jednání méně předvídatelnější než psi. Zvítězí-li ve volbě pes, počítejte s nutným venčením, administračními povinnostmi spojenými s registrací psa. A když se mu dostane potřebného a rozumného výcviku bude vám za námahu odměnou věrný kamarád a společník.

Zdroj foto: www.dumka.info