V České republice např. v posledních letech stoupl průměrný věk matek až na 29 let, prvorodiček na 27 let. Otcovský věkový průměr je ještě o něco vyšší. Každý rok se toto číslo o pár desetinek zvyšuje. Důvodů existuje více. Nejčastěji rodiče označují potřebu se nejprve zajistit a potom také důvěru v lékařské pokroky (před několika desetiletími se těhotenství již třicetileté matky považovalo za rizikové).
 
Novou módou se také v případě otců stává trend zakládání nových hnízdeček s mladšími partnerkami. Jeden z důvodů tohoto trendu odhalil výzkum z roku 1989, jenž ukázal, že zatímco ženy přistupují k sexu v mladém věku s potřebou vztahu a s rostoucím věkem kladou důraz na fyzické vzrušení, muži tento vývoj prožívají přesně naopak. Z tohoto pohledu by pak mladá žena a starší muž dokázali spíše prožít hluboký psychicky naplňující vztah, než po neřestech dychtící starší žena a mladší muž.

Na plození potomků ve vyšším věku mužů má jistě také vliv přesvědčení, že zatímco vyšší věk matky může zavinit předčasný porod či genetickou vadu dítěte, na věku otce nezáleží. Tato pověra se nezakládá na pravdě. Pomineme-li genetické vady, pak výzkumy již dokázaly, že i dítě mladé matky a staršího otce (nad 40 let) vykazuje nižší životaschopnost. Čím vyšší otcův věk, tím větší riziko úmrtí novorozence (měří se tzv. apgare score).

A nyní ze zcela opačného soudku. Myslíte, že může mít vyšší věk prvorodiček i nějaký pozitivní přínos pro jejich zdraví? Kupodivu ano. Minimálně ve srovnání s bezdětnými ženami. U prvorodiček nad 35 let se totiž ve srovnání s ženami bezdětnými snižuje výskyt rakoviny vaječníků o 57 %.

Samozřejmě že nelze striktně nařizovat, zda a kdy mít děti. Někdy se to také stane jaksi nechtěně. A i když se zdá stále přirozenější přivádět děti na svět v mladším věku, ta hranice se v průběhu let, díky vývoji lékařství a mizení starých tradic, stále mění. Proto se dodnes např. v Indii vdávají nedospělá děvčátka, zatímco v USA zákony povolí umělé oplodnění i 55-ti leté matce. (V ČR se umělé oplodnění provádí do 40-ti let věku matky.)

Každý rodič by měl v každém věku zvážit především to, zda dokáže svému dítěti poskytnout nejen finanční zajištění, ale také lásku v podobě dobrého rodinného zázemí a dostatku pozornosti. Duševně nedozrálý jedinec v roli otce či matky se může na svém potomkovi podepsat se stejně zbytečnou lhostejností jako důchodce, jenž přecenil své síly. Příkladů z praxe jistě sami známe kolem sebe mnoho a já osobně z nich vyvozuji závěr, že se vliv rodičů na budoucí život jejich dětí stále velmi podceňuje.

^{Zdroje (výzkumy, statistiky): Základy psychologie emocí (Iva Stuchlíková) 
                                        doktorka.cz, czso.cz, celysvet.cz, zena.atlas.cz
Zdroj foto: matama.blog.cz}