Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 28.4.2017, svátek má Vlastislav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1752
Publikovaných článků: 12081
Komentářů: 10708


Měření



Politika je chladný kalkul

17.02.2008   Jindřiška Kodíčková   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

První český kníže, na jehož hlavě se zaskvěla královská koruna, žil také v době, kdy dle slov předáka Kojaty: velmožové raději svolí, aby psí ocas nebo oslí hovno bylo posazeno na svatý stolec“ – ani v tom se doba pranic nezměnila.

Kníže Vratislav se narodil někdy po roce 1031 otci Břetislavovi a matce Gutě-Jitce. Ano, rodičovský pár, díky dramatickému únosu půvabné Němky z kláštera, vstoupil do podvědomí českých dějin. Rekovný Břetislav, nazývaný český Achilles, přispěl i dalšími činy k upevnění pozice českého státu. V roce 1039 vtrhl do Polska, obsadil Hnězdno, kde byl dosud pohřben sv. Vojtěch a nad jeho hrobem vyhlásil zákoník, tzv. Břetislavova dekreta. Zpět do Čech se vrátil obtěžkán kořistí a světcovými ostatky. Tím se dostal do konfliktu s Říší, později se jeho expanze otočila jihovýchodně do Uher. Těsně před smrtí vyhlásil stařešinský princip – systém nástupnictví, kdy na trůn nastoupí nejstarší Přemyslovec.

Jitka se zatím starala o pět synů, z nichž nejstarší Spytihněv usedl na český trůn, mladší Vratislav získal Olomoucko, další dva moravské úděly a nejmladší Jaromír se vydal na duchovní dráhu. Později se zájmy Vratislava, nyní již českého knížete (od 1061) střetly s Jaromírovými, teď v pozici pražského biskupa. Jejich vážné spory se staly jedním z úhelných kamenů tehdejší politiky. Dalším problémem byl vztah k Moravě a posílení pražského stolce. Již tradičními zůstávaly šarvátky s Říší a papežským stolcem, podnícené tehdy i boji o investituru. Český kníže musel v těchto bojích zaujmout stanovisko. Výhodné, ostatně jako vždy, bylo vsadit na vítěze sporu (není to jednoduché). Vratislav II. se postavil na stranu Jindřicha IV., pomohl mu proti oponentům v říši i proti papeži Řehořovi VII. Za tuto pomoc mu císař udělil roku 1085 královský titul (pouze pro jeho osobu, trvale ho získal až Přemysl Otakar I.). Slavnostní korunovace proběhla na Hradě až v létě 1086. Účinek korunovace posílil i vznik nádherné knihy s překrásnou iluminací, Kodex vyšehradský.

Období, v němž vládl Vratislav, lze považovat za počátek rytířské doby, kdy nejen čeští bojovníci sklízeli pocty za své hrdinské činy na bojištích a jejich ženy čekávaly na své hrdiny. Tento dobově typický konstrukt vešel i do lidové slovesnosti a do pohádek. Rodily se i pověsti, v nichž se Pražský hrad stává centrem na úkor Vyšehradu.

Jak vypadal vypadal tento schopný a charismatický panovník? Podle „rodinného patologa“ českých vládců Emanuela Vlčka, asi zdědil po Břetislavovi poměrně vysokou, asi 180 cm, postavu. Mezi další význačné rysy patřil orlí nos, výrazné oči a vysoké čelo, možná i mírný předkus. Asi působil přitažlivým, inteligentním i ctižádostivým dojmem. Na denárech, dobovém platidlu, je zobrazen s krátkým, elegantně střiženým vousem. Jeho bratr Ota dostal dokonce přízvisko Sličný, takže okouzlující krása Boženy i Jitky zůstala v rodině.

Při četbě historické monografie Vratislav II, kterou napsal Vratislav Vaníček, čtenář pochopí, jak se utvářel český stát v rámci středoevropského prostoru, jaké úsilí museli vynakládat panovníci, aby obstáli v konkurenci okolních království i církevního bytnění. Na úsvitu moderních dějin se rozvíjela i románská kultura, která se nevyhnula ani Praze – za zmínku stojí třeba Spytihněvem započatá přestavba rotundy sv. Víta v románskou baziliku, bohatá stavební činnost na Vyšehradě - založení, přestavba baziliky sv. Vavřince a úpravy pražského Hradu.

Knihu provází bohatá obrazová příloha, která vizuelně dokladuje tak vzdálenou dobu. Možná škoda, že více obrázků nepochází ze samotných Čech, ale záběry z Německa, Itálie a třeba i Španělska, poukazují na kosmopolitní utváření tehdejší kultury v rámci celé Evropy.

Vaníček Vratislav, Vratislav II.
Vydalo nakladatelství VYŠEHRAD v roce 2007

Foto: www.ivysehrad.cz




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: zdena - 2.3.2008 - 10:53

tak nevím, zda máme ted oslí hovno nebo psí ocas, ale dost se děsím budoucnosti. minulost je hezká v tom, že všechny nespravedlnosti jsou takové obroušené, nekonfliktní... z pohledu věků. jinak si obyčejný lidi užili taky dost

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2637 s