Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 26.6.2022, svátek má Adriana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13230
Komentářů: 11308


Měření



Cesty mohou být rozličné

23.04.2008   Renata Šindelářová   Miniškola   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Jméno Stanislava Rudolfa jistě nemusím nijak představovat, mluví samo za sebe. A tak když hledáme odpovědi na otázky týkající se tvorby, koho jiného se zeptat než autora, co má na triku hromadu profláklých titulů, některých navíc i zfilmovaných… Jo, a navíc, taky je to učitel!


Pokud je spisovatel zároveň učitelem, očekává se, že se jedná o učitele českého jazyka. U Vás je to zrovna pravda. Nakolik se tato dvě povolání prolínají a ovlivňují?

Tak bezesporu je to velká výhoda. Prakticky pracujeme se stejným materiálem, tedy s jazykem. Navíc stále poznáváme, že spisovatel, ať je svou profesí kýmkoliv, má blízko ke kantořině. My nechceme svým čtenářům jenom určitý životní, citový nebo společenský jev ukázat, popsat, ale pokoušíme se (a teď záměrně zdůrazňuji) nenápadně najít to nejlepší řešení, dojít k nějakému zářivému cíli. Učitel se pokouší vlastně o totéž, i když třeba jinou formou.

Jaké rady jste nejčastěji udílel svým studentům před započetím slohové práce? Na co jste kladl důraz?
Na přípravu budoucího textu. Snažil jsem se je seznámit, pochopitelně úměrně jejich věku, s prostředím, o kterém mají psát, nastínit jim problémy, které popisované osoby budou řešit, nu a pak jsme vytvořili na tabuli jakousi osnovu (boďák!) jejich příští práce, který by je vedl.

Co myslíte, že je pro začínajícího autora nejpodstatnější? Jaké vlastnosti, kromě schopnosti napsat souvislý text, by měl mít? Na co by si měl dát pozor? Co by měl v sobě rozvíjet a co potlačovat?
Možná že na tuto otázku by každý autor odpověděl trochu odlišněji, než jeho kolega. Mluvím teď za sebe: já kladu důraz na období přípravy knížky, na vytypování hlavních a vedlejších hrdinů. Čím důkladněji je známe, tím bude jejich literární podoba přesvědčivější, tím líp nám sami „potáhnou“ děj a budou vytvářet dramatické situace.
Když jsem psal třeba knížku o studentech, prostředí, v němž se děj odehrává, jsem znal ze své kantorské praxe. Ale už například moje knížka To jsme, prosím, nebrali!, která nahlíží do prostředí zemědělské školy, vyžadovala, abych poznal ovzduší kravína, vepřína, chov koní atd. Román Běh znaveného koně zase líčil stavbu elektrárny. To prostředí a problémy se pochopitelně nedaly vymyslet. Nějaký čas jsem tam musel také strávit.
Ale vůbec nejkrásnější prostředí, které jsem zkoumal, jsem objevil při psaní románu pro holky Pusinky. Budoucí cukrářky mě zahrnovaly nejen různými informacemi a dotazy, ale dostával jsem od nich laskonky, indiány, pusinky (bohužel jen ty cukrové!), no pohodička!

Přinese podle Vás větší úspěch psaní systematické nebo živelné, spontánní?
Myslím, že se to nedá naplánovat, rozhodnout se pro jeden typ. Asi to souvisí s naší povahou, ctižádostivostí, citlivostí k lidským osudům, možná ješitností a pochopitelně i osobními zážitky.

Čím se, podle Vás, nejvíce odlišuje současný a totalitní literární trh?
Samozřejmě závratným počtem titulů, které nyní vycházejí, ale také velice nízkými náklady knížek. Podle mne je to způsobeno jednak úspěšností překladové literatury, jednak záplavou různých časopisů, zejména těch bulvárních.

A když stejnou otázku vztáhnete k obsahům knih, zájmu čtenářů či třeba hledání talentů?
Nemám bohužel takový přehled o současné literatuře, navíc nejsem tak pilný čtenář, abych mohl zasvěceně a objektivně tyto věci posoudit. Takže tuto otázku přenechávám raději některému literárnímu kritikovi nebo historikovi.

Dobře, tak tedy zpět do jistých vod. Vy sám jste se proslavil především dívčími romány, ale jste také žurnalistou a autorem povídek, fejetonů a románů společenských. Který tento žánr je Vám nejblíže a kterému se věnujete právě nyní?
V hlavě mám titul svého nového společenského románu s názvem Jak jsem se měl ve zkumavce. Myslím, že je to docela aktuální téma. Ale potřeboval bych nejméně tři týdny pobývat ve Františkových Lázních, promlouvat tam se ženami, které se léčí na neplodnost, s jejich lékaři, masérkami a sestřičkami. To si ovšem nemohu, jako důchodce, z finančních důvodů dovolit, takže jsem se v poslední době soustředil na psaní fejetonů do různých novin a časopisů a třeba postřehů do Postřehů. Tam se cítím také příjemně.



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0273 s