František (J. Polášek) skutečně není ničím jiným, než oním výše zmíněným sukničkářem. Jezdí si do své psychiatrické ordinace modrou &Skodou 1000 MB, zvanou lidově eMBéčko, svádí, či lépe řečeno neodolává svým klientkám a doma na něj čeká zatím tolerantní manželka. Ale šálek trpělivosti jednoho dne přeteče. František přichází zároveň o ženu i licenci a s pár kufry se stěhuje k mamince, která „mu přeci obětovala celý život“. Z nouze přijímá práci u svého o poznání méně intelektuálního bratra Milana (Leoš Noha) – začíná se živit coby učitel autoškoly. Ženy však číhají i zde a boj o ruku své ženy se protahuje za obzor, osud mu nepřeje a navíc, už má stejně jiného.

Možná si vzpomenete na před časem v kinech běžící snímek Chyťte doktora! s Michalem Malátným (ano, ten z kapely Chinasky) v hlavní roli sukničkářského gynekologa. Ne nadarmo se Mirka Spáčilová na tiskové konferenci ptala, zdali mají filmy něco společného. Ne, každý se točil jinak a jinde a jde tedy o náhodu. Pro Františka trochu horší v tom, že distribuuje snímek jako druhý. Ovšem, nutno podotknout, že filmy jsou si podobné jen námětem a občas sletem událostí. Atmosféra obou snímků vyznívá zcela jinak. František, jak se zdá, přestože diváka dokáže příjemně rozesmát, hraje spíše na nótu intelektuálnějšímu diváku. Ne snad tím, že musíte nutně domýšlet děje, aby vám něco došlo. Tkví to spíš v celkovém zpracování – ať jde již o výše zmíněnou atmosféru, střih, výběr hudby, hereckou stylizaci atd.

Oproti Chyťte doktora věnuje František více prostoru psychologii. Zpočátku váháme, zdali je hlavní představitel takový kaňour, pak docházíme k tomu, že za to vlastně nemůže a nakonec, že je srab. Ale roztomilý…

Režisér Jan Prušinovský si dal s výběrem herců záležet. Většinu z nich kinodivák nezná, jde zejména o herce divadelní. Elišku, manželku o kterou František usiluje, si zahrála Ela Lhotská, Natálku, která naopak usiluje o Františka pak Petra Nesvačilová (možná si jí pamatujete z Pusinek, kde, stejně jako ve Františkovi, k hereckému výkonu přidala i dokumentární – natočila film o filmu). Za filmového kašpárka zde funguje tradičně vystupující Petr Čtvrtníček v roli automechanika a vidět můžeme dokonce Arnošta Goldflama – ne dlouho, ale za to klasicky, v roli bývalého Františkova učitele.

Hlavní postava měla dle původního scénáře mít na křížku sotva dvacet let. Nicméně, když se ukázalo, že nejlepší volbou filmu bude právě František v podobě čtyřicetiletého Poláška, nelenilo se a scénář se bez okolků přepsal. Krom této finesy, která se tvůrcům rozhodně vyplatila, vymysleli pro diváky ještě soutěž, do které se můžete zapojit i vy! O co se soutěží? Přeci o starou, ve filmu tak používanou &Skodu 1000 MB. EMBéčko může být i vaše, stačí, když na adresu soutez@frantisekjedevkar.cz pošlete odpověď na otázku, jak se jmenuje děťátko z konce filmu.

A celkové zdání Františka? Pěkný, pravda, nepříliš výrazný film, ale rozhodně potěšující. Příjemná oddychovka, která rozhodně není lacinou blbostí v duchu amerických romantických komedií.

František je děvkař
Námět, scénář, režie: Jan Prušinovský
Pomocná režie: Honza Liška
Kamera: Petr Bednář
Hudba: (nejen) Petr Hapka
Hrají: J. Polášek, E. Lhotská, M. Pechlát, Z. Hadrbolcová, P. Nesvačilová, L. Noha, A. Goldflam, P. Čtvrtníček a další

Premiéra 5. června
Více informací na www.frantisekjedevkar.cz
Fota: Bioscop