Pan spisovatel Chandler přišel na svět 23.7.1888 a odešel z něj 26.3.1959.

Zklamal by, vzhledem k své tvorbě, kdyby se nenarodil v Chicagu. V městě Al Caponeho a starosty Čermáka, v městě Puzova Kmotra, jenž si jeho knihy četl zřejmě místo slabikáře. I když jejich děj se odvíjel jinde. Ani jsem nekoukal, zda je to posloupně možné. Nečetli to ti chlapci jako bedecker?
Je údělem chlapíků jeho šarže, že přesídlí, přes různé odbočky, zde zrovna londýnské, do Kalifornie. On se tam uchýlil už po 1918. Hraje se tam hra se životem. Jmenuje se útlocitně „Daří – Nedaří“ a účastníci se během ní nikam nehrnou. Válečný veterán si do civilu obvykle přinese lásku k chlastu. U něj to nemohlo dopadnout jinak. Výborný student (mezi námi, začal psát poezii), senzitivní k prostředí kolem a vědomí, že jediný přežil útok na svou četu na západní frontě.
Čert ví, jak bychom reagovali my, po kontaktu s válečnou vřavou.

Začal publikovat v pulpech, časopisecky. V této sešitové podobě uveřejnil snad 15 povídek. Co si budem povídat, hledal zdroj peněz. Už v té době na sebe upozornil plastickým podáním los angelského prostředí. Když se tamní policisté ženou za výsledkem, člověk má dojem, bez možnosti překročení Velké louže, že v těch místech už stál. Požární schodiště, zasviněné světlíky a dvory, nechvalně profláklé motoresty, všechny ty kulisy jeho tvorby důvěrně zná.

V roce 1938 napsal román Hluboký spánek a narodilo se soukromé očko, Phil Marlowe. Dostatečně tvrdý a hrdý chasník, se všemi chlapskými chybami, nikoliv blbý. Sám Chandler o něm říká: „Myslím, že kdyby takových existovalo víc, dalo by se žít bezpečněji a přitom ne tak nudně, aby nestálo za to žít.“ Jeho detektiv byl několikrát zfilmován. Představitelem byl třeba Humphrey Bogard. Ten mi seděl hodně. Nebo Robert Mitchum. Ten méně, protože už v létech. Nejlíp mi vychází český Mazaný Filip a tedy Tomáš Hanák.

Raymond Chandler do charakteristiky svého Marlowa promítl značnou část sebe. A k potěše čtenářské obce celého světa nic nezastíral. Vybírat z ekonomicky úspěšných titulů nějakou top sestavu? Zajímavé je, že v druhé polovině 20. století byl vydáván i česky. Nevšiml jsem si, že by Phil Marlowe držel útlocitně tehdejší oficiální stopu. Romány vydávané v odeonské edici „3x …“ patří k nejpůsobivějším. Hluboký spánek a Loučení s Lennoxem v roce 1967, Sbohem buď, lásko má v tom samém roce a znovu v roce 1978. Tehdy i Sbohem, miláčku. Nevynechám román Dáma v jezeře a Zlaté rybičky. Poslední titul česky až v minulé dekádě.

Tatínek samorosta Phila byl i zdatný filmový scénárista příběhů se synáčkem v hlavní roli. V roce 1954 získal cenu „Edgar“ za scénář „The Long Goodbye“. Česky vyšlo snad pětatřicet knih. Jeho fandové mají plný regál v knihovničce a já úctu k dalšímu člověku.
Dokázal svůj žánr povýšit do vyšší literatury. Dle svých představ, se zarputilostí hodnou obdivu. Romány a příběhy jím napsané inspirovaly k následování. Někde zůstalo u pokusů. Chandler je jen jeden.

_{zdroj fotografie www.cs.wikipedie.cz}