Z okna posledního bytu rodičů v Oppeltově domě v nároží Staroměstského náměstí a ulice Pařížské (Mikulášské) přehlédl Kafka celý svůj pražský život: „Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek dál nalevo je můj úřad. V tomhle malém kruhu je uzavřen celý můj život.“

Maličký průvodce popisuje osm zastavení, jež lze zvládnout v průběhu jediného dne. Začneme v místě prelatury u sv. Mikuláše na Starém Městě, kde se Kafka v roce 1883 narodil, jak o tom informuje pamětní deska. Mineme dům U Minuty, dva domy v Celetné, kde měl jeho otec rozrůstající se obchod (rozporuplný vztah k otci a tím i obchodu byl asi důsledkem odcizení a otcovým nepochopením jeho literární činnosti). Projdeme Masnou ulicí, kam chodil do Německé chlapecké školy, zpět na náměstí kolem německého gymnázia ke Karolinu. Spočineme před prestižním sídlem otcova obchodu v paláci Golz-Kinských, v jehož okolí krátce bydlel zejména v době první světové války. Třeba v noci, jak rád chodil Kafka, vystoupáme až do Zlaté uličky.

Autor popisuje nejen stručnou historii objektů v kontextu s reáliemi doby Kafkovy, ale zaměřuje se i na jeho literární tvorbu či myšlenkový vývoj. Protože ale prvotním cílem je průvodce, tedy seznámení s místy, kudy Kafka chodil, kde studoval, posléze pracoval, bydlel, odkazy na jeho tvorbu jsou střídmé. Oživují je hlavně rozsáhlé citáty z dopisů, které jinak studené, neosobní kamenné zdi domů proměňují v místa radosti a štěstí, tvůrčí aktivity, ale i strachu, nervozity, obav, prázdnoty a mystického vytržení... Přes smutná i nadějeplná intermezza, kdy pobýval na léčení mimo Prahu, jeho pražská pouť končí na Novém židovském hřbitově, kam byl uložen 11. června 1924.

Autorem útlé knížky je literární historik Josef Čermák (1928). Na FF UK vystudoval bohemistiku, romanistiku a srovnávací dějiny literatur a aktivně překládá z němčiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny. Předmětem jeho zájmu jsou v poslední době pražští němečtí spisovatelé – F. Kafka, M. Brod a F. Werfel. Zabývá se i vztahy židovsko-česko-německé kultury, která byla živá a inspirativní převážně v první třetině 20. století, a jejími působivými i kontroverzními přesahy až do dnešních dní. Oblíbenému Kafkovi se věnoval již v knize Kafka und Prag, vydal jeho Dopisy rodičům z let 1922/24, spoluvytvořil putovní výstavu Franz Kafka žil v Praze. Přeložil přes třicet knih a je i autorem či editorem vlastních projektů. Knihu Prahou Franze Kafky vydalo nakladatelství ALBATROS v nové edici Prahou slavných osobností.

Druhý život Franze Kafky byl stejně nejednoznačný a trudný, jak zvláštně nepochopeným se cítil na své pozemské cestě. Do druhé světové války znaly jeho tvorbu jen hrstky spřízněných duší, po válce jeho hvězda vzplála nejdříve v USA, pak hned v západní Evropě. U nás byl nuceně zapomenut. Pokud se o něm oficiálně mluvilo, tak jako o odstrašujícím příkladu úpadkové buržoasní literatury. Revizi dogmatického přístupu k jeho dílu i osobě znamenala uvolněnější 60. léta, pak následoval útlum. Po roce 1989 nastal doslova boom, kdy seriózní zájem byl kolikrát převálcován komerčním zneužitím Kafkovy osobnosti.

Zájemci o Kafkovo poselství se mohou obrátit nejen na hojná vydání jeho prací, ale i na Společnost Franze Kafky (Praha 1, &Siroká 14), která se stará o jeho odkaz i odborně populární propagaci. Např. prvním českým vydáním souborného Kafkova díla, či postavením jeho pomníku (Jaroslav Róna) poblíž &Spanělské synagogy. V jejím sídle je možno shlédnout i věrnou repliku Kafkovy knihovny.


<sup>Čermák Josef, Prahou Franze Kafky
Vydalo nakladatelství ALBATROS v roce 2008
Společnost Franze Kafky, Praha 1, &Siroká 14

Foto: Autorka: Kolem radniční věže se točil Kafkův pražský svět
Foto v úvodníku: www.albatros.cz</sup>