Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 21.9.2017, svátek má Matouš 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12241
Komentářů: 10733


Měření



Putování za šesticípou hvězdou

25.07.2008   Jindřiška Kodíčková   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Život je divný. Stanete se (bez vlastního aktivního přičinění) příslušníkem nějakého etnika a rázem se ocitnete na tobogánu dějin. Zcela zvláštním způsobem si „osud“ zahrál se semitským národem z Blízkého východu. Asi není vyvolenějších než Židů.


Dle biblických pramenů již ve starověku prchali z Egypta, aby unikli zotročení. V útrpném putování pouští se zrodilo jejich pevné náboženství (dostali od Boha zákon). Usadili se v Kenaánu a jejich prvním skutečným králem se stal David, po něm syn Šalamoun, jenž v hlavním městě Jeruzalém vybudoval Šalamounův chrám. Pak se království rozdělilo a po dobytí Jeruzaléma roku 586 Židy odvlekli do babylonského zajetí. Po jeho skončení (dobytí Babylonu perským králem Kýrem) se mnozí již zpět nevrátili a vytvořili první diasporu v Mezopotámii. Stala se předzvěstí trvalého početného rozptýlení Židů mimo území Izraele. Území, později i původní jazyk, přestaly být určujícím zastřešujícím faktorem, ale zůstalo náboženství a tradice. Během středověku židovské obyvatelstvo žilo převážně v izolaci ghett, bez možnosti vlastnit půdu a mít řemeslo. Teprve v průběhu 18. a 19. století, v rámci emancipace, se Židé stávali stále více jenom židy.

Vynucený způsob jejich existence se odrazil i na českém území. I zda žili odděleni od křesťanského obyvatelstva v ghettech, kde provozovali pouze povolená řemesla. K uvolnění přispěly reformy Josefa II., posléze revoluční změny po roce 1848. Židé se snažili splynout s majoritní společností, která je někdy přijímala, jindy nikoli. Přesto se právě z jejich řad rekrutovaly výrazné osobnosti, jež ve svém oboru určovaly směr. Stop tomuto bouřlivému a nadějnému vývoji učinil nástup nacistů. Jejich zvrhlé myšlenky na vyvraždění celé skupiny lidstva poznamenaly i české židy. Po válce se jich z koncentráků vrátilo minimum. Po nich zbylé poničené památky jsou výrazným mementem, kam až může lidská zlovůle dojít.V současné době se zájem o židovské otázky zvyšuje, jeho pozitivní součástí je i obnova a propagace nejen písemných, ale i hmotných památek.

Do tohoto proudu obnovy spadá i kniha Devět židovských cest, kterou napsala dlouholetá pracovnice PIS Jiřina Chrastilová a osmi sty uměleckými fotografiemi doplnil Ivan Prokop. Knížka je dle regionů rozdělena na devět cest, na nichž se setkáme s památkami na zmizelé sousedy. V jednotlivých trasách poznáme historický vývoj jednotlivých měst a vesnic spojený s místním židovským etnikem. Nahlédneme za zavřené, někdy doslovně zabedněné dveře synagog, škol, krámků, domů, hospod... Genius loci na nás dýchne v prostorách bývalých ghett, někdy pro náhodného chodce poznatelné pouze podle názvů ulic. Některé lokality se dodnes mohou chlubit krásnými kamennými náhrobky na udržovaných židovských hřbitovech, tzv. domech života, jinde spíše skane slza zklamání nad neutěšenými rozvalinami. Jímavé pověsti a zkazky se střídají s reaálnými postavami, jež proslavily tolik zkoušenou skupinu. Je jistě dobré vědět, že s židovskou historií není spojena pouze Praha.

Protože průvodce, bez nároku na vyčerpávající popis veškerých památek, křižuje všemi kraji naší republiky, určitě si pro začátek vyberte jednu z nejbližší vašemu bydlišti. Při jejím procházení zcela určitě narazíte i na další artefakty spojené s židovskou kulturou, protože před válkou bylo obyvatelstvo rozeseto do všech koutů, nikoli jen do velkých měst, jak by se na první pohled zdálo. A pokud se dočkáte překvapení, jako já, když jsem kdysi „objevila“ na úpatí Kulivé hory v zarostlé mýtině torzo starého židovského hřbitova, v ten okamžik se stanete součástí dávných osudů a příběhů. Je to do určité míry mrazivě stísňující, ale tak nějak laskavým, příjemně chápajícím způsobem.


Chrastilová, Jiřina, Prokop,Ivan: Devět židovských cest
Vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2008

Foto v úvodníku: www.paseka.cz

Trosky židovského hřbitova u Třebotova


Starý židovský hřbitov v Praze


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0681 s