Zemětřesení, sopečná činnost, lavina

Ačkoli známe situace, ve kterých se tyto jevy vyskytují, většinu z nich nedokážeme s přesností předpovědět. Víme, že na jaře sníh taje a je větší pravděpodobnost spadnutí laviny. Ovšem stále nevíme, jestli se to stane teď, za hodinu, zítra nebo třeba až za týden. Hlavními příčinami vzniku lavin je kromě nestabilní sněhové pokrývky i sklon svahu (30°- 45°), prudké výkyvy teplot, silný vítr (nad 25 km/h) nebo nové intenzivní srážky (při větru stačí mocnost 10 cm, jinak 30-50 cm). I přes to bychom si měli dávat pozor i jinde – laviny byly pozorovány totiž i na svazích o sklonu jen 12° nebo naopak až 60°.
Se zemětřesením je to stejné – víme o něm, až když se zachvěje zem. Nikdo totiž nemůže určit, kdy se o sebe dvě litosferické desky otřou nebo do sebe narazí. Jedinou předpovědí může být totiž rok události. Ovšem určit den, týden či měsíc je až nereálné. Nejhorší na tom tedy je, že se nestihne provést ani evakuace obyvatel. Jediné co obyvatele většinou zachrání, je ukrýt se na co nejbezpečnější místo - pod postel či tvrdý stůl, mezi dveře nebo do rohu místnosti. Po zemětřesení je nejlepší vyběhnout ven z budovy na otevřené prostranství.
Aktivní sopky jsou jevem, kdy magma vystoupá z hloubky 30-100 km na zemský povrch. Často si spolu se stlačeným plynem musí probourávat cestu. Proto dochází k velkým výbuchům místo klidného vytékání magmatu – lávy. Při výbuchu je kromě magmatu vyvržen i prach a jiné pevné částice, které jsou rozmetány po okolí. Ačkoli sice sopečné výbuchy způsobují velké škody, dají se předpovědět celkem přesně. Kolem sopky jsou totiž uloženy přístroje měřící otřesy, pomocí jiných se dají zase zaznamenávat změny terénu (hromadění hmoty), tepelné monitorování odhaluje nárůst teploty (přítomnost magmatu) a geochemické monitorování zjišťuje přítomnost plynů. Před sopečnými výbuchy tedy máme nejlepší ochranu – dokážeme je zaznamenat, i když ještě není zcela pozdě. Co se však týče zemětřesení a lavin, můžeme jen doufat, že se vědcům a technikům podaří sestrojit přístroje, které by pomohli zabránit životním ztrátám, a že prozatím mají lidé, kteří tyto katastrofy zažijí, mají dost zkušeností, aby je mohli přežít ve zdraví.

Problémy týkající se životního prostředí 

Změna klimatu se jeví jako hlavní příčina tání ledovců, stále rostoucí teploty, extrémnějšího počasí a částečně i zvětšování pouští. Je způsobeno přibývajícím množstvím oxidu uhličitého v atmosféře. Tento plyn nevzniká jen při spalování ropy a uhlí, ale i při dalších lidských činnostech – např. při vypalování lesů, což souvisí právě s rozšiřováním pouští.
Kromě oxidu uhličitého je v atmosféře obsažen i metan a další plyny, kterým se také říká skleníkové plyny. Tyto plyny zadržují stále více tepla, a to po celou část dne, tzn. i v noci. Během tohoto století můžeme čekat vzrůst teplot o 1 – 6 °C. Předpokládá se, že v ČR stoupne teplota o 3 °C. Se životním prostředím dále souvisí například i přibývající odpad, znečištění vodních zdrojů a půd. Abychom zvládli řešit vzniklou situaci, měl by každý na této planetě přiložit ruku k dílu. A třeba jen tím, že bude třídit onen odpad. Důležitým krokem je také přemýšlení nad vlastní spotřebou. Záleží přece na budoucnosti každého z nás. Tak chraňme naši planetu všichni a pokusme se ji vrátit zpět do rovnováhy, ve které byla. 

Vážná onemocnění

Spavá nemoc, AIDS nebo v minulých letech diskutovaná ptačí chřipka. Nemoci, vůči kterým jsme zatím téměř bezbranní. Jediné, co nás může zachránit, jsme my sami – respektive naše prevence. Jen nezodpovědný člověk může přenášet smrtelné nemoci na druhé a ohrožovat tak mnoho lidí kolem sebe.
Nebo například i rakovina, leukémie, tuberkolóza, zvýšená krvácivost apod. Musíme tedy dávat pozor jak na sebe, tak na druhé, navštěvovat lékaře při podezření na jakoukoli nemoc a udržovat se v dobré kondici.

Zdroj: www.sci.muni.cz, cs.wikipedia.org
Foto: katastrofy.com