Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  čtvrtek 18.4.2024, svátek má Valérie 

Hledej

Sociální sítě



Webmagazín na Instagramu
Webmagazín na X Twitteru

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Katastrofy v očích puberťáka

06.08.2008   Adriana Šindelářová   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Katastrofy v očích puberťákaU každého puberťáka jsou katastrofy na denním pořádku. Nemyslím tím výbuchy sopky, tsunami nebo sesuv půdy. Naopak... Sám život někdy připraví situace, které oči puberťáka vidí jako naprostou zkázu.

Představte si, že čekáte na chodbě na kamaráda/ku, který/á si potřeboval/a odskočit na toaletu. Čekáte, čekáte, čekáte a stále čekáte... Z dlouhé chvíle vás najednou napadne, že si z ní vystřelíte a vybafnete na ní. Natěšeni se trpělivě skrýváte za rohem. Otevřou se dveře, někdo přichází. Hurááá. Vyskočíte z úkrytu, pokusíte se o co nejhrůznější ksicht a vydáte zvuk podobající se opici. A najednou.... HUPS.... za rohem není kamarádka, ale učitel tělocviku. V mozku se spustí pozdní varovný systém, který ječí: “Vole, vole, co to děláš?!” Mezitím probíhá i chemická reakce ve vašem těle a způsobí naprosté zrudnutí (lidově a slušně řečeno “až na zadku”). Na důkaz omylu ze sebe vydáte jen: “Jé, pardon!”... V tu chvíli už jen pozorujete odcházejícího učitele s pobaveným výrazem na tváři a vám před očima běží pár slov: “To byl teda trapas na entou!” „

Takhle vypadá jedna z ukázek puberťácké katastrofy. Trapasy – zákeřní nepřátelé, kteří na vás zautočí ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Nejhorší pro teenagery je trapas před osobou opačného pohlaví. Pokud jde navíc o věk blízký věku jeho samotného, stává se trapas naprostou katastrofou. Pak už je jedno, jestli se trapas odehrál v obchoďáku, kině, na ulici, ve škole nebo kdekoli jinde. Jen si to představte – hrůůůůza!

Katastrofu číslo dvě představují pro většinu teenagerů rodiče. Pozor – pouze pro většinu. I tak stále převažuje podoba rodičů jako “bytosti právy nadřazené teenagerům, které by neustále uklízeli, napravovali teenagerovy chyby nebo nutili do školních povinností”. Je pravda, že někteří na tom vidí jen ty záporné věci. Někteří napůl. A menšina uvažuje kladně. I přes tu menšinu se v každé rodině vyskytují věty jako: “Ale mami/tati!” nebo “Nojo, porááád!” či „“Já tu pětku dostal/a proto, páč je na mě ta chujka učitelka zasedlá!”... Ovšem i odpovědi rodičů jsou celkem známé a frekventovaně používané: “Neodmlouvej nebo uvidíš uragán!”, “Nepůjdeš ven, dokud si neuděláš úkoly!” nebo “Chujka učitelka za nic nemůže.” A pak se divme, že puberťáci vnímají rodiče jako své pronásledovatele. Je to dobře nebo špatně? Možná obojí. Kdo ví.

Poslední důležité a zároveň třetí místo v žebříčku katastrof dostávají písemky, zkoušení a jiné prověřování vědomostí. Nikdo nemá rád písemky. A kdo taky jo? Vždyť jsou to jenom zbytečnosti, co kazí průměr. Kvůli nim musí puberťáci trávit čas u sešitů, které obsahují jen bláboly buďto o vzorečcích na výpočet obsahu kruhu, zeměpisnou polohu toho či onoho města anebo datum narození Václava II. Mimochodem, existoval Václav II.? To bychom ovšem odbočovali k jinému tématu, ke kterému vlastně i můžeme přejít, jelikož hodinka “Katastrof v očích puberťáka” končí. Táákže: Václav II. narozený 27. září 1271 byl šestý český král vládnoucí....


 



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Stanislav Rudolf - 10.8.2008 - 14:36

Katastrofy v očích pubertťáka

Zaujal mě tento článek o katastrofách, které nás v životě provázejí. Nejvíc ale ta jeho část, která velice decentně upozorňuje na katastrofy puberťáků. Protože mívám občas pocit, že právě tyto katastrofy ve svém životě i dál dost často prožívám, i když v jiné podobě, četl jsem s neskrývaným zájmem, ba i obdivem, každý řádek a obdivoval soucítění autorky.
Jen jedné věci jsem v článku nerozuměl. Použité slovní frázi: chujka učitelka. Nikdy jsem se s tímto dvojslovím nesetkal, ať už v knižní nebo mluvené podobě. Okamžitě jsem uskutečnil početně bohatý průzkum mezi svými kamarády, jejich ženami, dětmi a vnoučaty. Zde, v Polabí, kde žiji, nikdo
jí také nerozuměl. Ani mé pozdější volání o pomoc na Třeboňsko, Jičínsko a Plzeňsko nepřineslo úspěch.
Končí snad její izoglosa blíže k západním hranicím naší země?
Je to třeba jistá obměna pozdravu, který byl velice frekventovaný za našich gymnaziálních studií, kdy jsme se s kamarády zdravili: Zdráv buď tvůj chuj!?
Nebo…?
Prostě nevím! A tak se, milá autorko Adriano, obracím na vás a prosím o laskavé vysvětlení. Děkuji!


Od: Adriana Šindelářová - 10.8.2008 - 23:06

Panu Rudolfovi
Nebojte se, fráze "chujka učitelka" se používá jen na ženské pohlaví. Tudíž profesoři nejsou ohroženi...
"Chujka učitelka" se stala zmutovaným a velice používaným výrazem studentů na počátku 21. století v severních Čechách. Mohu se domnívat, jak už jste se sám pokusil pohlédnout do historie tohoto dvojsloví, že jeho předchůdce byl samotný pozdrav: "Zdráv buď tvůj chuj!"... A proto se obracím naopak já na vás, abyste mi vysvětlil význam a třeba i původ "vašeho" pozdravu. Má zvědavost mi totiž nedá a ráda bych poznala hlubší dějiny výrazu "chujka učitelka".
Děkuji, s pozdravem Adriana Šindelářová


Od: Stanislav Rudolf - 11.8.2008 - 9:36

Chujka učitelka

Pozoruji, Adriano, že začínáme řešit problém na úrovni globálního oteplování, HIV pozit., nebo faktu, že uvnitř naší zeměkoule je ještě jedna zeměkoule, ale ta je větší, než ta první, vnější.
Ale chutě k chuji!
Slovo chuj znamená v ruštině ocas. A když jsme se spolužáky na jičínském gymplu tento pozdrav (Zdráv buď tvůj chuj!) mezi sebou používali, nejvíc se nám na něm, kromě upřímného přání, líbila i ta rytmika tohoto pozdravu.
Jak ale dostal chuj i tvar ženského rodu, je mi stejně záhadou.
Pokud se nám to podaří i s ostatními čtenáři a autory Rozhledny vyřešit, věřím, že nás Nobelovka nemine.


Od: Adriana Šindelářová - 11.8.2008 - 20:59

Rozuzlení
No Nobelovka z toho nejspíš nebude...
Má teorie zní takto: Chujka je ženský rod od slova chuj a je to nový český výraz, ze kterého by měl jistě Jungmann radost a přidal by ho do slovníku. Vznikl naprostým zmutováním jistého pozdravu "Zdráv buď tvůj chuj!". V překladu by tedy dvojsloví "chujka učitelka" znamenalo něco jako "učitelka v roli ocasu (otrapy)"


Od: Stanislav Rudolf - 12.8.2008 - 8:50

To klidně beru!
Takže ty letenky do Stockholmu si budeme rezervovat!


Od: Adriana Šindelářová - 12.8.2008 - 11:19

Skvěle
OK, beru vás za slovo... A kdy se teda letí?


Od: Stanislav Rudolf - 12.8.2008 - 16:27

Termín odletu?
To se nikdo nedoví,
ty můj kvítku medoví...!


Od: Adriana Šindelářová - 12.8.2008 - 20:14

:)
Ale doví. Domluvíme se na veletrhu v září.


Od: Michaela Wilhelmová - 19.8.2008 - 17:23

chuj sem, chuj tam.
Ještě si dovolím malou poznámečku: podle mého názoru není chuj český novotvar, anýbrž moravský starotvar :o) Pravda, rozšířený jen místy a dnes zejména vyzvednut na slunce coby vulgarismus označující jistou část mužského těla. (viz. ona ruština - chuj :-) I když, vlastně pravda, s toho poženštění by Jungmann zajásat mohl :o)))


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.1307 s