Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 11.8.2022, svátek má Zuzana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13257
Komentářů: 11310


Měření



Tip na výlet - Na Skleněném vrchu

25.08.2008   Jindřiška Kodíčková   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Na pokraji tmavých brdských hvozdů, na výšině (591 m) zvané pohádkově Skleněný vrch, přirozeně vyrůstá a z daleka upoutává bílá stavba kostelíku sv. Barbory. Dominuje celému širokému okolí a zapadá velice ladně do obrazu krajiny. Pod ním se krčí vesnička Pročevily.

Z historie
Vesnička Pročevily, přifařená do Bubovic, staročesky Pročežvily, má prastaré založení. Už ve 14. století patřívaly k rožmitálskému arcibiskupskému zboží. Posléze zakoupeny strýčkovským statkem a s ním se pak dostaly roku 1638 k panství hrádeckému. V té době odváděli desátek čtyři sedláci. Roku 1654 se tu objevily už 4 grunty a 2 chalupy. Posléze koupili Hrádek březničtí jezuité a náležel jim až do zrušení řádu r. 1773, načež připadl náboženskému fondu. Od roku 1868 náleží Hrádek k Orlíku. Roku 1770 vzrostl počet stavení na 12 čísel a nyní v obci bydlí ve 26 domech asi 117 obyvatel.
K Pročevilům patří ještě samoty zvané Na cihelně a Na drahách se 6 domky.


Kostel sv. Barbory

Za svůj vznik děkuje jezuitskému řádu, jenž krátce předtím nechal vystavět farní chrám Páně a hřbitovní kostelík v Březnici. Nad vsí nejprve stavebníci postavili malou kruhovou kapli sv. Barbory s kopulí, k níž byly asi roku 1730 přistavěny ambity a dodaly kapli vzezření barokního kostelíku.
Bohoslužby konávali v kostele jezuité z Březnice, jeden z nich ho měl vždy na starosti a říkalo se mu „missionář u sv. Barbory“. V archivu se píše např. o P. Václavu Reichovi, jenž stvrdil „listem daným na Březnici r. 1763, že slovutný muž p. Karel Jiřický, měštěnín Rožmitálský, odkázal kapli této 10 zl.“

Půdorys pročevilského kostelíka tvoří dva soustředné pravidelné osmiúhelníky, starší vnitřní (původní kaple) uzavírá loď, nad níž se pne do výše klenba báně; vnější osmiúhelník je později přistavěný ochoz. S lodí ho spojuje šest polokruhovitých zaklenutých výklenků. Čtyři okna umístěná v lunetových zářezech klenby kopule osvětlují vnitřní loď shora. Na východní straně se nachází zvýšené a pěknou dřevěnou mřížkou oddělené presbyterium, k němu přisedá sakristie s klenbou s lunetami a zděná zvonička. Na západní straně stojí dřevěný kůr nesený čtyřmi kamennými sloupky.
V kostelíku pozorujeme dva oltáře, hlavní zasvěcený mučednici sv. Barboře a druhý v jižním ochozu sv. Máří Magdaléně.
Na zvonku u sakristie čteme nápis: LaVetVr lesVs et s. Barbara sponsa elVs.
MaC parVa MoLe fVsa. Zvon ulil Jan Brikner 1731. Z téhož roku pochází i menší zvoneček s německým nápisem.

Kostelík měl krásnou stříbrnou monstranci, ciborium a kadidelnici, též starý ornát vyšívaný zlatem a stříbrem. Protože ho však již několikrát navštívili zloději, byly cenné věci z interiéru přeneseny do depozitáře.

Na z v o n i č c e visí dva malé zvony, honosící se pěkným zvukem. Na větším čteme:
Fudit me Josephus Perner Budwicii 1782.
Menší zvon byl ulit též Pernerem v Budějovicích, ale později, až v roce 1850.
Nižší ochoz se střední zvýšenou lodí a vlnitou křivkou šindelové střechy tvoří velmi působivou siluetu, jejíž dojem přístavba sakristie a zvoničky jen ještě zvyšuje.
Přestože kostelík z dálky působí impozantně a malebně, bližší pohled neomylně zjistí potřebu neodkladné opravy.
Kostelíček obklopuje malý hřbitov, na němž odpočívají zesnulí osadníci z Pročevil, Volenic a Vševil.

Stará škola
Až do roku 1834 se tu žádná škola nenacházela, ale jak staří pamětníci pravili,“ kdo chtěl a sebe poněkud schopným uznával, vyučoval a nikdo mu mezí nekladl “.
Tak se v Pročevilech učilo  „ u &Svorců“, ve Vševilech „u Valtů, později „u Veských“, v Bezděkově „u Vdovíků“, kde nyní stojí hostinec Vachatův. V Nouzově učil již před rokem 1816 švec Cibulka, k němuž chodily děti z Volenic. Učily se číst, psát a počítat. Výsledek učení prý nebyl moc skvělý.

 
Ve Vševilech počal učit Václav Hykeš. Byl pilný a svědomitý a tím záhy nabyl obliby. Rodiče k němu rádi dávali děti do učení, jednalo se již v pravdě o jakousi školu, ovšem nepovolenou, pokoutní. Hykeš bohužel odešel v roce 1835 do Tochovic. Sousedé, již namlsaní potřebou vzdělání, čím dál více pociťovali potřebu vlastní školy. Smluvili se, že si ji postaví ve Vševilech. Již bylo vyhlédnuto místo na trávníku proti chalupě Josefa Chloupka, vulvo Soukeníka. Pak byl ale vysloven požadavek, aby se škola stavěla blíže kostelu sv. Barbory v Pročevilech, protože by tu děti mohly častěji chodit do kostela. Tento důvod rozhodl. Postavila se škola, přízemní budova, (později se sice ukázalo, že řešení nebylo příliš praktické), ale v roce 1835 se v ní počalo s velkou slávou vyučovat. V roce 1976 škola skončila a 24.8.1984 budova přijala Síň tradic socialistického zemědělství, ta byla zrušena po roce 1989.
 


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0392 s