Pravda je, že s některými stanovišti není něco v pořádku. Leží na křižovatkách cest, poblíž stojí smírčí kříže, v neprostupných lesích, nad bublajícími močály. Často tam kvílí meluzína, zvláštně svítí měsíc, poskakují tajemná světýlka, houká sýček, pes skučí. Než tudy projít, radši obejít polí pět. Strašidelné pohádky pro děti?

Výskyt takových míst objektivně existuje. Něco zvláštního se tam kdysi dělo, možná i děje. Názory se různí: jedni to přičítají nadpřirozenu, jiní cítí zvláštní toky energií, psychotronici i senzibilové též nabízejí svá vysvětlení. Záhady přitahují i dnes. Nevěříme, ale co kdyby? I vědci někdy bývají v koncích.

Na knižních pultech se v poslední době objevuje poměrně dosti knížek této magické provenience. A je o ně v dnešním přetechnizovaném světě zájem. Velký. Nemusíme být hledači tajemna ani pokladů, a přesto po nich rádi sáhneme. Tento osud stihne i knihu Toulky tajemnými místy Čech. Pokud ji pojmeme jako průvodce naší zajímavou krajinou, která nemusí nutně skrývat nic nadpřirozeného, strefili jsme se do černého. Vydat se po stopách zasvěcenců, toulat se mezi nebem a zemí, podívat se bránami jinam, napít se z posvátných nebo léčivých pramenů, přemýšlet, co se skrývá v přímočaré architektuře gotické katedrály nebo v opulentních barokních křivkách. Nechat se zvolna unášet pragmatickými myšlenkami až do mystických hlubin. A třeba uvidět, co bychom nikdy nečekali. Začne působit představivost, fantazie, provázená lehkým mrazením v zádech…

Zpátky k Plešivci. Prý tam sídlili obři, kteří se poškorpili. Létali tam brdské čarodějnice, podobně jako jesenické na Petrovy kameny. Čaroval tu na skále čert a proměnil výstavné město ve skály a suť … Ve skutečnosti byl osídlen či navštěvován již v době kamenné (v okolí se našly pravěké artefakty – úlomky nástrojů). Na temeni Plešivce se budovalo v době bronzové hradiště o celkové ploše asi 63 ha, opevněné kamenným valem s dřevěnými palisádami. Dosahoval až čtyřmetrové výšky. Hradiště mělo význam nejen strategický, ale i obchodní, protože leželo na staré obchodní stezce. Stávaly tu i slévárny, v nichž se vyráběly bronzové předměty. Posléze bylo hradiště opuštěno, rozhodně ho nelze považovat za keltské, ani Slované tu již nesídlili, ale mohli ho využívat v době nebezpečí.

I tato epizoda osídlení, nálezy mincí, šperků, zbraní, nožů, bronzových slitků a mohyl v okolí přispívají k představám o posvátném vrchu, dubové porosty zase mohou evokovat přítomnost keltských druidů. Úchvatné přírodní útvary, lidmi již poničené, přece jen představují důležitou hodnotu, kterou je třeba dnes, více než kdy jindy, chránit. Spolu s nimi zůstanou i příjemné představy táhnoucí nás do osidel mýtů a legend.

<sub>Česal A., Němeček R.: Toulky tajemnými místy Čech
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2008

Foto:www.xyz.knihy.cz</sub>