Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 24.8.2017, svátek má Bartoloměj 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1757
Publikovaných článků: 12211
Komentářů: 10727


Měření



Jaroslav Dušek kmotrem lásky

31.10.2008   Lenka Ečerová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Zdá se vám to spojení zvláštní? Představujete si tohoto muže spíš v jiné roli? Ale jako kmotr se skutečně výborně osvědčil – tedy až na křest multimediálního CD CHOKING HAZARD, které bylo přílohou REPORTU 5/2004. Tenkrát se totiž, byť jako hlavní postava, nedostavil do pražského klubu Kuře v hodinkách.

Raději se vrátím zpět k zdařilejším akcím. Poté, co společně se svou ženou přijal kmotrovství a oba podporují peruánskou dívku Mayumi. Po kmotrovství nadmíru zajímavých knih. 6. 2. 2007 křtil spolu se svou ženou Ivetou Duškovou knihu Olgy Vilímkové (zakladatelka NF Inka), ke které sám napsal předlohu. Peru - děti Inků. Součástí tohoto křtu byla beseda o knize, indiánech, aktivitách NF Inka, cestách do Peru a osobních zkušenostech a zážitcích hostů a pak, protože mám ve velké oblibě krásné fotografie, mou pozornost upoutalo jeho kmotrovství knihy 6 KONTINENTŮ - PŘIBĚHY Z CEST od cestovatele a fotografa Jiřího Kolbaby.

Včera se dostal známý herec Jaroslav Dušek ke křtu znovu, i když tentokrát u toho jako host nepronesl jediné slovo! Dostavil se s krásnou růží pro autora, jímž je Jaroslav Simon,  posadil se čelem k divákům a pak se asi nestačil divit…
Kniha o rodinných konstelacích byla odprezentována před účastníky slavnostního aktu v prostorách literární kavárničky Domu knihy Kanzelsberger velice zajímavě!
Jak jinak, než postavením rodinné konstelace.
Přihlížel tedy tomu, jak se pozdní odpoledne vyvíjí. Vyjadřoval se pouze pantomimicky. Protože k postavení konstelace je zapotřebí dostat se do ticha, a v klidu pozorovat to, co přichází. V klidu měnil pozice a zaujatě sledoval, co se děje.
A jak se, k překvapení autora samého, vyvíjela konstelace, v níž hrála hlavní roli kniha sama? Jak už to v konstelacích bývá, zkušený konstelář Radim Ress postavil do konstelace zástupce za tuto knihu, spolu se zástupcem, který představoval to, co z jejího obsahu čtenáře osloví. Následně pak zástupce za čtenářskou obec a zástupce za autora knihy. Z hlediska vnějšího pozorovatele se při následné konstelaci ukázalo ve stručnosti toto: zástupce čtenářstva evidentně přebíral pocity autora, kniha s obsahem se do sebe zamilovaly a obsah dostal na autora nevyslovitelný, ale zjevný vztek - to byly asi nejdůležitější  postřehy...
 
Chcete-li si o knize udělat obrázek sami, vydejte se do svého oblíbeného knihkupectví a po titulu Rodinné konstelace - tok lásky se tam poptejte. 

Přehledně a jednoduše se v knize můžete seznámit s terapeutickou metodou rodinných konstelací a se zákonitostmi, z kterých tento přístup vychází. Je zde popsáno stavění rodinných systémů a na jednotlivých případech jsou názorně vysvětlena konkrétní témata a jejich řešení. Autor zde využívá nejen své zkušenosti z vedení konstelací, ale i ze své psychoterapeutické praxe. Publikace může být přínosem nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost.
 
Je koncipována do krátkých kapitol, v nichž je stručně, jasně a téměř heslovitě popsáno v zásadě vše, s čím se v průběhu konstelační práce můžete setkat. Kapitoly se jmenují např. – Jak stavět, Jak být v roli, Jak vyjít z role, Prožitek potřebuje čas a prostor, Jaký to má efekt, Za sebevraždu nemohou druzí, Za zlem je vždy bolest, Mrtví nás u sebe nechtějí, Přijmout bezmoc je nejtěžší,Chceš o tom mluvit nebo žít…

Knihu, která vyšla 22.8. 2008, lze objednat i na internetu http://www.tridistri.cz/

Rozhledna dostala závěrem tohoto velmi příjemného podvečera, milé věnování.
„ Rozhledně, aby daleko viděla a umožňovala druhým daleko vidět „ JS.


                


Jaroslav Simon: Rodinné konstelace, vydalo nakladatelství Triton 2008
Obálka
www.tridistri.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Lenka Ečerová - 4.11.2008 - 13:48

Na autorových stránkách
www.jaroslavsimon.cz
jsou k dispozici také ukázky vyňaté z kapitol této malé velké knihy:
Někteří rodiče si v určitém období uvědomí, co vůči dětem zanedbali. Pak se začnou cítit provinile. Avšak tím situaci ještě více komplikují. K tomu, co se již stalo, přidávají dětem další zátěž – své provinění. Navíc díky snaze odčinit tuto vinu se chovají v opačném extrému než dříve. A tím děti ještě více poškozují. Proto je v tomto přístupu nežádoucí, aby rodiče cítili vinu. Přípustná je pouze lítost. Díky ní se vůči dětem nestávají menšími jako v případě viny. Neztrácejí tak pozici, která jim náleží. Zůstávají sami sebou a nic neodčiňují. To dětem nejlépe pomůže.

K nevěrám dochází a docházet bude. V praxi se s nimi však téměř vždy zachází nesprávně. Dějí se dva extrémy. Buď se nevěra zamete pod koberec a partneři to nazývají odpuštění. Anebo je toto téma i po dlouhé roky stále po ruce a vytáhne se při každé vhodné příležitosti. Oba přístupy mají na vztah negativní dopad.

Každé dítě potřebuje mít oba své rodiče. Ale to, co je nejdůležitější, není fyzická přítomnost. Potřebuje je cítit ve svém srdci. A aby dítě mohlo mít oba rodiče ve svém srdci, vyžaduje, aby tam měli i oni sebe. To je uskutečnitelné bez ohledu na to, jak jejich manželství dopadlo.

Velká traumata většinou zůstávají neošetřena. Všichni jsou rádi, že to mají nějak za sebou a už se k tomu nechtějí vracet. Proto tato traumata dále působí v systému. Nevědomě. Až do té doby, dokud nejsou vědomě zpracována. U silných traumat k tomu dochází až po mnoha letech.

V konstelacích se ukazuje, že mrtví potřebují být od nás volní. Pokud jsme se s nimi dostatečně nerozloučili a držíme je, brzdí je to, a nedělá jim to dobře. Tím prolínáme jejich a náš svět. My náš opouštíme a je nutíme být v našem.

Chceme-li se osvobodit od vlastnosti svého rodiče tím, že ji odmítáme, není to právě ten nejlepší způsob. Za prvé se tím odřezáváme od představitele oné vlastnosti, a za druhé si chystáme nemilé překvapení – zjistíme, že se stáváme přesně tím, co jsme nikdy nechtěli. To, co odmítáme vědomě, nevědomě pak následujeme. Proto skutečné osvobození spočívá v přijetí.

Rozvodu se často vyhýbáme z více důvodů. Nemáme k němu odvahu. Nebo jsme četli o jeho negativních dopadech na děti. Anebo proto, že jsme ho sami jako děti zažili. Pak mu chceme za každou cenu zabránit a je to druhý extrém, protože v manželství dopustíme to, co bychom jinak nedopustili. A to je pro děti taky špatné. Rozvod sám o sobě není špatný. Špatný je dlouhodobě nefunkční partnerský vztah. Jsme trochu jako chirurg. Chirurg nemůže být jen „hodný“. Někdy je nucen udělat bolavý řez, aby něco uzdravil. Musíme být schopni vzít na sebe roli toho chirurga. A konstelace nám mohou pomoci, aby řez byl co nejčistší.

V konstelacích se velmi jasně ukazuje, co má vliv. Pokud si něco řešíme na naši úrovni – s manželem, manželkou, nebo na úrovni vyšší – s matkou, otcem, má to pozitivní vliv i na nižší úrovně – partnera, děti. Pokud si v konstelacích rodiče něco řeší, buď to děti nezajímá, a projeví zájem o rodiče, až když si to dořeší, anebo je to zajímá, a už samotný proces jim dělá dobře. Je obvyklé, že to cítí i na fyzické úrovni. Například maminka si něco řeší s babičkou a během toho dcera cítí, že má teplejší ruce. Práce na sobě je v tomto případě nejefektivnější, protože pracujeme zároveň v několika rovinách. Řešením vztahu s rodiči, pomáháme sobě, jim, partnerovi, i dětem. Proto mysleme na sebe. Tím nejlépe pomůžeme druhým.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2687 s