Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je středa 18.10.2017, svátek má Lukáš 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1758
Publikovaných článků: 12268
Komentářů: 10738


Měření



Klokotá vám v žilách modrá krev?

10.01.2009   Jindřiška Kodíčková   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Přesvědčte se. Možná vás překvapí, kolik rodů s predikátem žilo od Bílé hory na území našeho státu. Přehledné abecední řazení v knize Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti umožňuje snadnou orientaci, a tak rychle (možná) najdete i své jméno. A pak už stačí pouze rozhodit genealogické sítě a hledat potvrzení. A když to nevyjde? Nevadí, červená stačí.

Vlastnit erb vždy něco znamenalo. Moc, prestiž, postavení, bohatství… Z nějakých důvodů si aristokrata malujeme jako člověka vzdělaného, kosmopolitního, s šarmem a noblesou. Vznik středoevropské společenské skupiny, nazývající se později šlechta, má své kořeny v lidech, kteří měli blízko k vojenským šarvátkám, úspěšně doprovázeli panovníka na jeho výpravách a stálo u nich ne nepodstatné štěstí. Časem se vypracovali na stálé družiníky, za pomoc knížeti (králi, císaři) jim byly propůjčeny pozemky, jež později ve středověku přecházely do držení dědičného.

Šlechtický stav i dnes láká zájem svou výlučností, ale i schopnostmi některých jeho příslušníků. Díky lidové slovesnosti i oslavným literárním útvarům se rekovné i politické činy dostávaly do podvědomí obyvatel. Pohádky a romantické příběhy to jistily.

Ve skutečnosti se jedná o skupinu lidí z masa, kostí a červené krve. Právě tak ji spatřuje Petr Mašek (narozený v roce 1959), pracovník oddělení zámeckých knihoven Národního muzea v Praze. Dlouhodobě se věnuje rodokmenům českých šlechtických rodů. A právě z osobního i odborného zájmu vyšla encyklopedická publikace značného rozsahu Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Na skoro sedmi set stranách shromáždil údaje, někdy skromné, jindy obsáhlejšího charakteru, asi o dvanácti tisících nositelích šlechtického predikátu. 708 hesel zahrnuje jména rodů, které se v průběhu času vyskytly v oblasti, ohraničené našimi hranicemi. Jedná se o 1. díl, podrobný seznam končí písmenem M, důstojníkem Johannem Mžikem, který byl do šlechtického stavu povýšen roku 1892.

Autor zvolil jako počátek soupisu rok 1620, rok bitvy na Bílé hoře, rok porážky českých stavů s dalekosáhlými společensko-politickými důsledky. Bílá hora logicky představuje velký mezník, přelom ve vývoji středoevropské šlechtické společnosti. Nekatolíci, pokud nekonvertovali, se dočkali konfiskace majetku, případně emigrace. Jejich statky levně skupovala tzv. nová šlechta, často i zahraniční, bojující na straně vítězných Habsburků. Tím byl dokončen přesun majetku, ale i moci do rukou nově příchozích. Z původní staročeské šlechty zůstaly pouze jednotlivé ostrůvky.

Stát se aristokratem bylo „jednoduché“, stačilo se narodit do šlechtické kolébky. Do těsně uzavřené společnosti se však dalo vstoupit i jinak. Nobilita se v 17. a 18. století získávala za vojenské zásluhy, v 19. století si predikát „zakoupili“ i obchodníci a průmyslníci, v neposlední řadě jím byli spíše symbolicky ceněni vědci a umělci.

Petr Mašek, kromě osob prokazatelně žijících ve šlechtickém stavu, popisuje i ty, které titul užívaly, ale není známo, za jakých okolností jej nabyly. Nevynechává ani ty, kteří jej zneužívali. Aby se v té záplavě jmen a rodů čtenář dobře orientoval, bude k druhému dílu připojen rozsáhlý rejstřík.

Predikát, předchůdce příjmení, je přídomek, součást šlechtického jména. Většinou vyjadřuje místo sídla (z Doupova, z Rožmberka). Někdy se jedná o fiktivní označení, jako např. predikát z Hohenberga (pro Žofii Chotkovou po morganatickém sňatku s arcivévodou Ferdinandem) nebo z Aventina, který používal významný tiskař Jiří Melantrich. Někdy je predikát poměrně obsáhlý a obsahuje jméno, tradiční sídlo rodu i současné sídlo držitele (pan Lev z Rožmitálu a na Blatné)

Genealogie, pomocná věda historická, zkoumá vztahy mezi jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu. Z genealogické posloupnosti vyplývají také právní či prestižní důsledky – proto v minulosti často docházelo k falzům (např. Rožmberkové)

Mašek Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, 1.díl  Vydalo nakladatelství ARGO v roce 2008
obálka www.argo.cz



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0694 s