Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 28.5.2017, svátek má Vilém 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1753
Publikovaných článků: 12113
Komentářů: 10712


Měření



Veterináři v USA to nemají vůbec jednoduché

27.05.2009   Martina Bittnerová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Po knížce „Tak kde to bolí?“ jsem sáhla s nadšením, protože anotace slibovala nového Herriota avšak v amerických službách. Ovšem srovnávat autora zmíněné publikace, Nicka Trouta, s Herriotem, se mi nezdá příliš šťastné. Každý z nich totiž žil v jiné době, a protože se veterinářství vyvíjí, Herriotův mladší souputník řeší spíše čtyřnohé domácí mazlíčky, než by rodil telata císařským řezem, či léčil neduhy koňů.

Nick Trout, ač Brit, který i v Británii vystudoval, žije v USA, kde pracuje na veterinární klinice jako chirurg.Což by vlastně ani nevadilo, až ...

Až na skutečnost, že popisuje velmi často podrobně různé operace, a čtenář, který nikdy nepůsobil ani v „lidském“ zdravotnictví, musí mnohdy tápat. Tato linie se Troutovi příliš nepovedla, resp. možná tím ohromil své kolegy z oboru, ale nás majitele zvířátek možná až občas vyděsí, rozkládá o eutanazii a filosofuje na téma chemoterapie psů. Američané své miláčky zbožňují a proto klidně investují tisíce dolarů na pomyslné vyléčení rakoviny svého druha. Nicméně ne vždy se to podaří, a tak jim prodlužují spíše fyzické a psychické utrpení.

Na druhou stranu Nick Trout dokáže vystihnout duši majitelů svých pacientů, dokáže s nimi a o nich otevřeně hovořit a nepostrádá určitou míru empatie. Nikdy nezlehčuje závažnost případu a nikdy se nevysmívá za slzy. Ovšem otázkou zůstává, zda by si vůbec něco takového mohl dovolit. Ze stránek vysvítá totiž ono zprofanované „keep smiling“ a všichni jsme „happy“, přestože máme za sebou náročnou dvanáctihodinovou šichtu, kdy běháme od operačního stolu do čekárny a zpátky. V podobném provozu na pocity prostě nezbývá mnoho prostoru, každopádně emocím se nelze vyhnout. S tím zápasí i ostřílení profesionálové. A Trout se o tomto problému opakovaně zmiňuje.

Tyto emoce se přenáší i na čtenáře, který trpí spolu s páníčky bezbranných hrdinů, a někdy se přistihne, že by raděj přeskočil na konec kapitoly, aby věděl, jak to celé dopadlo.

Trout přistupuje ke své práci věcně, a líčí vše do detailů a především zásadně nepřikrášluje růžovými barvami. Jeho vyprávění nepostrádá určitou laskavost, ale zároveň se neobejde bez syrovosti. Proto se Herriot ve svých vzpomínkách může zdát laskavější, lidštější a tím pádem i bližší.

Herriot začal pohádkou, u Trouta se dočkáte ztráty veškerých iluzí. Ve veterině jde jednoduše o business, v němž musí vše perfektně fungovat. Tak se nemůžeme divit, že v USA už existuje i zvířecí zdravotní pojištění.

Troutův pohled je bezesporu zajímavý a poučný, ale pochybuji, zda nás může, s ohledem na českou mentalitu, výrazně oslnit a strhnout.
Obávám se, že každý čtenář stejně ve skrytu duše zasteskne po Herriotovi, nebo si přímo naordinuje léčebnou kůru jménem „To by se zvěrolékaři stát nemělo“.


Nick Trout: Tak, kde to bolí?
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009
obálka
www.paseka.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2587 s