Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 23.5.2017, svátek má Vladimír 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1753
Publikovaných článků: 12108
Komentářů: 10712


Měření



O bílých slonech

23.06.2009   Pavla Králová   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Štěstí, neštěstí, láska, manželství, panenka, kolébka, hraběnka, smrt. V rytmu tohoto dětského rozpočítávadla se nese poslední povídková novela z pera Ireny Douskové, jedné z nejzajímavějších současných českých spisovatelek, která se do povědomí veřejnosti dostala především svou knihou Hrdý Budžes (v divadelní adaptaci v hlavní roli s Bárou Hrzánovou).

V novele osmi příběhů O bílých slonech se potkává lehkost s osudovostí. Irena Dousková se zde opět vrací do minulosti. Konkrétně do normalizačních 70. let. Tentokrát však méně autobiograficky, než jsme byli zvyklí z jejích předchozích děl. Osm drobných fresek ze životů obyčejných lidí rozehrává s velkým uměním zkratky a do každého příběhu vtiskává svou osobitost a snad i několik detailů z vlastních vzpomínek na dětství.

Velké, společné dějiny se stávají pouhou kulisou příběhů, konstatovanou sice, ale protože každodenní, tak obyčejnou. Do popředí se dostávají drobné, banální příběhy obyvatel bezejmenné vesnice nedaleko Berouna, kde se v jednom týdnu kdesi uprostřed onoho zvláštního letního bezčasí naplní obsah dětského rozpočítávadla.
Hrdinové povídek jsou docela obyčejní lidé, zapletení v sítích vztahů a své vlastní historie. Jsou svázáni s prostorem, časem a lidmi svých životů. Jsou zachyceni ve svých vlastních sítích, v hranicích svých všedních dnů, které neumějí a nechtějí překračovat. Nejsou docela spokojeni ani nespokojeni, plácají se na hladinách bez vůle obejmout svůj život. Bojí se doopravdy chtít a žijí v jakémsi stavu mezi rezignací a nirvánou...a tak jsou právě oni možná oním duchem doby normalizace a skrze ně čteme atmosféru a pocity tehdejší každodennosti. Život a vůle, chtění a pojmenovávání se pojí s dětským světem, zatímco svět dospělých je v knize podivně neurčitý, raději dobou k rezignaci odhodlaný.

Pro celou knihu je typické jakési bezčasí, nedějovost, absence výrazných dějů a zvratů. Dramata jsou pečlivě skryta a city bublají pod povrchem všednosti a šedi. Každý je vlastně sám, ve své hlavě, svých pocitech, myšlenkách. A skutečné děje vyplývají na povrch jen velmi zřídka jako letmá vzpomínka na jaksi neskutečnou minulost, jako erotická přání puberťáka, jako vášeň v lese.

O to výrazněji působí samotný závěr, ve kterém jako by praskla ona bublina léta, bezčasí a nedějovosti. Dokonce se skoro nechce věřit, že po stostránkovém klidu před bouří na konci knihy ona bouře skutečně přijde. I když i ona je tu vnímána jaksi přirozeně, jako když teče řeka, jako když padající kapky hloubí kámen. Jako když děti říkají své rozpočítávadlo.


O bílých slonech - Irena Dousková
Nakladatel:  Druhé město


Ikonka: kosmas.cz



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2446 s