Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 25.6.2017, svátek má Ivan 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1754
Publikovaných článků: 12145
Komentářů: 10714


Měření



Kdo to byl Marbulínek?

27.07.2009   Ivo Fencl   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Tuhle recenzi uvedu velmi netradičně: Abyste mohli MARBULÍNKA pamatovat takříkajíc "z první ruky", musí vám už být okolo osmdesáti!

1.
Čert! A ten první se vynořil už na předvánočním trhu 1931.
Autorem veršíků byl Otakar Haering (1892-1951), občanským povoláním ředitel školy, který plodil (pod jménem Božena Archmannová) i četné milostné romány pro ženy a (pod jménem Dáďa Farářová) i románky dívčí: Helenka (1931), Helenčin sen (1932), Hanička a její družky (1932), Alenka v penzionátě (1933), Alenčiny prázdniny (1937), Anička a její teta (1938), Maminčin mazlíček (1933), Náš diblík (1936), Medička Hana (1935), Soňa vítězí (1935), Srdéčko v pasti (1935)...

To je všechno hezké, Haeringa ale proslavilo cosi ještě dětinštějšího. Jistě: ten čertí kluk. A "knihy" Marbulínek, Kašpárek, pejsek Fenek a jejich veselé příběhy (1931),
Marbulínek, Kašpárek a pejsek Fenek na venkově (1931),
Marbulínek, Kašpárek a pejsek Fenek v zoologické zahradě (1931),
Marbulínek, Kašpárek a Bobi ve škole (1932),
Zvířátka ve škole,
Marbulínek s nejmilejšími zvířátky (1934),
Marbulínkův sen z pohádky do pohádky (1934),
Marbulínek v nebi (1934),
Marbulínek cestuje (1934),
Marbulínek a jeho hračky,
Lucinka a Marbulínek... a další, přičemž literární štafetu převzal i Vladimír Watzke (1900-71) známější jako Vláďa Zíka a doplnil sérii o tituly Marbulínek v cirkuse,
Marbulínek krotitel,
Marbulínkovo představení,
Marbulínkův cirkus (=souborné vydání tří předchozích),
Marbulínek vítá jaro (1934),
Marbulínkova domácí zviřátka,
Nejmilejší Marbulínkova domácí zviřátka či
Marbulínkovy veselé příběhy.

Nejpokleslejší nevkus a kýč se tu snoubily, přesto či právě proto dosáhli Marbulínci vysokých nákladů. Podstatný podíl na tom ovšem měly i ilustrace knížete české výtvarné podbízivosti Fráni Smatka (1899-1978), vl. jménem Františka Smetáka, který se též výtečně etabloval plakáty pro firmu Baťa.

To nejhorší ovšem páchal, když zvířátka pečlivě maloval podle fotografií a jindy zase rovnou podle Walta Disneye (viz úděsná publikace Zvířátka ve škole). Ale ještě k veršíkům... Vznikaly až na základě Smetákových obrazů a nejsou přece jen až takovým zoufalstvím jako ty Zmatlíkem SNOVANÉ pro - taky Smatkem namalovanou – knižní Sněhurku. Přesto...

Aeroplan je nebezpečný, stroj pracovat přestane, jako kámen dolů spadne - a neštěstí nastane... Pod kopečkem na lučinách - travička se zelená, z vesničky se dolů dívá - věž kostela červená... Vidíte je, čertík leží, z kalhot kouká ocásek, Fenek vedle usmívá se, je to pěkný obrázek... A k tomu následující pokusy o rádoby VZNOSNOST: Za plotem v stínu stromoví, když jasné slunko hřálo, několik malých prasátek - skákalo a si hrálo.

2.
A co říct k ději? První tři knihy ještě měly jakýsi kompaktní děj, který navazoval. Zbylé navazují jen volně. A titulní hrdina, jak si vede? Nu, uniká vlastním rodičům v pekle "nahoru" do lesa a mezi trpaslíky, do cirkusu. Skamarádí se s Kašpárkem a nový domov jim poskytne mlýn. Obklopeni krásami přírody vyučují zvířátka a...
U háječka nade mlýnem - zelená se travička, se strakatým telátkem tam - popásá se kravička. A v korunách stromů něžně - šepotala jara báj, každý nadšen zpíval v štěstí, přišlo jaro – bude máj. Všude bylo plno krásy, kraj byl jako pohádka - a v hnízdečkách tulila se – k sobě malá holátka. Pašík volá na klučíka: „Co to děláš? Roch, roch, roch! Jdeš mi se žebříku dolů! Tohle tropí hodný hoch?“
Netropí! Zato následuje návštěva zoo, návštěva Prahy a takovéto horoucí vlastenčení:
Zastavil a v tichém dojmu, točil svojí čepičkou,
zvolal: Řípe, zdravím tebe - i s tvou bílou kapličkou!“
Marbulínek zářil štěstím, nadšen začal písně pět:
„Krásná jest ta česká země, krásný jest ten český svět!“
Ach, ty svatá domovinko, zřel jsem kraje nejkrasší,
svět jsem prošel křížem krážem, ty jsi mi však nejdražší.

Vrcholem poezie i dobrodružna se ale stává exkurze nebesy, kde se vyskytují i všeliké dávné celebrity národní literatury. Však mne znáte, u nás nikdo - bázlivě se nechová, pojďte blíž a posaďte se, jsem Božena Němcová.
Také k tomu doložila - Krásnohorská Eliška: „Hodní jste, že včas jste přišli, u nás nikdo nezmešká.“

A co ještě dodat? Snad jen poslední citaci:
A stará, velká prasnice - též i prasátka malá - za soucit, lásku k zvířátkům - chrochtáním děkovala. I my však poděkujme (a to už nemyslím ironicky) hudebnímu skladateli Jiřímu Zmožkovi (nar. 1943) za někdejší skoro sebezničující reedici Marbulínků (1991-92), anebo tedy aspoň některých. Chápu, že to je někomu i nostalgií, nic to ovšem nemůže změnit na faktu, že ta díla provždycky zůstanou symbolem té nejzavrženíhodnější komerčnosti, jakou kdy se podařilo českým (tedy vlastně československým) děckům podstrčit.
A přece odpusťme! A... Říkají mi Marbulínek, celý svět mne dobře zná, kdo se se mnou jednou sešel, rád si na mne vzpomíná! 

obálka www.neviditelnypes.lidovky.cz


                                   


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Jaromír Komorous - 27.7.2009 - 11:06

Je příznačné, že novodobého vydání jsme se dočkali z nakladatelství "Velkého kýčaře".

Od: hanka - 13.1.2010 - 14:46

Já osobně bych Marbulínka spíše velice pochválila. Jsem poněkud mladší vydání:-) a nevyrostla jsem na něm. Teď mám malé děti a několik sešitů jsem zakoupila celkem náhodou. A verše mi připadnou velmi zajímavé. Oproti spoustě novějších a úplně nových básniček pro děti jsou Marbulínkovy příběhy velmi pěkně veršované, fascinují mě některé starší obraty, které se nyní již nepoužívají. A obrázky jsou malované skutečně kouzelně. Žádné další knihy od autora ani od ilustrátora jsem neviděla, takže nemám srovnání, ale těch pár sešitů, které mám doma, očarovaly nejen mě, ale především mé děti, které Marbulínkovy, kašpárkovy i Fenkovy příběhy milují.

Od: HANA - 28.10.2010 - 15:57

marbulínkovy pohádky
je mi 62let,Marbulínka pamatuji jako malá holka,tuto postavičku si nesu celý život sebou jako něco nádherného,roztomilého,milovala jsem ho a byla jsem neskonale štastná,když jsem před lety objevila jen sešitové vydání,stále marně hledám,zda ho něde neobjevím jako pohádkovou knihu,jsem dojatá,když někde objevím jen obrázek mého milovaného čertíka.Nové knihy pro děti nedávají dětem to,co by měly,je fakt jiná doba a sentimentálí obrázky či postavičky díky děsným televizním příšerkám jsou dětem cizé a je to znát i na chování dětí a je to velká škoda

Od: snats - 22.11.2010 - 12:44

to HANA:

http://www.hyperzbozi.cz/hledani/marbul%EDnek/1/

Od: Němeček Jiří - 21.1.2011 - 17:45

není mně 80 ale 58
babička mně zních četla pak se stratily ted je scháním pro vnočata

Od: Alexandra - 29.1.2011 - 11:33

No ja jako mala mela snad vsechna vydani a byla ma nejoblibenejsi a to je mi 23

Od: HANA - 30.1.2011 - 11:55

MARBULINEK
JIŽ JEDNOU JSEM PSALA,POKUD BY NĚKDO VĚDĚL,KDE SEHNAT KNIHU,BYLA BYCH VÁM NESMÍRNĚ VDĚČNÁ.DNES JI SHÁNÍM PRO VNOUČÁTKA,JÁ JAKO MALA JI MĚLA,BOHUŽEL NEVÍM KAM SE PODĚLA,DĚKUJI

Od: Luca - 13.6.2011 - 20:42

Haters gonna hate...
Nahodou, kdyz sem byla mala, Marbulinek se mi moc libil. A o to snad jde, ne?

Od: Jan Kliment - 27.6.2011 - 23:55

00
Jak se jmenuje časopis, kde spadne do vajíček?

Od: Ivo Fencl - 25.10.2011 - 9:57

pád do vajec
V knize Marbulínek, Kašpárek a pejsem Fenek v zoologické zahradě padá Marbulínek na útěku před pštrosy do jejich hnízda s vejci

Od: VOCI - 17.2.2012 - 14:56

České nebe :-)

Od: Berková - 17.12.2012 - 17:49

Daruju ráda
Je mi 75let a Marbulínka mi četla maminka za války.Pak jsem o něm neslyšela nic, až v roce 1992 v Praze na nějakém trhu ležel sešit: Marbulínek, Kašpárek a pesek
Fenek v Zoologické zahradě. Mileráda ho daruji pamětníkovi, moji vnuci česky nečtou. Johanna Berka, Gustav Falke Str.7 24159 Kiel. Ohlašte se.Ahoj.

Od: Helena - 25.10.2013 - 16:07

Kýč, ne !
Nechápu autory, kteří pomlouvají Marbulínka. Není mi ještě 50 a přesto miluji krásné obrázky a ..., prostě kouzelné, proto je sháním vnoučkům!!!
Článek mi připadá jak z doby minulého režimu, který vše hezké urážel. Jsem grafik a naopak v tom vidím krásu.

Od: JIří Č.Ulrich - 10.1.2014 - 9:26

Na Marbulínka si pamatuji jen matně. Kýč asi, ale současně barevná idyla v neutěšeném dětství. Tehdy i později se mi líbil Jirka postrach rodiny od Cromptona. Sežene se to ještě někde?

Od: Sibyla - 12.3.2014 - 21:45

Kostky
Já jsem mnohem pozdější generace, ale u babičky jsem jako malá měla kostky o Lucince a malém šoférovi Jirkovi s básničkami dole. Až na posledním obrázku se Lucinka sešla s Marbulínkem (Luci našla Marbulínka, když se s Jirkou loučili, zavolali: nashledanou buď, šofére rozmilý) Kostky už samozřejmě dávno zmizely, ale já si pořád pamatuji roztomilé obrázky a pět z šesti básniček (Sluník zvedla na znamení - Jirka řekl: Býk se splašil - Luci byla u cikánů - Jirka auto opravoval - Luci našla Marbulínka) a hrozně ráda bych si vzpomněla i na šestou, ale už nevím, jaké scény se týkala.

Od: Katerina - 8.1.2016 - 15:32

Narodila jsem se 1979. Dostal se ke me pouze prvni dil, ktery byl vlastnictvi mych prarodicu. Marbulinka pocitam s Broucky k mym nejoblibejnesim kniham predskolniho veku. Babicka vzdy podlehla nasemu nalehani na opakovane predcitani. Velice jsme touzili po dalsich dilech, ktere se nam do rukou dostaly az po revoluci v sesitovem vydani. Jeste dodnes si vzpominam, jakou radost jsem ve svych 13-ti letech mela, kdyz jsem za ve vyloze knihy spatrila Marbuliknek a zviratka.

Od: Irena Biskupová - 17.2.2016 - 12:46

Milovaný Marbulínek
Jsem ročník 1955 a vzpomínky na dětství mám s Marbulínkem spojené. Milovala jsem ho a vůbec mi nevadí, jestli byly obrázky malované podle fotografií. Působily věrně, barevné fotografie vlastně tehdy ani nebyly. Dnes moji vnuci mají spoustu jiných knížek i kreslené filmy v televizi. Ovšem zdaleka ne vše, co se dětem v této oblasti nabízí, dosahuje alespoň úrovně Marbulínka. Vždycky mě bude mrzet, že jsem v průběhu života o sešity s Marbulínkem přišla, a byla bych ráda, kdyby se jako reedice zase někde objevily.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2968 s