Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 27.4.2017, svátek má Jaroslav 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 497
Registrovaní čtenáři: 1752
Publikovaných článků: 12080
Komentářů: 10708


Měření



Alto Catumbela: Nesdělitelné

17.08.2009   Jaromír Komorous   Literatura   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Před šestadvaceti lety, v roce 1983, se šestašedesáti tehdy československým spoluobčanům zhroutil svět. Přijeli do africké Angoly pomáhat s rozvojem papírny a stali se zajatci protivládních povstaleckých jednotek generála Savimbiho. Někteří z nás anabázi pamatují. Událost pobouřila celý civilizovaný svět. Drama. A oni v něm v životní roli.

Vladimír Kavčiak o tom napsal Angolský pochod smrti. Román faktu, dokonale řemeslně zvládnutý. Autor je fundovaný, dramatičnost děje už probíral dostatečně na své alma mater. Pod vedením slavného režiséra E.Klose na FAMU tam vystudoval režii v roce 1971.

Nevrátili se všichni. Tisíc pět set kilometrů pěšky, přes tisíc kilometrů na korbách náklaďáků. Dávka nad síly jednoho z nich, Slováka Jaroslava Navrátila z Bratislavy, zdánlivě jednoho z nejzdravějších chlapů týmu. Po návratu do vlasti pronásledují následné zdravotní potíže prakticky všechny. Neskutečnou zaslepenost „angolských bojovníků za svobodu“ násobí fakt, že oběťmi se staly i malé děti československých expertů, jejich ženy. S jistou nadsázkou se dá říct, že únoscům se během tří měsíců pochodu a dalšího ročního(!) zadržování podařilo vybudovat bojůvku potencionálních rasistů, těžkých introvertů, neschopných aspoň dočasně věřit jeden druhému. Trhliny vznikly i ve vztazích párů.

Z knihy se dozvíme, proč k tomuto kroku Savimbi sáhl, ale zůstává utajeno, co v té době činila československá diplomacie. Poznáme důkladně nehostinnost angolského podnebí, ukryté nebezpečí místní fauny a zarytou omezenost Savimbiho „bojovníků“, potvrzující mezinárodní pravidlo o vymytých zelených mozcích lidiček, vládnoucích zbraní a propůjčenou mocí. Nejabsurdnější je ovšem poznatek, že mezinárodní Červený kříž přispěchal s pomocí dřív, než tehdejší domovina všech československých ztroskotanců. Vyslanci své země, že.

Román je neobyčejně čtivý. Autor zřejmě schválně opomíjí fabulaci textu a ponechává mu syrovost, dostatečně namíchanou skutečným dějem. Můžeme tedy předpokládat, že autorskou invenci vnesl hlavně do výstavby dialogů. A tam shledáváme scénáristickou erudici na každé stránce a mimoděk rozjíždíme v sobě filmové sekvence a do zavřených očí napínáme projekční plátno. Ano, text provokuje k tomu počinu od začátku do konce. Od scénáristy tuze očekávaný píseček. Už v roce 1984 vznikl jeho film Angolský deník lékařky. Právě proto mě zaráží, že kniha vychází až nyní. O dřívějším vydání nikde ani slechu. Pokud mi ušlo, omlouvám se předem. Strhující napínavost románu je ovšem zaručena. Čtěte!

Vladimír Kavčiak: Angolský pochod smrti
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2009
Obálka
www.xyz-knihy.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Michaela Wilhelmová - 17.8.2009 - 13:42

Krom zdarile recenze musim rict, ze me zaujala (alespon po precteni techto nekolika odstavcu) zaujala i knizka). Poohlednu se po ni take. Skoda, ze jsou nektere daleke kusy historie nasich krajanu vetsinou opomijeny.

Od: Jaromír Komorous - 17.8.2009 - 15:32

Už tenkrát mě zaráželo, že tehdejší vláda je nechala víceméně na pospas osudu. Čekal jsem aspoň náznak vysvětlení v knize, když už se dostala na knižní pulty po takové době. Nedočkal jsem se. Aspoň v post komentáři. Ticho. A myslím, že jsem četl dost pozorně. Ale mementa té doby a země, utržených noh domorodých dětí po nášlapných minách jsem si ale všiml při prvním čtení.

Od: V. Kavčiak - 23.9.2009 - 14:07

Angolský pochod smrti
Pane Komorousi, děkuji za Váš článek. K aktivitám naší tehdejší vlády a diplomacie jsem se nehodlal vyjadřovat, měl jsem jen oficiální stanoviska s nízkou vypovídající hodnotou.
Únos v Angole jsem sepsal po 25 letech proto, že mne k tomu vyzvalo nakladatelství XYZ a rovněž z důvodů totálního zapadnutí tohoto tématu největšího únosu v novodobých dějinách.
V. Kavčiak

Od: Catumbelan - 14.3.2010 - 15:08

Aktivity naší diplomacie
Tehdejší diplomacie vyvíjela dostatečné aktivity již jeden a půl měsíce před zajetím našich občanů. Bohužel stanoviska angolské strany byla taková, že není důvod k evakuaci a navíc i nespávnými informacemi bylo ovlivněno rozhodnutí ty lidi tam nechat. Přes všechna varování ale naše strana nemohla nic pro odvrácení zajetí udělat. Po 12.3.1983 však iniciativa diplomatů byla příkladná, vše se dá dohledat v Národním archivu v Praze, chce to jen věnovat tomu čas a energii.

Od: L Sazeček - 15.1.2011 - 18:29

Pohled účastníka
Tak jsem se konečně dostal k tomu dílu. Byť slíbeného s autogramem. tak nakonec koupeného bez něho. Docela mě zarazilo to, jak málo práce si dal pan Kavčiak s obsahem. Pro nezaujatého se může pochopitelně jevit jako "dokonale řemeslně zvládnutý". Protože mám k dispozici jak vlastní paměť, tak záznam inscenace kterou pan Kavčiak natočil, tak potom vidím to, jak málo se ty dvě věci zpracováním liší.
Očekával jsem totiž, že si autor dá trochu práci s "objektivizováním" obsahu. Těch nepřesností je tam stále stejně hodně. A jak mi nevadili v 85., kdy jsem to považoval za daň pohotovosti ve zpracování, tak dnes bych očekával skutečně profesionálnější zpracování. Není tam totiž přidáno nic co by nabízelo přesnější pohled na to jak jsme tam žili nejen my ale i místní lidé. Zůstávají tam zásadní nepřesnosti o topografii, ač se tím autor ve svém příspěvku níže chlubí, nevytváří to objektivní pohled na věc. Toto tvrzení si mohu dovolit, protože na základě shlédnutí jeho inscenace jsem musel spoustu věcí tazatelům vysvětlovat a mnohdy vyvracet mylné závěry. Tomu jsem se sice nevyhnul ani po zveřejnění mých písemných zpracování těchto událostí, ale spíše jsem narážel na to, že se čtenář jen ujišťoval ve změně názoru na věc. Názoru, který si mylně vytvořil čtením novinových článků a zmíněnou inscenací!
Ke konkrétním omylům autora se nehodlám vyjadřovat, zabralo by to příliš místa a navíc neznám důvody proč některé věci napsal jak je napsal. V původní inscenaci údajně čerpal z deníku jediné lékařky na pochodu. Tedy ze zdroje jednostranného. Byť je to napsáno „románově“, některá fakta by se zachovat mohla. To je však na uvážení autora.
Závěrem, dnes mě toto zpracování skutečně zklamalo, a jak jsem hájil tehdy tu inscenaci, toto nepřijímám.

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.3067 s