Pondělí 24.8.
Pavlína Jíšová si na jeviště přivedla talentovanou dceru. Že se může dědit fyzická podoba až takhle jsem věděl, že to jde i s hlasem mi ukázali nakonec pánové Sovák a Schmitzer, tak nevím, nad čím se pozastavuji. Snad nad tím, že s novou krví bych čekal trochu dravosti. Skladba repertoáru padá rychle až do nudy. To si kdysi první dáma naší folkové scény přece nenechá líbit! Pavel Malina ukázal, proč patří mezi žádané kytaristy v žánru.

                            
                                                   _{Adélka Lounková, jinak Pavlína Jíšová jr}

S Pavlem Dobešem se člověk nenudí. Ale překvapení se taky nedočká. V Plzni vyjel v tandemu s kytaristou Tomášem Kotrbou. Folkové kytarové strojky získávají přinejmenším barvu další oktávy a nápřah k hutnějšímu zvuku a bytelnějšímu rytmu.
Na zahradě Měšťanské besedy rozjel set Luboš Andršt a jeho Blues band. Nutně vypadám jak staromilec, ale to bylo maso. Ne, v bluesové hudbě se nedají očekávat novátorské postupy. Ale když ty stávající jsou dotaženy k mistrovství vzniká to, co jsme slyšeli. Henrixův song Hey Joe připomněl, co pro tuto hudbu a pro hudbu obecně, znamenal Woodstock. Jan Holeček zpíval tak, jako by měl černé i zuby.  Silné a chutné kafe!

                                 
                                                                              _{Jan Holeček}

Úterý 25.8.
Zaskočil jsem na Ivan Audes Trio. Profesorský jazz. Ivan za bicími může aspirovat na titul „Živý metronom české hudby“. Pro mě jím je už pár let a věřím, že pro ty na jevišti taky.
Jana Koubková se svým Quartetem ukázala slušně zaplněnému náměstí, proč patří mezi dlouholeté stálice žánru. Její často scatový zpěv je obdivuhodný, zrovna tak jako různé pazvuky, jež do mikrofonu sype z rukávu. A nezapomíná ani na chvilku, co je to jazz. Totiž neustálé nacházení nových prvků, jež dokáží publiku vyrazit dech a spoluhráčům nahnat jiskřičky do očí. Do jejích svítilo zapadající Sluníčko, ale to si nevymyslila. Krásné. Díky.

                                            
                                                                               _{Jana Koubková}

Středa 26.8.
Jsme ve finále. Mně jej obstarali domácí. Vlaďka Buerová s přáteli svým „zvonivým sameťákem“ a Sváťa Čech and Summit Orchestra se zpěvačkou Stellou Jones. Sváťa předvedl, proč ho baví velkokapelový sound a proč je v Plzni na place skoro každý rok. Ono je to zřejmě i o srdíčku. Ale bez umu a techniky hry by to nestálo za řeč. Ať se daří!

                                
                                                                                 <sub>Stella Jones

                                            
                                                                              Svatopluk Čech</sub>

Je jasné, že vidím i překvapující omyly v organizaci celého setkání. Ale skoro žádné nevidím v dramaturgii festu. Když vezmu v úvahu rozpažená klepeta hospodářské krize, musím organizátorům složit hold. Časem se vyvrbí určitě i jiné postřehy, ale za prvé, kdo je na ně zvědavý a za druhé je třeba připravovat další ročník. Brzy!
_{Minulý report (klikni) .
Zdroj fotografií www.naulici.sz; v úvodníku Vlaďka Bauerová}