^{Četli jste o zářijových událostech? Pokud ne, můžete zde:
První díl:(klikni)
Druhý díl:(klikni)}

---

1. ŘÍJEN 1939 - neděle

Vojska Třetí říše vstoupí do Varšavy a začnou odzbrojovat obránce města.

Ve stejnou dobu se dvěma polským kryptologům podaří dostat se do Paříže se dvěmi stroji Enigma, které používal Wehrmacht. Podle rozkazů, které obdrží od polské exilové vlády, odcestují na předměstí hlavního francouzského města do operačního střediska polské tajné služby zvané PC Bruno, kde spolupracují se spojenci na rozluštění německých tajných zpráv. Jejich práce je příspěvkem Poláků k boji proti nacistům.

V Británii vláda sníží věk branců na dvacet let ve snaze zvýšit počet vojáků své armády. Winston Churchill poprvé od začátku války promluví v rádiu, když kritizuje sovětskou „chladnou politiku vlastních zájmů v Polsku“. „Mohli jsme si pouze přát, aby ruské armády stály na stávající frontě jako přátelé a spojenci Polska, ne jako okupanti,“ vyčítá, ačkoli pak pokračuje s tím, že jejich přítomnost na této frontě „…byla zjevně nezbytná pro ochranu bezpečnosti Ruska proti nacistické hrozbě.“

„Musíme je ulovit v jejich skrýších,“ tak zní rozkaz admirála Dönitze, vrchního velitele U-Bootwaffe, německé ponorkové zbraně, který dá kapitánům ponorek v rámci strategie, jež má přinést vítězství v námořní válce. Setká se s Guntherem Prienem, velitelem U-47 a seznámí ho s aktuálními informacemi o Operaci Baldur, útoku na základnu Královského loďstva ve Scapa Flow. Prien souhlasí s provedením plánu, navrženého pedantským kapitánem Victorem Otto Oerhnem.

2. ŘÍJEN 1939 – pondělí

Polská pevnost na námořní základně Hela, které velí admirál Unrug, se vzdá Němcům poté, co na ni útočí na zemi i z moře. Třem polským torpédoborcům a několika ponorkám se podaří proklouznout německým sítem a zamíří do Británie. Několik zbývajících center polského hnutí odporu leží na řece Bug a ve městě Kock.

Göring informuje Hitlera o Rooseveltově ochotě zprostředkovat mírová jednání s Británií. Nacistický lídr prohlásí, že přednese v Reichstagu svůj návrh Británii a současně varuje, že i americké obchodní lodě v mezinárodních vodách se budou muset podvolit prohlídkám německého námořnictva.

Britská vláda vysílá letadla RAF shazovat letáky nad německými městy ve snaze obrátit lid proti Hitlerovi. V samotné Británii začínají mezitím zvláštní tribunály vyšetřovat cizince z nepřátelských zemí. Tento úkol komplikuje příchod uprchlíků, kteří zde hledají útočiště před válkou a nacistickou perzekucí.

Francouzská a československá vláda podepisují ve Francii dohodu o vytvoření Československé národní armády v exilu v naději na to, že jednou bude schopna dobít zemi zpět.

Na Panamerické konferenci v Panama City se scházejí delegáti z 21 zemí a zřídí 300 mílovou bezpečnostní zónu podél pobřeží Spojených Států a zemí Latinské Ameriky, kde nejsou dovoleny žádné válečné akce znepřátelených mocností.

3. ŘÍJNA – úterý

V Polsku jsou rozdrcena zbývající centra hnutí odporu. Jednotky polské armády se vzdávají poblíž Lucku, což je ukrajinská oblast, kterou Polsko anektovalo v První světové válce.

První sbor britské expediční armády zaujme ve Francii pozice na francouzsko-belgické hranici, zatímco francouzská vojska učiní to samé na předsunutých pozicích podél hranice s Německem.

Britská vláda mezitím vede v Londýně tajné rozhovory se švédským obchodníkem a přítelem Hermanna Göringa Birgerem Dahlerusem. Ale ministerský předseda Neville Chamberlain německé mírové návrhy odmítá s tím, že Hitlerovo ujišťování a sliby jsou bezcenné, a že Německo a Sovětský svaz musejí nejprve uznat nezávislost Polska.

Chamberlain je donucen dočasně pozastavit shazování letáků na německá města kvůli protestům vlád Belgie, Dánska a Holandska proti narušování jejich vzdušného prostoru. Během jednoho měsíce shodili britští piloti nad Německem více než 30 miliónů protinacistických letáků.

4. ŘÍJEN – středa

Vůdce ukrajinské komunistické vlády Nikita Chruščev v Polsku oznamuje, že v části země, spadající pod sovětskou správu, bude zaveden komunistický režim. Hitler mezitím nařídí osvobození vojáků SS, které nechali uvěznit velitelé Wehrmachtu v polských věznicích, v té části země, kterou ovládá Třetí Říše, za válečné zločiny. Obhajuje je tím, že „ jejich výstřelky byly odpovědí na zvěrstva, páchaná Poláky“.

V námořní válce německá ponorka U-23 pod velením Otto Kretschmera torpéduje a potopí poblíž orknejských ostrovů britskou obchodní loď Glen Farg. Torpédoborec HMS Firedrake zachrání 16 trosečníků a odveze je na námořní základnu ve Scapa Flow. Ponorka U-35 pod velením Wernera Lotta zatím torpéduje a potopí řeckou nákladní loď SS Diamantis a vylodí členy její posádky na jihozápadě Irska na pobřeží Kerry.

Zařazení 100 tisíce zemědělských dělníků do armády v Británii vede k tomu, že na jejich místa nastoupí 120 tisíc žen, aby se předešlo kolapsu v zemědělské výrobě. Této nové pracovní síle se říká Ženská pozemní armáda a její velikost ještě zvětšuje využívání práce německých a italských válečných zajatců v zemědělství.

5. října – čtvrtek

Hitler dorazí do zdevastované Varšavy na přehlídku svých vítězných vojsk a Goebbels pozve skupinu zahraničních žurnalistů, aby ukázal světu polské hlavní město, dobyté vojsky Říše. Před návratem do Berlína řekne Fuhrer tisku „Dobře si tohle město prohlédněte. Ujišťuji vás, že mé armády mohou udělat to samé s kterýmkoli evropským hlavním městem.“

Lotyšská vláda je pod nátlakem Sovětského Svazu donucena podepsat „dohodu o vzájemné pomoci“ a dát tak Sovětům právo zřizovat na lotyšském území vojenské základny, včetně leteckých základen a základen pro sovětské námořnictvo v baltských přístavech.

Baltské země jsou ohroženy ztrátou nezávislosti, protože nacisticko-sovětský pakt uznává Stalinovy nároky na rozšíření sovětského vlivu do Litvy a dokonce do části Finska, aby zajistil bezpečnost Leningradu.

Roosevelt s obavami sleduje události v Evropě a rozhodne se ukončit diplomatické pokusy své země, které mají přesvědčit Německo, aby upustilo od agrese.

Námořní válka nabírá na intenzitě, když se německé bitevní lodě Graf Spee a Deutschland beztrestně přiblíží k ostrovu Ascension (essenšn), ležícímu uprostřed Atlantického oceánu, na poloviční cestě mezi jihoamerickým a africkým kontinentem.

6. října - pátek

Poslední polské vojenské oddíly již nedokážou odolávat Němcům a vzdají se jim v Kocku. Polsko zmizelo z mapy, ztratilo více než 70,000 mužů, má 135,000 raněných a 900,000 mužů padlo do německého nebo sovětského zajetí. Polské tažení je u konce.
Hitler pronese v berlínském Reichstagu řeč, ve které nabízí Francii a Británii mír a vyzývá ke svolání evropské konference, která by zvážila jeho návrhy. Invazi do Polska a Československa ospravedlňuje  tím, že byla nutná k napravení křivd, způsobených Versailleskou smlouvou.

Ale Paříž a Londýn jsou v odsouzení nacistické agrese jednotné a nejnovější „mírový plán“ německého diktátora odmítají. Spojenci si konečně vzali ponaučení z Mnichova a předchozí politika ústupků je rezolutně zapomenuta a pohřbena.

Čínsko-japonská válka na Dálném Východě se dostane do kritického bodu. Čankajškova nacionalistická vojska porazí Japonce v První bitvě u Čank-ši v provincii Chu-nan. V této jedenáctidenní bitvě bylo zabito více než 40,000 japonských vojáků a stala se tak nejkrvavější bitvou století a největší porážkou Japonců od začátku čínské invaze.

7. říjen – sobota

Finsko se cítí ohroženo Sověty a začne mobilizovat svá vojska. Ve stejnou dobu je úspěšně dokončen přesun Britské expediční armády do Francie. V Bretani se vylodí 158,000 vojáků a 24,000 vozidel a rozmístí se na francouzsko-belgické hranici.

Hlavním cílem britské vlády je odstranění nacistického režimu, odzbrojení Třetí říše a obnovení státnosti Polska a Československa.

Francie a Británie hluboce nedůvěřují Hitlerovým mírovým návrhům a obávají se útoku na západní frontě, kde je situace sice stále celkově klidná, ale napjatá. „Podivná válka“ pokračuje sporadickými konfrontacemi mezi německými a francouzskými vojsky v Sársku.

Vláda Spojených států ve Washingtonu oficiálně uzná polskou vládu v exilu, která byla jmenována ve Francii. Toto rozhodnutí rozzuří Hitlera. Ten mezitím pokračuje ve své politice teroru a jmenuje Heinricha Himmlera, jednu z nejbrutálnějších postav svého režimu, Říšským komisařem pro sjednocení německé etnické kultury.

Himmler má za úkol zlikvidovat všechny občany Třetí říše, které nacisté pokládají za nebezpečné a udržovat čistotu árijské rasy. Jde vlastně o vraždění na objednávku.

8. říjen – neděle

Hitler podepisuje rozkaz, kterým začleňuje část okupovaného Polska do Německé říše a rozděluje ji na tři části. Západní část se stává přímou součástí říše, ve střední části je vyhlášen takzvaný Generální gouvernement, kde vládne Dr. Hans Frank, jehož sídlo je v Krakově, čímž je Varšava prakticky odstavena na vedlejší kolej, východní část je o rok později podřízena takzvanému Říšskému komisariátu Ukrajina.

Frank chápe své poslání brutálně jednoduše. Poláci se mají stát otroky německé říše.
Finská vláda, vystavená stále většímu tlaku ze strany Sovětů, přijme pozvání do Moskvy, kde mají být mezi jiným projednány sporné otázky ohledně státních hranic. Finsko deklarovalo svůj záměr zůstat ve válce neutrální a zachovat si svou národní nezávislost; ale stejně jako v případě pobaltských států není schopno uniknout pozornosti svého mocného komunistického souseda.

V námořní válce si Karl Dönitz, admirál U-Bootwaffe vybral Gunthera Priena a posádku ponorky U-47 k provedení Operace Baldur, útoku na britskou námořní základnu ve Scapa Flow. U-47 opustí na své cestě za slávou přístav Kiel, ačkoli její velitel je přesvědčen, že jde na jistou smrt.

9. října – pondělí

Hitler na svém kancléřství v Berlíně přijímá švédského obchodníka a Göringova přítele Birgera Dahleruse. Ten se snaží vyjednat mírovou dohodu mezi Německem a Británií.

Dahlerus sdělí Hitlerovi, že britská vláda bude s nacistickým režimem vyjednávat pouze poté, až se stáhne zpět z Polska a Československa, rozpustí německou armádu a vyhlásí v zemi referendum o své politice územní expanze.

Führer odpoví podpisem Směrnice č.6, která armádě nařizuje zahájit přípravy na Žlutý plán, útok na Holandsko, Belgii a Francii, při kterém se mají vyhnout Maginotově linii.
V plánu je okupovat sever Francie a využít její letiště a přístavy v letecké a námořní válce proti Británii. Má být rovněž vytvořena nárazníková zóna, která má chránit hospodářsky životně důležitou oblast německého Porýní.

Hitler chce invazi do Francie zahájit v listopadu. Generálu Wilhelmu Keitelovi, který stojí v čele Nejvyššího armádního velitelství (OKW), Hitler řekne: “Ztrestáme francouzskou armádu co nejkrutěji.“

V námořní válce se kapesní bitevní loď Deutschland zmocní americké nákladní lodi City of Flint. Němci prohlásí její náklad za kontraband a loď za svou válečnou kořist. Tato událost přiměje dva americké senátory k podpoře pozměňovacího návrhu prezidenta Roosevelta k Zákonu o neutralitě z roku 1937.

10. ŘÍJNA – úterý

V časných ranních hodinách se Hitler ve svém kancléřství setká s Nejvyšším velením ozbrojených sil. Bez meškání jim sdělí důvod, proč chce začít válku v Západní Evropě.
“Zničení sil západních států zvýší mezinárodní respekt pro Velké Německo,“ řekne a dodá, “Naše dohoda s Ruskem nám to umožní, ačkoli bychom neměli očekávat, že jeho neutralita bude trvat.“

Krátce poté s Hitlerem hovoří admirál Erich Raeder, stojící v čele Kriegsmarine, a ačkoli stále doufá, že mohou dosáhnout dohody s Brity, pro případ války nacistickému vůdci radí invazi do Norska, protože využití norských přístavů může napomoci účinné blokádě Velké Británie.

Hitler Raederův návrh přijímá. Současně odpovídá na britskou kritiku s tím, že územní expanze je právem německého lidu a požaduje návrat kolonií, které Německo drželo před První světovou válkou.

V pařížském rozhlase francouzský ministerský předseda Edouard Daladier jasně projeví zamítavý postoj své vlády k posledním Hitlerovým mírovým návrhům a prohlásí, že země je připravena na všechny eventuality. V Londýně První lord admirality Winston Churchill navrhne válečnému kabinetu, aby norská pobřeží byla zaminována a přerušila se tak námořní doprava, směřující do Třetí říše.

11. října – středa

President Roosevelt obdrží ve Washingtonu dopis od fyziků Alberta Einsteina a Leo Szilarda, ve kterém varují americkou vládu před nebezpečím atomové bomby nesmírné ničivé síly, kterou vyvíjejí nacisté. Prezident se rozhodne založit Uranový výbor, který zformuje základnu pozdějšího Projektu Manhattan, provádějícího výzkum konstrukce atomové bomby.

Roosevelt se rovněž obrátí na vlády Sovětského svazu a Finska ve snaze mírově urovnat jejich územní spory. Pozornost Sovětů je zaměřena na území okolo Ladožského jezera a na Finský záliv.

Britská vláda není ochotna přijmout Hitlerovy mírové podmínky. Nacistický ministr propagandy Josepsh Goebbels mezitím v rádiu prohlásí, že britská vláda byla nucena rezignovat a její země vyhlásila příměří. V Londýně však ministr války Leslie Hore-Belisha [hour beliša] oznámí, že Britská expediční armáda čítá 158,000 mužů.

12. října – čtvrtek

Britský ministerský předseda Neville Chamberlain prohlásí v Dolní sněmovně, že k mírovým jednáním s Hitlerem nedojde. „Předchozí zkušenosti ukázaly, že není možné spoléhat se na sliby současné německé vlády,“ řekl. Podle britského premiéra je jedinou možností Británie bojovat, dokud nebude Třetí říše poražena a Evropa se nevrátí k normálnímu životu.

Když řeč britského vůdce vyslechne Hitler, sejde se s Göringem a Nejvyšším velením Luftwaffe a nařídí jim urychlit vojenské akce proti Británii. Ve stejnou dobu Goebbels varuje žurnalisty z novin a rádia, aby se vyhýbali hovorům o míru. „Nesmíme dávat německému lidu falešné naděje; válka bude pokračovat,“ řekl.

Autorita Říšského vůdce SS Heinricha Himmlera v Polsku je nesporná. Důstojník SS Adolf Eichmann, který stojí v čele Centrálního úřadu pro židovskou emigraci, neustále vydává příkazy k deportacím rakouských a českých Židů do Polska.

Napětí mezi sovětskou a finskou vládou se zvyšuje, když Stalin při jednáních v Moskvě vznese požadavek na oblast o rozloze 2750 kilometrů, ležící na finském území severně od Leningradu, včetně práva obsadit ostrovy ve Finském zálivu a oblasti okolo Murmanska a přístav Hanko. Sověti nabízejí výměnou oblasti Repola a Porajorpi.

13. října – pátek

Pokračují pokusy německých ponorek proniknout do britských přístavů. Ponorka U-40 pod velením Wolfganga Bartena se potopí, když při pokusu vniknout do doverského přístavu najede na minu. Přežijí pouze tři členové posádky.

Mezitím ponorka U-47 pod velením Gunthera Priena využije přílivu, obratně se přiblíží k britské námořní základně ve Scapa Flow a v proudu o rychlosti sedmi uzlů se jí podaří proklouznout protiponorkovými sítěmi.

Ve Spojených státech slavný letec Charles Lindbergh projeví sympatie k nacistickému režimu a v rádiovém vysílání prohlásí, že by se Amerika neměla zapojit do války.

V západní Evropě pokračuje „podivná válka“ potyčkami mezi německými a francouzskými oddíly poblíž řeky Mosely. Francouzům se podaří zničit tři mosty přes Rýn.

Finská vláda odmítne francouzské územní nároky a nařídí všeobecnou mobilizaci záložníků, přesvědčena o tom, že zemi hrozí bezprostřední útok.

14.října – sobota

Německá ponorka U-47 s kapitánem Guntherem Prienem, které se podařilo vniknout na britskou námořní základnu ve Scapa Flow, vypálí dvě torpéda na starou letadlovou loď Pegasus, kterou si splete s bitevní lodí Repulse. Muži na základně se nejprve domnívají, že jde o nehodu.

O několik minut později Prien vypálí tři torpéda na bitevní loď Royal Oak, která jde ke dnu s 833 muži na palubě.

Na britské základně zavládne naprostý zmatek, dokud si mužstvo neuvědomí, že byli napadeni německou ponorkou. Jejich lodě ji začnou pronásledovat, ale U-47 se podaří vyhnout se hlubinným minám a plnou rychlostí vyrazí na otevřené moře.

Francouzský generál a vrchní velitel ozbrojených sil Maurice Gamelin varuje před bezprostředně hrozícím útokem Němců na západní Evropu.

Když britský válečný kabinet obdrží tuto informaci, rozhodne se nebombardovat německá města, dokud nezačne Luftwaffe útočit na západní země.

15. ŘÍJEN – neděle

Vlády Finska a Sovětského svazu jsou v rozepři a napětí se stupňuje. Německo a Estonsko mezitím podepisují dohodu o odsunu etnických Němců do Třetí říše, což zasáhne životy 14,000 lidí.

V Británii je Winston Churchill nucen uznat statečnost a obratnost Gunthera Priena, velitele ponorky U-47 při akci ve Scapa Flow. Nařídí přesun domácí flotily- Home Fleet na základnu u jezera Loch Ewe [lok ív] a nechá vylepšit opevnění ve Scapa Flow. Neúnavné aktivity německých ponorek znemožňují britské pokusy o blokádu Německa.

Británie ztratila od začátku války 146 lodí a Churchill si stěžuje, že má pro protiponorkovou válku málo zkušených mužů.

Na Západní frontě zahájí Wehrmacht přípravy na invazi, soustředí velké kontingenty vojsk na Západním valu a zintenzívní průzkum na zemi i ve vzduchu.

Pokračování 16. října 2009

<sub>Článek uveřejněn ve spolupráci s www.presstone.net ku příležitosti uvedení na trh série DVD o druhé světové válce. Více se dozvíte zde: (klikni)

^{Ikona:</sub> www.curioustimes.com}