^{Znáte události do 15. října? Pokud ne, klikněte zde: (klikni)}

16. ŘÍJEN -pondělí

Nejvyšší velitelství německé branné moci (OKW) oficiálně vyhlásí konec operací Wehrmachtu v Polsku. Oddíly SS mezitím pokračují v popravách a vyhánění tisíců Poláků z okupovaných měst.

Vojska Wehrmachtu zahájí na 15 kilometrové frontě v Sársku na francouzsko-německé hranici útok proti francouzské armádě. Francouzi kladou jen malý odpor a stáhnou se na své území, ačkoli přitom dokážou zničit 20 německých tanků a způsobit německým útočníkům značné ztráty.

Luftwaffe uskuteční svůj první útok na britskou pevninu. Devět Junkersů Ju88, které jsou nejvšestrannějšími bombardéry německého letectva, zaútočí na lodi Královského námořnictva a poškodí křižníky HMS Edinburgh a HMS Southampton a torpédoborec HMS Mohawk. Stíhačky Spitfire RAF se urychleně seskupí a spatří devět nepřátelských bombardérů.

Okolo britských přístavů a ústí řek začnou mezitím další německé letky shazovat na padácích první magnetické miny. Tato tajná nacistická zbraň, jak jí říká Churchill, dokáže během několika týdnů potopit 500,000 tun britského loďstva.

17. října – úterý

Gunther Prien a posádka U-47 jsou při návratu na námořní základnu ve Wilhelmshavenu přivítáni jako hrdinové. Setkají se s admirálem Erichem Raederem, s velitelem ponorkového loďstva Karlem Dönitzem a dalšími pohlaváry.

Hitler vydá dekret, ve kterém předává moc armády na okupovaných územích novým civilním guvernérům nacistické strany: Hansu Frankovi, Albertu Forsterovi a Arthuru Greiserovi. Říšská vláda zbaví vojenské soudy Wehrmachtu soudní pravomoci nad oddíly SS. Činnost SS může nyní soudit pouze SS.

Heinrich Himmler získá pravomoc libovolně vraždit a z obyvatelstva okupovaných území udělá otroky, ačkoli velitel OKW generál Wilhelm Keitel spolu s dalšími jeho metody kritizuje a považuje je za neslučitelné s vojenskými tradicemi.

Čtyři německé bombardéry Junkers Ju88 provedou nálet na britskou námořní základnu ve Scapa Flow a způsobí menší škody cvičné bitevní lodi Iron Duke. Další německá letadla zatím dále shazují miny na ústí britských řek.

Turecký ministr zahraničí opouští Moskvu, aniž by podepsal dohodu o společné obraně, jak si přeje Stalin, přesto obě strany vzájemně vyjádří dobrou vůli. Turecko chce udržet přátelské vztahy se Sověty, a zároveň se vyhnout konfliktu se západními mocnostmi.

18. října – středa

Hitler podepisuje rozkaz, podle kterého mají německé ponorky útočit na dopravní lodi, plující v konvojích nebo beze světel.

Generál Archibald Wavell [áčibald wejvl], nejvyšší velitel britských branných sil na Středním Východě, a generál Maxime Weygand [wejgán], nejvyšší francouzský velitel této oblasti, odcestují do Ankary, kde vedou s Tureckem jednání o smlouvě o vzájemné pomoci, kterou mají během 15 let podepsat. Británie, Francie a Turecko si přislíbí vzájemnou pomoc, kromě případu, kdyby se Turecko dostalo do konfliktu se Sovětským svazem.

Ve Stockholmu se mezitím finští představitelé setkají s králi &Svédska, Dánska a Norska, aby se pokusili získat jejich podporu v případě sovětské invaze. Hitler již švédskou vládu informoval o tom, že v případě války mezi Finskem a Sovětským svazem zůstane Německo neutrální, ale před Goeringem připustí, že si je vědom územních ambicí sovětského vůdce.

V Polsku začíná rozsáhlý přesun obyvatelstva z jedné oblasti do druhé. Z východu země posílají občany německého původu na západ, který okupují nacisté, zatímco Židy ze všech částí země odvážejí do koncentračních táborů.

19. ŘÍJNA – čtvrtek

Generál Franz Halder, velitel generálního štábu OKH (Nejvyššího armádního velení) představí štábu OKW (Nejvyššího velení branné moci) první návrh Žlutého plánu.. Návrh je částečně založený na von Schlieffenově plánu z první světové války a představuje útok, vedený přes Nizozemí a obranu hranice s Francií. Hitler ho nepovažuje za dostatečně účinný a odmítne ho.

Hermann Göring, pověřený obnovou hospodářství v okupovaných oblastech, nařídí konfiskaci surovin a ekonomických zdrojů, „které nejsou absolutně nezbytné ke skrovnému udržení holé existence obyvatelstva.“

Němci mezitím založí v polské Lublani židovské ghetto. Tisíce Židů, deportovaných z jiných měst, přijedou vlakem pod přísným dohledem SS.

20. října – pátek

Do města Gdaňsk dorazí první etničtí Němci z Estonska. Začíná to, čemu Hitler říká zřízení čistě německých provincií.

Australský ministerský předseda vydá tiskovou zprávu, ve které vyhlásí znovuzavedení povinného branného výcviku s platností od 1.ledna 1940. Deset let před tím australská vláda zrušila povinnou vojenskou službu. Nové směrnice platí pro svobodné muže, starší dvaceti let.

Hitler vydává v Berlíně příkaz o přesunu tří miliónů Židů v okupovaném Polsku, kteří mají opustit své domovy a odcestovat do židovských ghett zřizovaných ve větších městech v Polsku. Současně oznámí Kriegmarine, že i lodi plující pod vlajkou neutrálních zemí a ve spojeneckých konvojích mají být považovány za lodi nepřátelské a Kriegsmarine na ně má útočit bez varování.

Na Západní frontě si britská vojska nadále budují obranné zákopy na pozicích podél belgických hranic, aby přemostily mezeru mezi Maginotovou linií a pobřežím, zatímco francouzské a německé oddíly nervózně hlídkují v oblasti mezi řekami Mosela a Saar.

21. října – sobota

Na Západní frontě pokračuje v hustém dešti střelba mezi francouzským a německým dělostřelectvem. Podivná válka na Západě nekončí.

Nejvyšší francouzský velitel generál Maurice Gamelin sice v tomto okamžiku nařídí ofenzivní operace proti Německu ale dodá, že v případě přímého útoku německých vojsk se jeho muži mají stáhnout k Maginotově linii. Gamelin, který dává přednost obranné válce, chce počkat s jakýmkoli větším útokem na německé pozice, do doby, kdy jak Francouzi, tak Britové budou mít postaveny nové divize.

Generál Karl von Rundstedt představí Nejvyššímu velitelství branných sil (OKW) nový plán Žlutý (Fall Gelb), který připravil náčelník generálního štábu, generálporučík Erich von Manstein. Tato verze plánu představuje rozsáhlou ofenzívu proti západním zemím, vedenou Ardenami a vyhýbající se Maginotově linii. Hitler plán přivítá s nadšením.

Hitler ve svém projevu k nacistické straně prohlásí, že pokoří Británii a Francii a poté obrátí svou pozornost na Východ, aby ukázal, kdo je tam pánem.

Ve Washingtonu se poprvé setkají odborníci na výzkum uranu z Výboru pro uran. Vedou je vědci Enrico Fermi a Leo Szilard.

22. října – neděle

V oblastech okupovaných Sověty, dochází ke stalinistickým čistkám. Zatýkání politických oponentů, deportace a konfiskace majetku probíhají na Východě i na Západě, kde je jeho cílem poněmčit části západního Polska přičleněné k Říši.

Mezi Berlínem a Londýnem pokračují slovní přestřelky. Ministr nacistické propagandy Josef Goebbels, jehož slavný výrok zní “Pokud si vymyslíte pořádnou lež a budete ji stále opakovat, lidé jí nakonec uvěří,“ nazve Prvního lorda Admirality Winstona Churchilla lhářem a opilcem. Ten naopak zase více než jednou prohlásí, že Británie nacistický režim teroru rozdrtí.

Indická kongresová strana, sociálně-demokratické seskupení, které vede hnutí za nezávislost, vydá prohlášení, že Indie Britské impérium ve válce nepodpoří.

23. října – pondělí

Válka mezi Finskem a Sovětským svazem je stále pravděpodobnější. Stalin chce stejně jako Hitler využít chaotické situace v Evropě, aby uspokojil své územní ambice. Ale finská vláda, kterou podporuje obyvatelstvo, není ochotna vzdát se suverenity svého národa. Přesto se v Moskvě odehraje nové kolo rozhovorů mezi představiteli těchto dvou zemí, které má odvrátit válku. O mír v této oblasti se zasazuje rovněž prezident Roosevelt.

Z norského přístavu Narvik vyplouvá konvoj, transportující železo do Británie. Obchodní lodi, které mají dorazit do Británie ke konci měsíce, doprovázejí torpédoborce a bitevní lodi Královského námořnictva.

Zajatou americkou nákladní loď City of Flint německá posádka dopraví do ruského přístavu Murmansk, náklad mazacího oleje prohlásí za kontraband a loď za válečnou kořist.

Na západní frontě v oblasti na západ od řeky Sár dochází k dalším potyčkám mezi německými a francouzskými vojsky, ani jedna strana však neučiní rozhodující krok, aby se pokusila zvrátit situaci ve svůj prospěch.

24. října – úterý

Podivná válka na západě se protahuje a britský tisk podává zprávy o tom, jak je londýnský život narušen zatemněním, kina a divadla zavírají v šest hodin a prodej bezdrátových rádií stoupá, protože rodiny zůstávají doma a poslouchají zpravodajství.
Spojenecké zpravodajské služby varují před bezprostředně hrozícím útokem Němců na Západní Evropu a francouzské a britské armády učiní proto dohodu o obraně belgické oblasti v okolí řeky &Seldy u Antverp, které jsou jedním z největších přístavů na světě.
Představitelé polské exilové vlády v Londýně sdělí britské exekutivě, že veškeré mužstvo jejich branných sil, které se dostalo do Francie a Británie, se připojí k armádám na francouzsko-belgické hranici jako polské jednotky.

Polské zlaté rezervy v hodnotě 15 miliónů liber šterlinků dorazí do Paříže, kam byly transportovány přes Rumunsko a Sýrii. Polská vláda v exilu má v úmyslu použít je pro financování boje proti Třetí říši.

25. říjen – středa

Hitler se na Říšském kancléřství setká s představiteli Nejvyššího armádního velení, aby analyzovali novou verzi Plánu žlutý (Fall Gelb), který připravil von Manstein. Hlavním cílem plánu je podrobit si Francii útokem přes Belgii a dostat se na francouzské pobřeží Průlivu La Manche, odkud se dá na Británii lépe zaútočit.
Vrchním velitelem německých ozbrojených sil, které budou pověřeny invazí do západní Evropy, je jmenován generál Gerd von Rundstedt.

V Polsku, okupovaném Němci, guvernér Hans Frank nařizuje, aby všichni muži židovského původu mezi 16 – 60 lety vykonávali nucené práce ve prospěch nacistů. Brzy začnou tisíce mužů a dětí pracovat v nelidských podmínkách přibližně stovky koncentračních táborů.

V Británii bombardér Handley Page Halifax [hendly pejdž haelifex] vykoná svůj první oficiální let z letiště RAF v Bicesteru. Halifax, těžký bombardér se třemi motory, sehraje významnou roli v letecké válce.

V námořní válce britské lodi u doverského pobřeží zaměří německou ponorku U-16 pod velením kapitána Horsta Wellnera. U-16 je jednou z ponorek, které pokládají miny v přístavech u ústí řek a v oblastech s nejhustější námořní dopravou okolo britského pobřeží. Lodi na ponorku zaútočí a vážně ji poškodí, a přestože se jí podaří uniknout, později se potopí a celá její posádka zahyne.

26. října – čtvrtek

Slovenským prezidentem se stává katolický kněz Jozef Tiso, který je loutkou nacistického režimu. V rámci boje proti domnělému židovskému marxismu předá nacistickému režimu více než 60 tisíc lidí, kteří jsou zabiti, nebo odvezeni do koncentráků.

V novém hlavním městě polského generálního gouvernementu Krakově oficiálně přebírá funkci generálního guvernéra okupovaných polských území Hans Frank. Reichsführer SS Heinrich Himmler se účastí na jeho inauguraci neobtěžuje. Ve skutečnosti je moc nad polským územím v jeho rukou.

Frank vyhlásí „Nový řád“, kterému mají Poláci podléhat. Kromě jiného mají uvolnit chodníky pro Němce, kteří mají být rovněž obsluhováni jako první v obchodech a na trzích. Všechny tyto novinky mají pokořit polský lid. Všichni Poláci se mají stát otroky Třetí říše a úřady jim oznámí, že: „Jakýkoli pokus postavit se proti stanoveným zákonům a pořádku na polském území bude s nemilosrdnou přísností rozdrcen mocnou paží Velkého Německa.“

Stalin oznámí britské vládě, že sovětské obchodní lodi mají právo přepravovat zboží do Třetí říše. Jakákoli nepřátelská akce ze strany Královského námořnictva má mít vážné následky, vyhrožuje sovětský diktátor.

27. října – pátek

Ve Spojených státech uzavírá senát debatu o americkém Zákonu o neutralitě. Otázka odvolání zbrojního embarga na válčící země rozdělila americké politiky na dva tábory. Úsilí Rooseveltovy administrativy, směřující k revizi Zákona o neutralitě se ale vyplatilo a Senát návrh schválil, ačkoli zde stále existuje silná vůle nezapojovat Spojené státy do evropské války.

Belgický velvyslanec v Berlíně Henri Davignon varuje svou vládu před bezprostředně hrozící německou invazí. Král Leopold III v rádiu znovu zdůrazňuje belgické odhodlání zůstat v evropském konfliktu neutrální.

Když se však Hitler dozví o králově prohlášení, tajně se setká s generálem Kurtem Studentem, velitelem Sedmé výsadkové divize a Wilhelmem Keitelem z Nejvyššího armádního velení. Proberou spolu plán na dobytí belgické pevnosti Eben Emmael, který má být součástí invaze do západní Evropy.

Pohyb německých vojsk směrem k hranicím s Belgií, Francií, Holandskem a &Svýcarskem nenechává již nikoho na pochybách. Britská vláda varuje, že je nutné připravit se na nejhorší. Papež Pius XII mezitím ve Vatikánu odsoudí válku a diktátorský režim.

28. října – sobota

Čeští studenti uspořádají na oslavu výročí nezávislosti země pochod Prahou. Konstantin von Neurath, říšský protektor Čech a Moravy, stojící v čele německých okupačních vojsk, demonstraci násilně potlačí. Nacisté uvězní více než dva tisíce demonstrantů a později je pošlou do koncentračních táborů, vůdce studentů popraví.
Náčelník SS Heinrich Himmler zahájí projekt Lebensborn, který je součástí nacistické politiky posílení německé rasy, a snaží se zvýšit porodnost u občanů, kteří jsou považováni za rasově čisté, obzvlášť příslušníků SS. Mladé árijské ženy, vybrané pro své perfektní rasové vlastnosti, se mají spojit s muži SS a zplodit děti, které se stanou vládnoucí rasou.

Nad kanálem La Manche dochází stále častěji k leteckým bitvám mezi letadly Luftwaffe a RAF. Britská expediční armáda na francouzském území mezitím dosáhne počtu 200,000 mužů.

29. říjen – neděle

Boj o kontrolu nad mořem pokračuje. Námořní válka se dostala do začarovaného kruhu, který ignoruje mezinárodní právo. Jak Britské královské námořnictvo, tak Kriegsmarine zacházejí nevybíravě s každou lodí, kterou považují za nepřátelské plavidlo v obavě, že jde o past, které Britové říkají loď Q a Němci pirátská loď.
U-Bootwaffe oznámí, že od tohoto dne budou její ponorky útočit na všechny dopravní lodi, plující v konvojích, které podle mínění nacistů nechrání námořní zákon. Německá ponorka U-34 torpéduje a potopí poblíž souostroví Scilly [sily] britský parník Malabar.

První sovětská vojska začnou obsazovat základny v Lotyšsku podle smlouvy o vzájemné pomoci, kterou tyto dvě země podepsaly. Stalin zvyšuje tlak na sousední země, jako je Rumunsko, Bulharsko a Turecko, aby dosáhl podpisu podobných paktů. Ty nemají pouze rozšířit sovětské území, ale mají rovněž sloužit jako nárazník proti budoucím Hitlerovým akcím. Oba diktátoři uvažují stejně.

30. října – pondělí

Německá ponorka U-56 pod velením kapitána Wilhelma Zahna vypálí tři torpéda na skupinu britských lodí, ve které je i bitevní loď Nelson s Churchillem na palubě. Žádné z torpéd nevybuchne a U-56 musí opustit scénu. Zahna tento neúspěch tak deprimuje, že ho Dönitz musí propustit ze služby.

Sovětský svaz oficiálně anektuje okupované oblasti Polska, zatímco Řecko a Turecko podepisují dohodu o vzájemné pomoci.

V Británii běží v kinech první film o druhé světové válce „Lev má křídla“. Ve stejnou dobu vydává vláda dokument, odhalující existenci koncentračních táborů a nacistickou brutalitu, páchanou na Židech.

Nacistické barbarství kritizují rovněž někteří důstojníci německé armády. Jedním z nich je generál Johannes Blaskowitz, velitel Osmé armády, který dorazil do Varšavy mezi prvními. Jeho opakované stížnosti na zvěrstva páchaná na polských Židech Hitlera a jeho stranu rozzuří.

31. října – úterý

V Moskvě začíná třetí kolo rozhovorů mezi představiteli Sovětského Svazu a Finska. Sověti zvyšují své územní nároky, včetně požadavku na anexi přístavu Petsam -Pečenga, ale Finové se nechtějí vzdát.

Ministr zahraničí Molotov se na setkání Nejvyššího Sovětu v Moskvě škodolibě raduje ze zkázy Polska a ospravedlňuje eventuální okupaci Finska. Pochvaluje si dohody, dosažené se Třetí říší a vyzývá Británii a Francii k ukončení války proti Německu.

Britská admiralita, v jejímž čele stojí Winston Churchill, nařídí hon na německou bitevní loď Admiral Graf Spee. Britské lodi jsou zařazeny do osmi eskader, z nichž každou tvoří čtyři bitevní lodi, 14 křižníků a pět letadlových lodí.

Mussolini mezitím v Itálii nově rozděluje funkce ve vládě. Nahrazení většiny pronacistických členů vlády naznačuje, že Duce by chtěl zůstat v současném evropském konfliktu neutrální, přinejmenším prozatím. Post ministra zahraničí dostává jeho zeť, hrabě Galeazzo Ciano.


<sup>Článek uveřejněn ve spolupráci s www.presstone.net ku příležitosti uvedení na trh série DVD o druhé světové válce. Více se dozvíte zde: (klikni)

Ikona: www.curioustimes.com</sup>