Na počátku byla čtenářsky vděčná útlá novela JOZOVA HANULE a kniha povídek ŽELARY debutující (v době vydání osmdesátileté!!!) autorky Květy Legátové. Obě se okamžitě vyšvihly na přední místo v čtenářském zájmu. Možná by se tahle silně autobiografická díla nikdy nedostala ke čtenářům nebýt scénáristy Petra Jarkovského a režiséra Ondřeje Trojana, kteří se podle rukopisu neznámé autorky rozhodli natočit film.

Legátová vyprávěla “zemitě upřímným a dojemně prostým" způsobem příběh medičky Elišky z počátku 40. let. Ve filmu ji ztvárňuje vynikajícím a přesvědčivým způsobem Aňa Geislerová. Eliška je mladá městská dívka, živí se jako zdravotní sestra. Kvůli vyzrazené odbojové akci, do níž byla zapojena, musí okamžitě opustit vše čím dosud žila a změnit identitu - stát se jiným člověkem. Z Elišky je náhle Hana a ocitne se v zapadlé vesnici Želary kdesi v horách. Sem ji odvede jeden z jejích pacientů (jemuž pro záchranu života darovala krev), mlčenlivý horal Joza (geniálně zahraný Györgym Cserhalmim). Podle zvyků vesnice se musí stát jeho ženou a co je pro ni mnohem složitější – adaptovat se na neznámý způsob života a zvyknout si na “svého”muže a naučit se s ním žít.

Jak vše dopadne, a čím vším je tato prostá dějová linie naplněna, uvidí nyní diváci v České televizi, která film vysílá v neděli 25. října na prvním programu v hlavním vysílacím čase od 20 hodin. Film má mnoho kladů- jak atmosféra války ve městě, tak zázemí odlehlého venkova, kam válka “dochází” jen zprostředkovaně, jsou natočeny s citem pro míru bez zbytečné expresivity. Silná je i psychologie hlavní postavy a její herecké ztvárnění. Méně už vycházejí vedlejší postavy vesničanů – učitel Jaroslav Dušek z neznámých důvodů šikanující jednoho ze svých žáků, farář Miroslava Donutila, Jaroslava Adamová jako bába Kořenářka, osamělá matka Ivy Bittové či překvapivě obsazený Jan Tříska v roli starého Gorčíka. Někdy příliš košatý a rozvětvený děj filmu s množstvím postav je zajímavý a divácky vděčný – pro některé recenzenty “až moc.” Tam kde se čekalo drsné drama lidského osudu v kruté době (ve stylu třeba Adelheid či Kočáru do Vídně), konfrontace městského prostředí s drsností horské samoty, rozpor mezi měkkými měšťáky a “tvrďasi” odkojenými nelehkými starostmi o živobytí (a vlastně i životy) – tam čeká diváky spíše romantické vyprávění o “zrodu lásky” mezi radikálně odlišnými lidmi, film “velkolepě rozmáchlý ale příliš idylicky učesaný.” K požadované drsnosti snímek dovede až závěrečná apokalypsa, rozpoutaná opilými ruskými vojáky. Jako silně nadprůměrné dílo toho ŽELARY nabízí hodně, ale k mimořádnosti mu ještě kousek schází.

A ještě dovětek: Pokud byste Želary hledali na mapě pak to bude marné úsilí. Název je vymyšlen, film je situován kamsi do valašských a slováckých kopanic na hranici se Slovenskem. Vymyšlené je i “želarské” nářečí, jímž se ve filmu mluví. Vlastní natáčení probíhalo celoročně a klíčové exteriéry vznikaly ve slovenské obci Zázrivá u Malé Fatry.

Želary (ČR, SR, Rakousko, 2003)
Režie: Ondřej Trojan 
Hrají: Aňa Geislerová (Eliška, Hana), György Cserhalmi (Joza), Miroslav Donutil (kněz), Ivan Trojan (Richard), Jaroslav Dušek (učitel); Jaroslava Adamová (Lucka), Iva Bittová (Žeňa), Jan Tříska (starý Gorčík) ad. 
 
V České televizi v neděli 25. 10 2009 od 20 hodin na programu ČT 1.


Zdroj foto: http://dokina.tiscali.cz