Vedle mě doslova křepčí 4 Valentýnky z Mnichova. Psal jsem o nich nedávno (klikni).  Hodně kvalitní soubor, ale i je „vcucla“ atmosféra koncertu a koukal jsem , i prostoru.

Desetkrát Grammy Avard, desetkrát Dove Award, jednou Soul Train Award, nominace na NAACP. Gospely, na kterých vyrostli, nechali tentokráte doma a přivezli plnokrevnou show s přitažlivou jevištní prezentací. „Bude to určitě bomba,“ vyhrožovali pořadatelé. Oprávněně.

Objevili se v devadesátých letech na Oakwood College v Huntsville v Alabamě. Vyučili se na standardech své hudby, ale chtěli víc. Cesta, po které se vydali je výsostně ta pravá. A my můžeme děkovat okolnostem, že jsme je mohli vidět naživo a hlavně slyšet hlasy, jež by na české scéně s přehledem obsadili horní příčky žebříčku mezi jednotlivci. Přikládám hezké story: Budoucí tenor skupiny Mark Kibble slyšel skupinu (tehdy kvarteto) cvičit na záchodu před akcí a přidal svůj hlasový rejstřík a skupinou používané texty. Ještě tentýž večer s nimi stál na jevišti. Po doplnění na sextet a završení studií podepisují smlouvu s Warner Brothers a už to jede na plné pecky. Okamžitě vzbudili zaslouženou pozornost. Nahrávali s celebritami jazzu, jakými bezesporu byli, jsou a je (v případě posledně jmenovaného) Quincy Jones, Ella Fitzgerald nebo Stevie Wonder. A sbírka cen narůstá! Řada spolupracovníků rovněž.

Předvedli něco neslýchaného. Konzervativní plzeňské publikum dostali prvním songem, druhým jej přivedli k mohutnému tleskání na druhou a v třetí písničce už zpívalo forte do sloganů v refrénu a luskalo prsty do taktu. Úžasnými vokály se bavili všichni přítomní, včetně těch šesti na jevišti. Komediálními vlohami a anglickou konverzací přes rampu hlavně diváci.

Respektované těleso nastupuje před své posluchače v následujícím složení: Mark Kibble, Claude V.McKnight III., Dr.Cedric Dent, David Thomas, Alvin Chea A Joey Kibble. Po koncertech se už pár let prodávají cédečka, na požádání s podpisy protagonistů. Takovou frontu jsem ještě neviděl. I když německé Valentýnky jsou soubor jako fík, zde si museli připadat jako v Jiříkově vidění. Ostatně, nejen ony. Všichni zmámí se usmívali. Velkolepé!

_{Divadlo J.K.Tyla, v Plzni, koncert skupiny TAKE 6 dne 7.11.
Zdroj fotografií www.soul-sides.com}