Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Saladin: Napoleon východu



Úvodník: Málokdo z nás si uvědomuje, že ti, jež nazýváme islámskými teroristy, náboženskými fanatiky či hrozbou, byli v minulosti příslušníky stejně vyspělé i vyspělejší kultury než byla naše vlastní. Ještě míň si připouštíme, že v době křižáckých válek (konec 11. – konec 13. století) byla idea svaté války ideou evropskou stejně jako muslimskou. Dnes se na smrt kvůli víře díváme skrz prsty, kdysi jsme si ji pokládali za čest.

Článek:

Pokud patříte k zájemcům o období křížových výprav, nebo pokud máte rádi biograficky zaměřené knihy o velkých osobnostech či dokonce vojevůdcích, nenechte si ujít knihu od Geoffreye Hindleye „Saladin Hero of Islam“ - česky vyšlo poněkud nešťastně pod názvem „Saladin a počátky džihádu“ (i průměrně vzdělaný čtenář ví, že idea džihádu jakožto svaté války vznikla podstatně dříve).

Jméno Saladin určitě není běžnému čtenáři neznámé. Tento muslimský vládce (1138-1193) měl velmi zajímavý život a jeho cesta k jedné z největších postav muslimského světa je v mnohém pozoruhodná. Autor se v knize hodně zaměřuje na jeho osobnostní rysy a odhaluje motivy jednání i technické a politické problémy, s nimiž se musel potýkat (např. nespolehlivost velitelů armády, nutnost sjednotit vezíry či čelit snahám o svržení vlády).


Nicméně jak autor v knize uvádí, „Saladin přímo vládl území imperiální velikosti a uplatňoval rozsáhlejší vliv a autoritu, než jaké se těšil jakýkoli jiný muslimský vládce západně od Íránu za posledních dvě stě let“. Mezi křižáky proslul nejen svými válečnými schopnostmi (v roce 1187 zlomil moc křižáků ve svaté zemi a přiměl ke kapitulaci Jeruzalém), ale také svou šlechetností.

Z knihy rovněž zcela jasně vysvítá nejen to, že války za obhajobu víry byly velmi krutou a bezcitnou záležitostí, kde si strany v krutostech nijak nezadaly, včetně vraždění žen a dětí, ale byly v mnohém i střetem dvou odlišných světů. Překvapivou a v mnohém paradoxní atmosféru tohoto středu dokládá nejen to, že mnozí křesťané žijící na Blízkém východě přebírali muslimské zvyklosti, ale například i následující úryvek z knihy:

„Nicméně zpočátku vypadala situace slibně. První měsíc téměř denně docházelo k srážkám a bitkám mezi posádkou a Franky a hlavními muslimskými silami, které měly město vysvobodit z obležení. Počasí bylo příznivé a na bojišti vládla téměř turnajová atmosféra. Rytíři a emírové a mužstvo obou stran se navzájem seznámili natolik dobře, že bitva se mohla na hodinu či dvě přerušit a obě strany si v té době vyměňovaly novinky a názory, či dokonce přivedly na bojiště hudebníky, aby jim zahráli. Když se dostatečně nabažily zábavy, obě strany po vzájemném souhlasu obnovily boje. Při jedné příležitosti byla uspořádána žertovná bitka mezi dvěma chlapci z města a dvěma z obléhající armády. Jeden z muslimských mladíků srazil svého soupeře k zemi a prohlásil ho svým zajatcem, křesťanský rytíř za něj velkoryse nabídl vítězi výkupné dva dináry, které byly s povděkem přijaty a zajatec byl řádně propuštěn.“

Dnes máme tendenci islámskou kulturu odmítat a zavrhovat, podle nás je násilná, nedodržuje lidská práva a v mnoha zemích, kde převládá islámské náboženství, je podle našich měřítek životní úroveň obyvatel velmi nízká. Domníváme se, že máme navrch, protože naše technika je vyspělejší a očekáváme, že se bojovníci za islámskou víru zaleknou našich velkých slov a zbraní. Ale možná bychom se mohli poučit od našich vlastních předků. Křižáci měli Muslimy za nepřátele na život a na smrt, kterých se pro jejich schopnosti nejen obávali, ale které rovněž respektovali.

Saladin a počátky džihádu
Geoffrey Hindley
Praha, nakladatelství Baronet 2009
přeloženo z anglického originálu: Saladin Hero of Islam
překlad: Václav Lohr


Obálka: www.knihy.abz.cz



16.03.2010 - Oldřiška Skočíková