Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Elizabeth z velké trojky



Úvodník: Anglické 19.století v literatuře přálo spisovatelkám. Jane Austenová, sestry Brontëovy a do třetice velkých jmen Elizabeth Gaskellová. Její knihu s dvěma novelami máme zrovna na stole. Alice a její muži, Hříšná Lizzie. Příběhy s tituly jako z bordelu. Ale takový Albion přece nebyl. Aspoň ne ten z předminulého století a ne z pera spisovatelky, o které jde řeč.

Článek: Příběhy podle jedné šablony. Hlavní hrdinky obou novel Alice Openshawová a Anne Leighová žijí své poklidné životy a bum. Nečekaná rána a střetnutí s nepřízní osudu. Ale také vytržení z nudy svých maloměšťáckých životů, plné dobových pravidel a poslušnosti své rodině. Ze strany spisovatelky zastřený pokus představit své emancipační pohnutky v naprosto zoufalé době pro tento krok. Ze strany jejích hrdinek zoufalost sama. Posuďte.

Alice, hrdinka novely Alice a její muži, si už sňatkem, diktovaným rodinou,  zadělává na problém. Vezme si Franka, bratrance. Narodí se ji postižená holčička a Frank se plaví do Indie. Jak jinak, loď se potopí. A nastává kolotoč situací, jež nemá cenu někomu závidět. Alice má tendenci z toho vybřednout novým sňatkem s boháčem Thomasem Openshowem. Když něco, tak všechno, říká si Alice a dokáže se zamilovat. A když už to vypadá na happy end, další malér . Poznamenaná dcera ji rovněž opouští tím neznámým směrem jako otec. Jsem rád, že nemusím cítit zatuchlost Anglie 19.století na vlastní kůži.

Anne z novely Hříšná Lizzie žije život uzlíčka nervů. Prožívá příliš trápení matky (když už přišla o sourozence) a tak doroste k mladické vzpouře. Výkon na děvče 19.století nečekaně troufalý. Anne mizí v městě. Co dělá? Rodina o ní neví.Otec ji vydědí a prokleje. Až na smrtelné posteli dovolí matce, aby ji šla hledat. S jakým vyústěním? To se jistě rádi(y) dočtete. Anne zdaleka není tak silná, jak se tvářila při odchodu z domu. Ale, kdo je?

Spisovatelky puritánské Anglie se etablují příběhy, jež bych se bál zařadit do plnohodnotné literatury. Přes jejich proslulost a čtivost. A jsme u toho. Jak je možné, že jejich knihy se s čtenářským úspěchem potkávají přes propast století? V sedmdesátých letech toho minulého by po téhle literatuře pes ani neštěk´. Že by ženská populace řešila ty samé problémy jako ony tenkrát? To se mi nechce věřit. Touha po romantice, která z nich kape přes všechny peripetie děje? Navršení dějových zvratů a těžkých zádrhelů, jež v moderní próze nemají zas takový prostor? Těžko si odpovíme. Ale není to celospolečenský marast, který jim umetá koleje? A svým způsobem příklon k uplakaným "příběhům"? Když navenek se slzy nenosí? Ale utíkat s nimi do postele také ne, viďte?

Elizabeth Gaskellová: Alice a její muži, Hříšná Lizzie
Vydalo nakladatelství Daranus v roce 2010
ikonka
www.daranus.cz;


10.05.2010 - Jaromír Komorous