Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Nemožně tlustá holka alias Metráček
Úvodník: Metráček. Tuhle přezdívku tlusté Jitky, která svůj handicap využila ve svůj prospěch při závodech ve vybíjené, jistě všichni znáte. Byl zfilmován Josefem Pinkavou a knižně vyšel poprvé v roce 1969. Právě nyní vydalo nakladatelství XYZ tento dívčí román od spisovatele Stanislava Rudolfa již po osmé. Pokud se některá kniha dočká osmého vydání, může se jistě označit za fenomén. Přitom Metráček je stále v kurzu. To současné vydání má i poutavou obálku, která přitáhne pohled kýženým směrem - na obrázek Luďka Bárty.
Článek:
Mnohé jistě napadne, zda je tak starý příběh stále poplatný. Samozřejmě. A ne-li víc než dřív, v době bulimie a mentální anorexie, v době všude reklamovaných vychrtlých modelek, které se dnešním ženám a dívkám předkládají jako ideál. Samozřejmě že způsob života rodiny Pažoutových se dnes zdá již poněkud staromilský, o rodičích bude dnes již málokterý puberťák mluvit jako o „mamince“ a „tatínkovi“, podobně jako se vysokoškolský student nebude ostýchat doma oznámit, že má známost. Ovšem přesto se zase až tolik nezměnilo, a tak si v příběhu najdou své jak dnešní dívky (revoltu vůči rodičům, sourozenecké boje, potřebu mít přátele), tak i dnešní maminky (vzpomínky na stará léta).
Román Metráček je rozdělen na dvě části. V první, té známější a zfilmované, nazvané Nemožně tlustá holka, bude čtenářům jistě vyhovovat dějový spád. Čas zde neustále plyne. Velmi se mi líbí, že i když se stane nějaký karambol, není nutné ho okamžitě řešit. Žádné zbytečné babrání, jednou se stal průšvih a uvidíme, co bude dál. A ono se to nakonec vždycky nějak vytříbí a ukáže se, že žádná kaše se skutečně nejí tak horká, jak se uvaří.
Druhá část Kosti jsou vrženy je méně proslavená a přiznávám, že sama jsem ji už od svých pubertálních let pozapomněla. Dějově je poněkud vážnější, což s sebou přirozeně přináší i nosné téma příběhu. Řeší se tu zneužívání dopingu při sportu, ale také krádeže a chození za školu. Jitka a její spolužáci středoškoláci se víceméně seznamují se skutečnými životními hodnotami, jež musí položit na misku vah s hodnotou peněz. Mnoho z nich udělá při tom hledání menší či větší botu.
Finanční hodnoty musely být mimochodem také perličkou, autor se tu musel vypořádat s úplně jinými finančními hodnotami, aby byly reálné, ale popral se s tím dobře, původní socialistické částky víceméně znásobil deseti.
V obou částech knihy, které se dají číst i jako dva zcela samostatné příběhy, samozřejmě nechybí rudolfovský inteligentní humor, který se projevuje nejvíce v sourozeneckém pošťuchování. Tento druh humoru je krásným příkladem, že k vtipu není nutné použít vulgaritu, stačí dostatek slovní zásoby a rozumu.
Přečtením Metráčka se zkrátka nedá nic zkazit. Je to už v podstatě literární klasika. A jestli něco dnešní mládeži chybí, tak tenhle dostatečně a přitom nepřehnaně pozitivní pohled na svět, víra ve spravedlnost a dobré konce, které lze ovlivnit vlastní duševní silou.
Rudolf Stanislav, Metráček
Nakladatelství XYZ, 2010
Foto obálky: xyz-knihy.cz
05.05.2010 - Renata Šindelářová