Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Pythagoras superstar a jiní


Úvodník: Proč vzít do ruky čtení zabývající se tak složitým oborem, jakým je filozofie? Na to velice trefně odpovídá autor Luciano De Crescenzo v předmluvě své knihy Příběhy starší řecké filozofie/ Pythagoras, Herkleitos a ti druzí, kterou v letošním roce přivedlo na knižní pulty nakladatelství Dokořán.

Článek: „Já bych rád dokázal, že řecká filozofie může být také zábavná a snadno pochopitelná…je zbytečné to popírat – jsme přímými potomky těchto pánů!“ A své předky bychom přeci měli znát. Podívejme se, jak se svým nelehkým úkolem naložil. Ale ještě předtím jenom stručně k autorovi. Ital, který se vedle spisovatelské profese věnoval také režii, scenáristice a herectví. Na svém kontě má přes 25 knih a řadu prestižních ocenění. Uvedený titul není v jeho tvorbě s tímto námětem osamělý. V roce 2004 mu předcházely Příběhy řecké filozofie, pak Sokrates a ti druzí, Příběhy středověké filozofie a konečně nejnovější Příběhy starší řecké filozofie. Postavy z doby ještě před Sokratem.

A hned první kapitola a první věta – „Sedm mudrců je následujících dvacet dva filozofů:Thales,…“ Má se nám snad zamotat hlava? V dávných dobách putovali Řeckem od města k městu a nebylo nikoho, kdo by je neznal. Otcové používali jejich slova při výchově, řečníci v politických debatách, a v klevetách lidí se postupně ze sedmi moudrých stalo jedenadvacet. A vše je objasněno.

S úsměvem se přesouvám do druhé kapitoly. Jsme v dávném Milétu. Při čtení řádek mě napadá, jaká je škoda pro dnešní politiky, že nemohou přesunout vinu za všechny nepravosti na bedra bohů tak jako tenkrát. Z vážného zamyšlení se čtenář rázem ocitá v reálném prostředí tehdejšího života. Jsme v úzkých uličkách města zaplněných lidmi, zní tu smích, otevírají se obchody. O poutavost četby je postaráno. Autor zkušeně mísí těžší filozofické teze s jejich uváděním do života, doslova si hraje s metaforickým převáděním a navíc s úsměvem, jasně, zřetelně. Nemůžeme a nechceme odtrhnout oči, sotva by přišla únava, už je tu přestávka kořeněná inteligentním humorem.

Prvním filozofem, se kterým se zde seznamujeme, je Thales. Moc se mi líbí  jeho odpovědi na otázky. „Proč se neženíš?“ „Ještě nepřišel čas.“ Až jednoho dne „Teď už není čas.“ „Proč nemáš děti?“ „Z lásky k nim.“ Výmluvné, že? Samozřejmě, že hlavním obsahem ke každému filozofovi je jeho učení, ovšem zasazené do života tak, abychom pochopili cestičky, které ho vedly k takovémuto myšlení. Dnešní žáčci ve školních lavicích by jenom nevěřícně kulili oči , jakým životem proplouval ten který „mág“. A tak se dozvídáme o Anaximandrově vášni k cestování , jež ho zajisté přivedla k sestavení prvních map a jakýchsi praprůvodců neznámými krajinami. Zastávku si uděláme i ve  dvacátém století. Autor totiž mezi starověké myslitele zařadil i své současníky. Na naléhání nakladatele musel kapitoly s nimi odlišit typografií. Jak prozíravý byl! U prvního současníka mne nejdříve zarazilo úplně neznámé jméno, poté rok narození 1921 po Kr. Asi nepříjemná tisková chyba, řekla jsem si, nežli mne do očí udeřila kurziva. I takovýchto „maličkostí“, jako je grafické odlišení, si s povděkem čtenář všímá.

A s jakými velikány dávných dob se tu tedy ještě můžeme potkat? Anaximenes, Pythagoras, Herakleitos, Xenofanes, Parmenides, Zenon, Melissos, Empedokles, Anaxagoras, Leukippos, Demokritos, Protagoras a další. Úctyhodný přehled myšlenkových směrů vhodně psaný jak pro ty, co o filozofii těchto věků téměř nic nevědí, tak i pro ty, co se filozofií již zabývají. Bez nadsázky si myslím, že je to kniha, která by měla být pro každého moderního čtenáře v jeho knihovně hojně užívanou ozdobou.

Luciano De Crescenzo
Příběhy starší řecké filozofie / Pythagoras, Herakleitos a ti druzí
Dokořán 2010, v čes. jazyce první vydání
Přeložila I.Papírníková
www.dokoran.cz

(foto www.dokoran.cz)

03.06.2010 - Julie Kolocová