Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Výjimečný hlas i herecký projev. Co ještě nevíte o Eduardu Cupákovi?
Úvodník: Muž s hlubokým sametovým hlasem, který exceloval na divadelních prknech, filmovém plátně i v rozhlasovém studiu. Byl idolem mnoha žen, ovšem on projevoval náklonnost spíše mužům ... i když existovala jedna žena, která mu byla blíž a se kterou jako jedinou si dovedl představit, že by spolu měli dítě. Nyní máte ale možnost poznat více. Nakladatelství XYZ vydává autobiografii tohoto významného herce.
Článek: Eduard Cupák se narodil na počátku třicátých let minulého století. Jeho školní docházka se tedy dotkla i období protektorátního, což rodinu Cupákových zasáhlo velmi – bohužel tím nejtragičtějším způsobem.
Malý Eduard nepatřil mezi extra výjimečné žáky, vždy se na jeho vysvědčení objevila nějaká ta dvojka. Ovšem jednou udělal rodičům velkou radost. Přinesl domů samé jedničky a jeho otec jistě s velikou pýchou podepisoval synovo vysvědčení, bohužel tehdy netušil, že to bude vůbec poslední vysvědčení, které od svých ratolestí uvidí. Nedlouho nato, rodinu Cupákových pozatýkali a nakonec otce a jeho matku (Eduardovu babičku) popravili. Eduard zůstal sám se sestrou, matkou a babičkou, přičemž dvě poslední jmenované mu byly oporou v období dospívání. Jeho citlivou povahu a umělecké sklony matka ještě více podporovala tím, že mu kupovala knihy a sdílela jeho zájem o divadlo. Eduardovy středoškolské kroky vedly na Státní konzervatoř v Brně a jakoby kompenzaci za nevydařené dětství představovala i situace, že konzervatoř se během Cupákových studií přetransformovala na JAMU.
Eduard navíc patřil k nejtalentovanějším studentům, blížilo se absolutorium a mladý herec měl už své divadelní zázemí (v Uherském Hradišti) jisté. Ovšem doba silného komunismu nedovolila Cupákovi, jakožto nepříliš zatvrzelému socialistovi, pokračovat dál, a tak nakonec přišel nejen o slíbené angažmá v divadle, ale ani školu dokončit nemohl. Herecká dráha ale v podstatě neutrpěla. Mladý Eduard se jen místo na divadelní prkna vydal před kameru. A hned potkal režiséra, který s ním natočil jednu ze zásadních životních rolí.
Václav Krška, tak se onen režisér jmenoval, obsadil Cupáka do role mladého Aloise Jiráska ve filmu Mladá léta. Nadějný talent exceloval a i když existovaly snahy, mířené z JAMU, zmařit jeho profesní start, tak naštěstí nikdo neměl tak dlouhé prsty, aby se mu to povedlo. Dokonce dva roky nato musela škola Cupákovi vydat potvrzení o kvalifikaci v herecké oblasti.
S papírem nebo bez něj – Cupák přesvědčil o svých kvalitách, a tak i nadále spolupracuje s Krškou. Vzniká jeden ze zásadních snímků jeho filmografie. Stříbrný vítr a role Jana Ratkina dává vědět o existenci mladého herce a otevírá mu cestu znovu i k divadlu. První angažmá získává v podobě alternace, později však dostává i další příležitosti, byť mu komunistický režim v podstatě nebyl nikdy příliš nakloněn. Jeho chlapecká vizáž a postava kopírující antické skulptury přináší Cupákovi příležitosti, kterých se ne každý může zhostit. A toho si všímá i zahraniční tisk, který informuje o homosexuálním herci spoře odděném, jenž exceluje v divadelním představení Urfaust. Hercova snaha podat nejlepší výkon ovšem nese snad stoprocentní dávku perfekcionismu. A tu Cupák neomezuje ani v soukromí...
Kromě herectví a životního partnera Václava Květa se Cupák zamiloval i do svého venkovského sídla. Brtnického mlýnu, kterému věnoval všechen volný čas a nakonec i své zdraví. Žádné úvazky přes víkendy, dovolenou mimo mlýn strávil naposledy v roce 1967 se svým přítelem a herečkou Irenou Kačírkovou, která mimochodem představovala v Cupákově životě onu osudnou ženu. Nebyla to láska milenecká v tom pravém slova smyslu, ale oni dva pro sebe představovali nejbližší spřízněné duše ve svých životech.
V knize Jindřicha Černého jednoduše nazvané Eduard Cupák se podrobněji dočtete nejen o klikaté cestě Cupáka k vytoužené kariéře a posléze i k postavení herecké modly, ale také o problémech, které vytvářely právě ony zákruty a jak se s nimi podařilo Cupákovi vypořádat. V obrazové galerii zase nahlédnete nejenom do dokumentace divadelních a filmových rolí Cupáka, poznáte jeho pracovní zápal a nasazení i v rozhlasovém studiu, ale také bezpochyby oceníte jeho, skoro bychom řekli až posedlost brtnickým mlýnem. Ovšem podle doložených snímků „před“ a „po“ uznáte, že jeho pracovitost se vyplatila. O to horší bylo, jak to nakonec s chalupou dopadlo. Díky tomu ovšem Eduard Cupák začal nahlížet jinak na svět. Jen jestli už nebylo pozdě...
Černý Jindřich: Eduard Cupák
Vydalo nakladatelství XYZ, Praha 2010.
titulka www.xyz-knihy.cz
Náhled obálky knihy: nakladatelství XYZ
16.07.2010 - Aneta Šimonková