Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Máchologie brutus



Úvodník: Zdatní a oddaní máchologové si dávno sehnali první vydání této knihy z roku 1977. Její autor Miroslav Ivanov (1929-1999), velmi uznávaný, zdatný a oddaný spisovatel literatury faktu předložil tehdy zvídavé čtenářské obci dílo Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi. Uběhlo kristových 33 let. A kdo si sežene nové vydání, neprohloupí. Třeba rozšíří jejich řady.

Článek: Nakladatelství XYZ nemohlo mít šťastnější tuku. Karel Hynek umřel mlád, ale stačil toho víc, než mnozí za dlouhé roky svého přespříliš statického života. Ještě k autorovi. Miroslav Ivanov absolvoval filozofii na Karlově univerzitě obor čeština-dějepis. Odtud tedy empirická oddanost odvětví, rozvinutá o zdatnost vlastní empatie k oboru. Opřel své úvahy o metody exaktních věd a inklinoval v každé své práci ke kriminalistickým analýzám, jež rozvíjel do kýžené roviny literatury faktu, které propadl, a v dané disciplíně exceloval pak jednoznačně.

Do Máchova života prostřednictvím knihy vstupujeme v momentě jeho úprku (dle knihy spíše odchodu) do Litoměřic někdy v létě 1836 s mnohými odbočkami, s výpověďmi jeho druhů, se v zniklými asociacemi k Hynkovu opravdu mladickému životu, až k onomu 6.listopadu téhož roku, tedy ke dni jeho úmrtí. Buďme spravedliví. Prostřednictvím autora vnímáme ještě pár dní potom. Ale to není podstatné. Tím je navnímání atmosféry Máchova života, tím je zjištění, že pro něj nebyl problém z Točníku, kam odešel (!!!) s druhy z Prahy na výlet otočit na pětníku svým životem a pěšky se do těch Litoměřic vydat. Přátelé, šel za pracovním místem!! Za jobem (pro ty mladší). Chápu, že za dnešní sociální politiky je lepší hodit nohy na stůl. Je lepší utíkat ke knihám. A utéci za Máchou je skoro národní povinnost.
Miroslav Ivanov i téhle knize (která mohla jen prostě popisovat sled událostí) vtiskl dramatičnost a napětí. Nepředkládá pustou fikci. Opírá se o bohatou korespondenci, kterou Mácha vedl se svými bližními. Tehdy se totiž ještě psalo a staromilsky se mi po tom stýská. A my, stejně jako on, stejně jako spousta badatelů před ním, můžeme jen domýšlet, zda na neočekávaný konec života velkého českého básníka měl vliv obrovský požár dvanácti stodol plných slámy na kraji Litoměřic, k němuž seběhl z kopce. Mácha jednu s kunčofty zachránil, ale v říjnovém ohňovém žáru si lil na hlavu studenou vodu a poslanou v konvích pil, aby horko vydržel. Úplavice? Zápal plic? Pro obdivovatele jeho literárního odkazu i jeho samotného tu mám badatelsky ověřený fakt, že myslet dopředu na potencionální průšvihy v době ohrožení je pod úroveň člověka Máchova formátu.

Jistě se najdou v mém okolí zdatnější, jimž Máchův život naskočí se všemi peripetiemi, jak na tv obrazovku archiválie pouštěné nám tamějšími osvícenými šéfy. To kino v sobě nemám. Mluvím o Ivanovově knize, která o posledních dnech velkého poety říká mnoho.

Miroslav Ivanov: Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi, 2.vydání 
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2010  
Obálka
www.xyz-knihy.cz


29.11.2010 - Jaromír Komorous