Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Zločinné praktiky na královském dvoře II.
Úvodník: Merovejci, franští králové, skutečná královská dynastie jak se patří; s dobyvatelskými choutkami, intrikami všeho druhu, královraždami, bratrovraždami, strýcovraždami …. A také specifickými módními zálibami, totiž dlouhými vlasy a vousy, odznaky to hodnosti královské.
Článek: Četli jste první díl? Pokud ne, můžete zde: (
klikni)
Podrobné zprávy o praktikách i zvycích na franském královském dvoře máme zejména z doby vlády Chlodvíkových vnuků Chilpericha I. (561-584), Guntrama (561-593) a Sigiberda I. (561-575) a to díky „Kronice Franků“ od jejich současníka biskupa Řehoře z Tours:
„Stejně jako Clothar I. (nejmladší syn Chlodvíkův, mimochodem nechal za živa upálit jednoho ze svých synů, který se proti němu vzbouřil i s rodinou) měli Chilperich i Guntram (tento panovník naopak podle Řehoře dokázal za svého života konat zázraky) několik manželek, ačkoliv není známo, zda se jednalo o polygamii či „sériovou monogamii.“ První Guntrumovou ženou se stala služebná jednoho z jeho poddaných; syn, kterého s ní měl, dostal dobré burgundské jméno Gundobad a říkají, že ho otrávila jeho druhá manželka, kterou později zapudil, aby uvolnila místo pro třetí ženu (ta zemřela v roce 580, ovšem předtím si od Guntruma vyžádala slib, že zabije její dva lékaře, nepodaří-li se jim ji udržet naživu.
Chilperich si vzal jako druhou manželku Fredegundu, o níž Řehoř naznačil, že byla jeho služebnou. Naproti tomu Sigibert, král východní království, byl odhodlán posílit svou prestiž sňatkem se ženou, která by mu byla společensky rovna. Jednání s vizigótským králem o ruku jeho dcery Brunhildy byla úspěšná. Ve snaze nenechat se předstihonut, zbavil se Chilperich Fredegundy a oženil se s Brunhildinou starší sestrou Galswinthou. Hned po svatbě se však pohádali kvůli Fredegundě a jednoho rána našli Galswitnhu na jejím loži uškrcenou. Krátce na to si Chilperich znovu vzal za ženu Fredegundu.*
Na jak to probíhalo dál? Sigibert byl zavražděn, údajně na příkaz královny Fredugundy. Chilperich (Nero a Herodes našich času, jak ho nazval Řehoř) byl probodnut během lovu, když zesedal z koně. Ze souvislostí lze tušit, že šlo o odvetu a za vraždou stál nejspíše jeho bratr či synovec (syn Sigibertův) případně oba. Královna Brunhilda byla v roce 613 umučena na příkaz Fredegundina syna Chlothara II., který ovšem jinak opětovně sjednotil Franskou říši a jeho syn Dagober I. (623/629-639), známý dobře i z našich dějin, je často považován za posledního opravdu mocného Merovejce.
Formálně byl posledním Merovejským králem Childerich III. (743-751). „Jediné, co mu však zbývalo, bylo spokojit se s královským titulem, dlouhými vlasy a vlajícím vousem, sedět na trůně a hrát úlohu vládce, poskytovat slyšení vyslancům, kteří přišli z ciziny a …dávat jim odpovědi tak, jak mu bylo vysvětleno nebo dokonce nařízeno.“* Byl nakonec svržen na příkaz římského papeže &Stěpána. Ostříhali mu vlasy, zavřeli ho do kláštera. Zvláštní způsob jak někoho zbavit královské hodnosti. Skutečná moc však tehdy již náležela vysokým dvořanům zvaným majordomové. Z nich se postupně prosadili ti, jež zná historie pod jménem Karlovci, ale to už by bylo o praktikách na úplně jiném královském dvoře.
*James Edward, Frankové, Praha 1997 (citace upravena)
Zdroj informací: James Edward, Frankové, Praha 1997, www.wikipedia.org
Obrázek: Childerichův prsten s jeho portrétem,
Zdroj obrázku: www.wikipedia.org
30.12.2010 - Oldřiška Skočíková