Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - TV tip - JÁ, SPRAVEDLNOST - Hitler přežil konec války


Úvodník: Vzít do svých rukou spravedlnost za válečné zločiny a soudit Adolfa Hitlera se rozhodla skupina německých důstojníků. Hitler tedy nespáchal sebevraždu, ale byl unesen - to je východisko českého filmu JÁ, SPRAVEDLNOST z roku 1967.

Článek:
 
Počáteční podnět k této fikci dal stejnojmenný román Miroslava Hanuše (1907-1995), dnes už pozapomenutého spisovatele psychologických expresionisticky laděných dramat. K románu, v době svého vydání (rok 1946) označeném kritikou za nezdařilý, se v roce 1967 překvapivě vrátil znamenitý scénárista a spisovatel Miloš Macourek a podle jeho scénáře jen natočil zkušený režisér Zbyněk Brynych.

Píše se rok 1946. Kdesi v Německu vězní němečtí důstojníci hlavního viníka nekonečného utrpení milionů lidí. Neukrývají ho před spravedlností, ale naopak - spravedlnost chtějí vzít do svých vlastních rukou. Jsou přesvědčeni, že žádný mezinárodní tribunál by pro tohoto největšího válečného zločince nemohl vynést takový trest, jaký by si  zasloužil. Je třeba ho potrestat mnohem přísněji. Součástí jejich plánu je i únos českého lékaře Dr. Heřmana (Karel Höger), jenž se má stát spoluvykonavatelem drastického trestu. Český lékař postupně poznává, že jde jen o nekonečné týrání člověka prostřednictvím nekončícího psychického trýznění a opakovanými inscenovanými nepřátelskými přepady. Prožívá těžký vnitřní boj - Hitler si rozhodně trest zaslouží, ale je otázkou, zda spravedlnost vzatá do vlastních rukou těch, kteří dříve přisluhovali a také se svým způsobem na zločinech podíleli, je tou pravou spravedlností. Lidumilný lékař dojde k rozhodnutí a umožní svému pacientovi milosrdenství v podobě bezbolestné smrti. Tím se zpronevěří lékařské přísaze a také vynese sám nad sebou ortel...

Karel Höger a Fritz Diez ve filmu JÁ, SPRAVEDLNOST
Režisér Zbyněk Brynych (1927-1995) sice svoji kariéru začal svěžími dílky ze současnosti  ŽIŽKOVSKÁ ROMANCE (1958) a PĚT Z MILIONU (1959), ale proslulost získal hlavně dvěma vynikajícími filmy s válečnou tématikou - mozaikou lidských osudů z terezínského ghetta TRANSPORT Z RÁJE (1962) podle novely Arnošta Lustiga a expresionisticky laděným dramatem židovského lékaře z doby vrcholících transportů do koncentračních táborů ...A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH (1964). Po několika filmech, mezi jinými milostným příběhem z prostředí vojenského letiště SOUHVĚZDÍ PANNY (psali jsme o něm v Rozhledně v článku http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=10712) se k válečné tématice vrátil právě filmem JÁ, SPRAVEDLNOST. Již bylo řečeno, že román - předloha Miroslava Hanuše byl kritizován ("o zločinnosti nacismu se nedá uvažovat filosofickými traktáty a psychologickými rozbory. Sebesenzačnější řešení prosazováním mylně pochopené věčné spravedlnosti je úplně falešné, neboť autor samu podstatu nacistických hrůz vůbec nezhodnotil." píše Jaroslav Kunc).

Jiří Vršťala, Karel Höger
Ani filmu se od české kritiky nedostalo příliš pochval. Jan Žalman sice přirovnává postavu dr. Heřmana k Čapkovu dr. Galénovi v Bílé nemoci, ale zároveň přiznává, že na filozoficky přiznanou otázku zůstal film dlužen odpověď. "Dr. Heřman nachází řešení pro sebe, ale nenachází je pro diváka, přinejmenším ne pro toho, jenž očekává, že zlo bude poraženo ve svém duchovním principu, nikoli teprve ve svých následcích," píše Jan Žalman.

Film se však natolik výjimečný a jeho téma překvapivě stále živé, že si zaslouží plnou pozornost. Jednak pro položenou morální otázku zda pomsta může být východiskem pro trest byť i sebevětšímu zločinci a závěr, v němž dochází k tomu, že oběť hnaná nenávistí se může dostat na stejně nemorální pozice jako pachatel. V neposlední řadě pak pro mimořádné herecké výkony. Charismatický Karel Höger byl přesně tím typem herce, který se na takovouto psychologicky náročnou úlohu dokonale hodil a ztvárnil ji s bravurou sobě vlastní. Vedle něj nezaniká ani Jiří Vršťala jako Hitlerův věznitel. Významnou roli Hitlera zde vytváří tehdy východoněmecký herec Fritz Diez. Díky své podobě s diktátorem si ho zahrál i v pětidílné válečné epopeji Osvobození (1967–1971), Volbě cíle (1974), ve třech epizodách seriálu Sedmnáct zastavení jara (1973) a minisérii Vojáci svobody (1977).
Silná je psychologická linka příběhu, strhující dynamika a vyvážené napětí, v němž byl ostatně Brynych vždy mistrem. Možná si dnešní divák bude na zvolený styl chvíli muset zvykat, možná bude mít chvilku problém se orientovat v dějových zvratech. Nic to nemění na tom, že film JÁ, SPRAVEDLNOST patří k pozoruhodným dílům naší filmové tvorby a že se na obrazovce objevuje velmi zřídka. Je třeba ho zhlédnout v celé jeho rozporuplnosti.
*************************
JÁ, SPRAVEDLNOST
ČSSR 1967, režie Zbyněk Brynych,
uvádí ČTart v úterý 2. června od 22,55 hodin

Foto: csfd.cz, fdb.cz, barrandov.tv

 

 
 
 
 


 

29.05.2020 - Stanislav Polauf