Milí čtenáři,
zdravím vás a přeji vám pěkné předletní i posléze letní dny. Dva měsíce jsem sledoval opět naše věci veřejné, tedy stav naší politické scény. Myslím, že ani Václav Havel už není schopen uchopit a pochopit náměty, které se na ní předvádí. Nejen že všichni bojují podle svých programů proti korupci, ale také všichni proti všem. Přitom korupčních afér přibývá a nejen se zdá, že se nic neděje. Je jednoduché vyhlásit boj politickým dinosaurům. Oni se ale stejně jako jejich živočišní předchůdci změnili v tyranosaury, vrchol predátorů té doby. No, jenomže vývoj šel dál a jsme se v politických třetihorách, době království přizpůsobivých savců, kteří vysávat teda umí. Tak tu máme praještěry v součinnosti s moderními savci. Rvát se všemi prostředky o místo na výsluní dovedou dokonale všichni. Přitom se vydávají za vyvolenou elitu národa. Rozdělení elit je různé. Je to menšina lidí s mimořádnými vlastnostmi a schopnostmi nebo to může být skupiny lidí s dominantním postavením v politice či ekonomice klidně bez těch vlastností. O jejich schopnostech, když tu elitu sledujete, nemůžete pochybovat. Pro moc jsou schopni čehokoliv. Když zvážíme vývoj lidí, tak už kdysi Kain zabil Ábela. Drsnější vyhrál. Přijde mi, že je to pořád. Slušnost a morálka jsou slabina. Omlouvám se za předchozí úvahy těm našim voleným zastupitelům, kteří tyto vlastnosti mají, jen zatím nevím, kde je hledat.

Udělal jsem si rozdělení padlých politiků na trafikanty, parašutisty a hloupé. Trafikanti mají trafiky, parašutisté zlaté padáky, hloupí nemají nic. Pak ještě mám speciální skupinu pohádkových. To jsou ti, kteří zázračně přišli k pohádkovým majetkům. Pokud se týká mého návrhu změny názvu našeho státu, tak vězte, že tat je zloděj. Myslím, že je to lepší než Kocourkov. Když jsem napsal, že nás neohrožují přírodní katastrofy, je to pravda. Ale tsunami akcí politických expertů, které na nás valí, jsou horší než zemětřesení.

Náhledy na naše stvoření a vývoj jsou různé. Já si myslím, že my lidé jsme se Bohu moc nepovedli. Když uvážíme délku našeho života vůči věku matky Země, tak na nás platí jak vyšitý tenhle vtip: Mars se baví se Zemí a říká jí: „Co jsi tak smutná? „Ale vyrazil na mně člověk.“ Mars na to: „Neboj se, to přejde!“

Po televizních seriálech o stromech, pramenech a rozhlednách jsem začal mít rád pana Luďka Munzara. Řekl zajímavou věc: „Karel Čapek celý život respektoval tu zásadu, že se slova nepočítají, neměří, ale váží. Kéž bychom uměli i v dnešní době plné plytkosti nacházet častěji slova moudrá, vlídná a pravdivá!“

Napadlo mě, že by možná pomohlo, kdyby do dalších voleb vstoupila nějaká strana s názvem ABL. Byla by to strana A bude líp a jako hlavní program by měla boj proti srůstání politické a ekonomické moci ve státě. Sám si ale nejsem jistý, zda by mě o tom někdo přesvědčil dopředu. Myslím, že se učíme, že?
Mým krédem je hledání poezie všedního dne. Existuje, ale musíte se naučit ji hledat. Důležité je umět se radovat z maličkostí. Jestlipak víte, jak jsou správně světové strany? „Naděje, láska, víra a trpělivost.“ Mějte se hezky a nenechte si kazit dny. Když nebudete mít slunce nad hlavou, mějte je v duši a srdci. Přeji vám jen krásně rozmarné léto a parádní dovolené.

Na závěr jedno moudré německé přísloví: „Kdo se může dnes radovat, nemá čekat do zítřka.“

 

_{^{Ikonka: earthlinggb.wordpress.com}}