Philip Seymour Hoffman a Catherine Keenerová
Mluvíme o titulu CHLADNOKREVNĚ, který v době svého vzniku (roku 1965) zazářil na americkém knižním trhu jako meteor a o tři roky později se v českém překladu dostal i k našim čtenářům. Capote v něm podrobně popsal vyvraždění čtyřčlenné farmářské rodiny v malé vesničce Holcomb ve státě Kansas v USA, jež se udála v roce 1959. Po několika měsících se vyšetřovatelé dostali na stopu dvou chladnokrevných vrahů -- 28letého Dicka Hickocka a jeho kamaráda 32letého Perry Smitha.
Na vraždu se rychle zapomnělo - ostatně v americkém tisku je to denní záležitost. Jednou večer listoval Truman Capote novinami New York Times a na poslední straně objevil zprávičku o této vraždě. Zkušený romanopisec ucítil, že nastala ta správná chvíle pro obhjajobu jeho teorie, že skutečný příběh se v rukou zkušeného autora může změnit v dílo stejně zajímavé jako fikce. Capote přesvědčí časopis The New Yorker aby ho na místo vraždy vyslal a umožnil mu setkání s vrahy. Bere s sebou kamarádku z dětství Nelle Harper Leeovou, budoucí nositelku Pulitzerovy ceny za román JAKO ZABÍT PTÁČKA (o němž se ale spekuluje, že jej napsal sám Capote).
Philip Seymour Hoffman a Catherine Keenerová
O tom jak vznikala kniha CHLADNOKREVNĚ napsal v roce 1988 Gerald Clarke knihu s názvem CAPOTE a podle ní vznikl i stejnojmenný film v režii debutujícího Bennetta Millera. Film líčí především okolnosti dlouhého a spletitého sběru faktů, rozhovorů či dokumentů, jimiž se Capote musí prodírat. Během této doby dochází k samotné přeměně samotného spisovatele. Z výstředního salónního intelektuála, často bezohledného sobce a exhibicionisty se v průběhu přípravy knihy a po setkání se světem zločinu stává jakoby jiný člověk - skutečný umělec, který je stále více citově zainteresován na "případu" i na vztahu k jeho aktérům. Hlavní důraz pak film klade zvláště na vztah Capoteho k jednomu z vrahů Perry Smithovi (viz fotografie ze soudní síně). Mezi zjemnělým literátem a drsným zločincem, který o osudné noci odmítá dlouho mluvit, vzniká zvláštní pouto, nepochybně zesílené i netajenou Capoteho homosexualitou. "Vlastně jsme si hodně podobní, jako bychom žili v jednom domě, jen jednoho dne on vyšel zadním vchodem, zatímco já předními dveřmi," říká Capote ve filmu.
Clifton Collins Jr. a Mark Pellegrino
Pokud jste samotný Capoteho román CHLADNOKREVNĚ četli nebo jste viděli stejnojmenný film Richarda Brookse natočený v roce 1967, určitě si film CAPOTE nenecháte ujít. Málokdy se vyskytne takový pohled na proměnu člověka tváří v tvář skutečnosti, která z počátku přesahuje jeho lidský rozměr. Proměnu vnitřní, kdy navenek směšný mužíček s pisklavým hláskem a výstředním oblečením, pocházejícím z umělecké elity, člověk permanentně zoufalý a mimořádně ctižádostivý sice dosáhne na napsání svého nejlepšího díla, ale také na dno svých fyzických i psychických sil.
Rozporuplnost osobnosti Capoteho vystihl představitel titulní role Philip Seymour Hoffman (na fotografii s Catherine Keenerovou) tak přesvědčivě, že ho neminul ani Oscar ani Zlatý globus. O jeho výkonu píše anonymní pisatel na csfd: "Jeho ztvárnění vystihuje všechny zákoutí duše Trumana Capoteho. Od homosexuality přes arogantnost, "vychcanost", egoismus až po zoufalou snahu být obdivován." Režiséru Bennettu Millerovi zase dali svoji cenu newyorští filmoví kritici a stranou nezůstala ani Catherine Keenerová, která za roli "chápavé přítelkyně" Nelle Harper Lleeové dostala cenu jako nejlepší herečka ve vedlejší roli.
Foto: csfd.cz, film.org.pl, listel.com
************************************************************************************
CAPOTE (Capote),USA, Kanada 2005,
režie Bennett Miller,
uvádí ČT art v úterý 29. září od 21,50 hodin