Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Trpělivý George Michael se vrací s novým albem



Úvodník: Na titulní stranu bookletu nového alba se George Michael nechal tentokrát zvěčnit jak sedí na bílé pohovce v tmavém obleku a přitom jakoby sledoval neúprosný čas na hodinkách na svém zápěstí. Takhle nějak možná George chtěl představit sebe, jako trpělivě čekajícího muže. Nicméně své fanoušky nechal na své novinkové album (ne)trpělivě čekat dlouhých osm let. A nutno dodat, že to čekání stálo rozhodně za to. Od vydání jeho komerčně i umělecky velmi úspěšného alba Older z roku 1996 jsme sice mezitím mohli vychutnávat dvojalbovou porci jeho největších hitů z roku 1998 (Ladies and gentleman: The best of GM). O rok později pak své příznivce potěšil deseti Písněmi z minulého století (Songs from the last century), které toužil vždycky nazpívat po svém.

Článek:

Pak až na dvě singlové nahrávky pro firmu Universal (Shot the dog, Freeek!) a cover verzi protiválečné písně Dona McLeana z roku 1971 The Grave po něm nebylo ani vidu, ani sluchu. Až koncem loňského roku se na jeho oficiálních webových stránkách objevila informace, že George ve studiu pracuje na svém novém albu, které by mělo spatřit světlo světa na jaře 2004. A tak se také stalo, neboť 15.března se album Patience (Aegean / Sony) objevilo celosvětově na pultech obchodů s hudebními nosiči.

Po jeho poslechu záhy zjistíte, že album je pojato jako osobitá zpověď o vlastním životním zrání, letos jedenačtyřicetiletého britského umělce. Je to jeho dosud nejosobnější a nejniternější album plné vzpomínek na rodinu a dětství, například ve skladbě Round here nebo My mother had a brother. Skladba Please send me someone je vzpomínkou na svého přítele a osudovou lásku Anselma Fellepu, který před lety zemřel na AIDS. Píseň American angel věnoval zase svému současnému životnímu druhovi Kennu Gossovi. Nahrávka John and Elvis are dead je připomínkou bohužel již zemřelých velikánů světové popmusic – Johna Lennona, Elvise Presleyho a Marvina Gaye. Podle mého názoru se jedná o nejvydařenější skladbu alba, která hudebně i interpretačně vyzařuje velmi zvláštní a melancholickou atmosféru. Vždyť závěrečný text skladby, „…jestli nás Ježíš Kristus chce spasit před námi samými, jak to, že mír, láska a Elvis jsou mrtví“, mluví sám za sebe. Úvodní píseň Patience, která dala albu i název, interpretuje George pouze za doprovodu klavíru, velmi vroucně a s jakousi biblickou vyrovnaností. Většina desky je postavena spíše na pomalých a baladických skladbách laděných více či méně do soulu, jako již výše zmíněné songy. K rytmičtějším a diskotékově roztančenějším nahrávkám bezesporu patří první singl tohoto alba a současný světový hit Amazing, hojně obehrávaný rádii nebo rovněž chytlavá a do funku laděná skladba Flawless (go to the city). Nesmím zapomenout také na protiblairovskou a protiválečnou satiru Shot the dog nebo divoce funkový Freeek! v novém aranžmá, ke kterému už před 2 lety natočil George notně drahý a futuristicky laděný videoklip. Velmi vydařená je soulem a jazzem ovanutá nahrávka Cars and trains, ve které se krásně vyjímá Georgův ležérně rozevlátý zpěv. Album přináší posluchačům celkem 14 skladeb a nutno dodat, že ani jedna z písní této kolekce nemá slabé místo. George Michael zase po letech vytvořil osobité dílo, které je bezesporu hudební událostí letošního roku a které potvrzuje výsadní postavení tohoto zpěváka na scéně světové populární hudby. Patience je také album nadčasové, které bude mít co říci posluchačům i za dvacet let.



10.05.2004 - Zdeněk Nesvadba