„V jejích šansonech se snoubí tradice cikánského jazzu, šansonu, popu, swingu, pouličního šramlu s příchutí latiny, flamenca a přirozeně třeštivého svádivého humoru s doširoka otevřenou náručí publiku,“ přibližuje ZAZ Zlata Holušová, ředitelka festivalu.
Dvaatřicetileté zpěvačce s nezaměnitelně nakřáplým hlasem a sexy francouzštinou podlehli postupně za pouhé dva roky posluchači ve Francii, Evropě, Japonsku, Jižní Americe, Kanadě a Spojených státech. Je přitom příjemné sledovat, že v éře Lady Gaga dokáže tolik lidí uhranout mladá holka v plátěných kostkovaných kalhotách zpívající docela obyčejné písničky. „
Miluji zpívání. Je mi jedno, jestli na předměstí nebo před deseti tisíci lidí. Pořád jsem to já,“ tvrdí ZAZ, vlastním jménem Isabelle Geffroy.
Zatímco globální popové hvězdy podpírají kariéry opulentní produkcí a videoklipy s rozpočty celovečerních filmů, ZAZ poskakuje za „pár korun“ po pařížském Montmartre, ústy napodobuje kazoo a hitovou písničku Je Veux si na You Tube přesto prohlédlo skoro deset milionů lidí. Najdeme ji tu – i další – v několika verzích a pomůže ozřejmit další podstatnou část nebývalého úspěchu debutového alba, zdaleka překračujícího Francii: jistotu vloženou do akustického doprovodu, na dnešní přeelektrizovanou dobu až staromilského, půvabně evokujícího eklektické předválečné kabaretiérství.
ZAZ není rebelka, nevyšla z punku nebo rocku, má v sobě ale zdravou dávku sociálního cítění z pohledu někoho kdo si v Paříži tvrdě vydělával na ulicích, kabaretech a barech. „
Chcete mi dát pokoj v Ritzu, šperky od Chanela, limuzínu? Ne, nechci. Miluji svobodu, vítejte v mém světě,“ zpívá v Je Veux. A co se skrývá pod přezdívkou ZAZ? Budete možná překvapeni, ale vůbec nic: „Zní mi jako Zorro. Přišlo mě to praktické a snadněji zapamatovatelné než Isabelle.“
Zpívá odmalička, vystudovala konzervatoř a obdivuje Bobby McFerrina s Ellou Fitzgerald, ale když se jí novináři zeptali na idoly z dětství, zaskočila je: „
Malá holčička Creamy Magique z japonského animovaného seriálu. Měla kouzelnou hůlku, stačilo ji říct pampulilu, pampulilu, pam a byla z ní slavná zpěvačka.“
ZAZ takové štěstí nepotkalo a zadarmo nic nedostala: od roku 2001 prošla nejrůznějšími bluesovými a jazzovými kapelami, s nimiž vystupovala v nočním baru v marocké Casablance, Baskicku, Japonsku, Kolumbii, v mínus třiceti stupních na Sibiři a naopak ve vedrech u egyptských pyramid. Zpívala vlastní písničky, ale také to nejlepší od Edith Piaf, Serge Gainsbourga, Cesarie Evory, z latin jazzu nebo amerického blues. V roce 2006 se vrátila do Paříže a tři roky na to naprosto nečekaně, bez jakékoliv podpory v natřískané Olympii vyhrála zpěváckou soutěž mladých talentů.
„
Nebylo pro mě ani tak důležité, že jsem zvítězila, ale že jsem mohla zpívat v legendární Olympii. Musím být ale upřímná, z vítězství jsem byla šťastná.“ Pak už šlo všechno strašně rychle: s producentem Kerredine Soltanim (autor Je Veux) natočila v roce 2010 debutovém album s prostým názvem ZAZ. Většinu skladeb složila sama, s některými přispěl francouzský písničkář Raphael Haroche.
Prodalo se ho přes milion, sbírala jednu cenu za druhou a to nejen doma, dokonce vyhrála European Border Breakers, ale ze všeho nejvíc se ZAZ stala obrovským miláčkem Francie, nejúspěšnějším umělcem posledních let. A po velkém turné se k Francouzům přidal celý svět.
A soudě podle toho, že ZAZ letos vysoce zabodovala v pomyslné hitparádě hudebních přání návštěvníků Colours, dobyla sympatická a celou tou slávou kolem sebe bohudík nezkažená zpěvačka také Českou republiku.
Více informací o zpěvačce:
http://www.zazofficial.com
11. ročník Colours of Ostrava se uskuteční od 12. do 15. července 2012 v novém a unikátním prostřední Dolní oblasti Vítkovice. Ze zahraničních kapel jsou potvrzeni například: Björk, Bobby McFerrin, Animal Collective, The Flaming Lips, Antony and the Johnsons s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Kronos Quartet, Parov Stelar Band, Ibrahim Maalouf, Tamikrest, Celso Piňa, Banco de Gaia, Orquesta Típica Fernández Fierro, Portico Quartet, Euzen či Shtetl Superstars. Z českých: A Banquet, Bonus, Bratři Ebenové, Čokovoko, Dan Bárta a Illustratosphere, Fiordmoss, Floex, Goodfellas, HiFi, Laura a její tygři, Midi Lidi, Michal Prokop a Framus Five, Mňága a Žďorp, Nebe, Panenka vyzutá, Petr Váša, Please The Trees a sbor Elpida, Prince of Tennis, Pub Animals, Skyline. A také dvě slovenské: Hudba z Marsu a Billy Barman.
Zdroj: ArtsMarketing.CZ / J. Sedláček