Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - O naději a víře



Úvodník: Budou Vánoce a nový rok a vede mne to k úvahám o víře a naději.

Článek: O NADĚJI A VÍŘE
   Budou boží vánoční svátky a běží nám adventní čas. Mnoho lidí je i v této době bohužel ve špatné situaci osobní, zdravotní nebo finanční. Přejme jim, ať se jejich situace zlepší a ať je neopouští naděje a víra. Hodně při tom záleží na nás, lidech kolem nich. Na rodině a na přátelích. Dáváme naději, soucítíme s nimi. Pomozme, když můžeme. Radou je krásný citát Johanna Wolfganga Goetheho: „Vždy je lepší doufat, než si zoufat.“
   Zatímco ateisté doufají v přízeň osudu, ve vědu či v lidský slib, naděje věřícího člověka je založena na Bohu. Moderní člověk je svědkem pádu mnoha mýtů a idolů, v něž věřil. Dovolím si poznamenat, že zejména v Čechách jednoznačně vítězí materialistický světový názor. Mne osobně po pádu povinného železného brnění našich myslí a v záplavě nových informací ze západního světa velmi překvapilo, kolik nositelů Nobelových cen (významných politiků, vědců a umělců) věří v Boha a v jeho stvoření světa. Je volbou každého z nás, k čemu se přikloníme. Já jsem věřící, nejsem ani katolík, žid, buddhista, hinduista či muslim. Ze všeho si beru, co mne pozvedá. Věřím ve vyšší vůli, proti které jsme my, lidé, směšní. Neumím ji pojmenovat. Jen si myslím, že člověk by se měl v té víře snažit být lepším a ke všemu přistupovat s láskou a nadhledem (podle Jeana Maraise s láskou ke všemu a ke všem). Být morální, slušný a ochotný pomoci. Důležitá věc je věřit sami sobě. Pak můžete věřit i ostatním. A ať věříte v cokoliv, nenechte si víru vzít.
    Myslím, že Mojžíšovo desatero, předepsané Izraelitům, není marné. Doufám, že není mrtvé. Zopakujte si je, prosím, a zvažte, zda je na něm vůbec něco špatného. Je samozřejmě náročné je dodržovat. Stačí, když třeba uvedu: Nepokradeš! Myslím si, právě teď se usmějete při představě, jak se u nás krade. Při rozporu názoru mladých a „starých“ mi jemně zní v hlavě: „Cti otce svého a matku svou!“ Možná jsem blázen, ale co je na tom špatného?
   Věnujme se Vánocům, novému roku a zimě. Pro nás, tzv. obyčejné či řadové občany jsou krásné. Kouzelné a pohádkové. Svátky radosti dětí u stromečků. Svátky lásky, přátelství a vzpomínek. Pro děti čas sněhu a her. Nejen čas oslav narození spasitele. Bylo by skvělé, kdyby se narodil v dnešní době. Jenže, co by jej čekalo? Nebyl by pro mocné opět nechtěné dítě? Za koho by se obětoval? Vím jen naprosto jistě, že třicet stříbrných by dnes bylo pro udavače hodně málo.
  
Přeji vám krásné vánoční svátky s nadílkou lásky, štěstí a zdraví a také dobrý a pohodový rok 2013. Vám i vašim blízkým a přátelům.





22.12.2012 - Petr Šafránek