Průvodci jim budou prvotřídní hudebníci mezinárodního souboru Hof-Musici pod vedením Ondřeje Macka a sólisté Veronika Mráčková Fučíková, Jana Dvořáková, Lucie Rozsnyó, Tomáš Kočan, Pavel Valenta a další.
Režie a barokní gestika jsou dílem Zuzany Vrbové. Stačí se jen zaposlouchat do tónů vznešené barokní hudby a podlehnout jejímu kouzlu, stejně jako to učinili hosté známého mecenáše umění hraběte Františka Antonína &Sporka pozvaní v roce 1729, pouhé tři roky po premiéře v Benátkách, na pražském uvedení Porporovy opery Siface.
„I při absenci panovnického dvora byla kulturní úroveň Prahy vrcholného baroka, tj. 1. poloviny 18. století, neobyčejně vysoká. Velkou zásluhu na tom měl mecenášský počin hraběte Františka Antonína &Sporka, který dal divadlo ve svém pražském paláci v dnešní Hybernské ulici k dispozici benátské operní společnosti vedené impresáriem Antoniem Denziem, aby v něm provozovala operu pro zájemce z řad pražské aristokracie a měšťanstva,“ přibližuje dobový kontext Ondřej Macek, kapelník Hof-Musici, souboru proslulého mistrovskou interpretací barokní hudby s použitím dobových nástrojů. “V letech 1724–1734 tak v Praze působila celá řada znamenitých italských zpěváků, Denzio spolupracoval se samotným Vivaldim. Díky této operní společnosti se Praha mohla soustavně seznamovat s operními novinkami, často krátce po jejich benátských premiérách. Některé opery dokonce vznikaly přímo pro Prahu – nejvýznamnější z nich je nepochybně Vivaldiho Argippo z roku 1730, v roce 2008 tuto operu vzkřísil k novému životu náš soubor Hof-Musici,“ dodává.
O mistrovství barokních umělců dodnes vypovídá řada dochovaných staveb či uměleckých děl. Jak ovšem zdůrazňuje Ondřej Macek, budovu, sochu či obraz můžeme i dnes obdivovat v podstatě v té podobě, v jaké je viděl divák 18. století. V případě hudby je úkolem specializovaných interpretů, aby podnikli dlouhou cestu, která začíná vyhledáváním dochovaných notových rukopisů v knihovnách a archivech a končí živým provedením takto objevených dávno zapomenutých skladeb. Tak jako se to podařilo v případě barokní opery Siface skladatele Nicoly Porpory a libretisty Pietra Metastasia.
Titulní postavou opery je Syfax (italsky Siface), vládce starověké Numidie, království na území dnešního Alžírska a části Tunisu. Spíše než historické události jsou však námětem opery milostné vztahy despotického krále k jeho manželce a milence. Jde o typické barokní drama vášně, zrady a bezohledné ctižádosti v protikladu k lásce, věrnosti a neochvějné ctnosti. Libreto se ale vymyká rozšířené
představě o nepřehledném a spletitém ději barokních oper. City postav dramatu i pohnutky jejich jednání jsou podány srozumitelně a s neobyčejnou životností. Text libreta – v italském originále s českým, německým a anglickým překladem, dostanou diváci k zakoupené vstupence spolu s programem.
Představení v Českém muzeu hudby je součástí Festivalu barokních umění Český Krumlov, který vznikl v roce 2008 s cílem oživit barokní operu v mezích současných možností autentické interpretace. Po pražském uvedení Siface v polo-scénickém provedení bude v září následovat plně scénická verze v autentických prostorách unikátního barokního divadla na českokrumlovském zámku. Letošní VI. ročník Festivalu barokních umění se v Českém Krumlově odehraje od 20. do 22. září a jeho součástí budou nejen tři mimořádná představení Siface Nicoly Porpory v zámeckém divadle, ale také řada pozoruhodných koncertů a dokonce i barokní ohňostroj se slavnostní barokní iluminací v zámecké zahradě.
Vstupenky na novodobou světovou premiéru barokní opery Siface 10. května v Českém muzeu hudby je možné zakoupit v cenách od 450 Kč v předprodeji na www.ckrumlov.cz/opera.
Více informací o Festivalu barokních umění Český Krumlov na ww.festival.krumlov.cz