Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Co chystá 39. Letní filmová škola Uherské Hradiště?



Úvodník: Letošní Letní filmová škola se uskuteční od 26. července do 3. srpna. Program bude opět tvořit šest základních sekcí, které vyváženě pokryjí všechna témata festivalu. Fokus se zaměří na obsáhlý profil jedné národní kinematografie, kterou představí od němé éry po dnešek a přinese i medailony jejích nejvýznamnějších tvůrců.

Článek: Inventura se bude věnovat „archivním“ sekcím, Spektrum pokryje trendy, témata i osobnosti současného filmu a Visegradský horizont se bude zabývat žánry, osobnostmi i tématy našeho středoevropského prostoru. Snímky, které Asociace českých filmových klubů uvedla či uvede do distribuce, zrekapituluje sekce AČFK uvádí a konečně Zvláštní uvedení přinese ojedinělé a tematicky výjimečné tituly historie.
Inventura se bude věnovat „archivním“ sekcím, Spektrum pokryje trendy, témata i osobnosti současného filmu a Visegradský horizont se bude zabývat žánry, osobnostmi i tématy našeho středoevropského prostoru. Snímky, které Asociace českých filmových klubů uvedla či uvede do distribuce, zrekapituluje sekce AČFK uvádí a konečně Zvláštní uvedení přinese ojedinělé a tematicky výjimečné tituly historie.
Inventura se bude věnovat „archivním“ sekcím, Spektrum pokryje trendy, témata i osobnosti současného filmu a Visegradský horizont se bude zabývat žánry, osobnostmi i tématy našeho středoevropského prostoru. Snímky, které Asociace českých filmových klubů uvedla či uvede do distribuce, zrekapituluje sekce AČFK uvádí a konečně Zvláštní uvedení přinese ojedinělé a tematicky výjimečné tituly historie.

Z PROGRAMU:
 
Zlatá éra Hollywoodu
V sekci Filmová čítanka, která soustavně mapuje významná období, hnutí či žánry filmové historie, se bude LF&S letos věnovat období, kterému se říká Zlatá éra Hollywoodu. Nejde jen
o úsek kinematografie, vymezený zhruba lety 1930-1945, ale především o období největší slávy dokonale funkčního systému výroby a distribuce filmů, který Hollywoodu umožnil naprostou světovou dominanci. Rozsáhlá sekce je sestavena z filmů, které dokumentují kvalitu a různé aspekty studiového systému, a zároveň dbá na to, aby představila jeho největší tvůrce, hvězdy a žánry. Tuto sekci doplní cyklus přednášek a výstava unikátních fotografií Lette Valeska: Souhvězdí Hollywoodu.
 
Film a živá hudba
Tradičně velmi populární sekce němých filmů s živým hudebním doprovodem bude letos věnována tvorbě českého rodáka Georga Wilhelma Pabsta. Pabstovy němé snímky se vyznačují silným důrazem na psychologii postav, v jeho případě zejména ženských hrdinek v těžkých životních situacích (v hlavních rolích jeho filmů se objevují dobové herecké ikony jako Greta Garbo, Asta Nielsenová či Louise Brooksová). Silně sociálně kritické filmy ovlivněné realismem, kammerspielem a tzv. novou věcností (například Pandořina skříňka, Ulička, kde není radosti nebo Záhady lidské duše), vynesly Pabstovi v období Výmarské republiky respekt a dodnes patří ke klasikám světové kinematografie. Všechny Pabstovy filmy budou opatřeny nově zkomponovanými živými hudebními doprovody.
 
 
Půlnoční delikatesy: Nesnesitelná hladovost nebytí
Letošní výběr půlnočních laskomin bude doslova a do písmene maso a zároveň půjde o zábavu pro hlavy opravdu otevřené – ústředním tématem nočních projekcí totiž budou zombie.
Z obrovského množství zombie filmů vzniklých v rámci tohoto subžánru od 30. let minulého století jsme vybrali 8 ikonických snímků, které divákům nastíní tematickou různorodost, myšlenkovou hloubku i schopnost kritické reflexe dané doby. Ve výběru se objeví nejen ikonické zombie filmy (Úsvit mrtvých George A. Romera, Zombi 2 Lucia Fulciho), ale také snímky, které kánon tohoto subžánru různým způsobem narušují (explozivní zombie komedie Živí mrtví Petera Jacksona, existenciálně-erotická zombie romance Dellamorte, Dellamore Michele Soaviho). 
 
Rok 1933: Nástup fašismu
Události, ke kterým před osmdesáti lety došlo v Německu a které měly za několik let uvrhnout svět do války, se pochopitelně odrazily i na filmovém plátně. A víc než to – film jako médium byl od počátku jedním z hlavních nástrojů nacistické ideologie a filmy např. Hanse Steinhoffa, Veita Harlana či Leni Riefenstahlové důsledně (a mnohdy velmi obratně) šířily lež o árijské nadřazenosti a nepřátelích Německa. Sekce, věnovaná tomuto nechvalnému výročí, se snaží představit různé tváře soudobé angažované produkce a vedle filmových titulů přinese i bohatý doprovodný program, mapující mj. i pohled současných německých historiků na toto období.
 
Generační trojboj (nejen) českého filmu
Etablovaní režiséři střední generace točící film za filmem, debutanti vstupující do profesionálního života a konečně studenti, kteří se na startovní čáru teprve chystají... Letošní Letní filmová škola v rámci tří sekcí (Studentské filmy, Visegrad debut, Novinky Visegrádu) nabídne komplexní pohled na (nejen) domácí filmovou scénu a vytvoří také prostor k vzájemné diskusi a předávání zkušeností tří generací filmových tvůrců.
 
 
Doprovodný program
 
Na každý den konání LF&S je připraven bohatý doprovodný program. Samostatná koncertní stage představí např. Nylon Jail, Psí vojáky, Umakart či Dana Bártu & Robert Balzar trio. Divadelní program bude soustředěn do šapitó Kabinetu MÚZ, které nabídne řadu představení
a performancí.
 
 
HOSTÉ
Pedro Costa (*1959)
Nejvýznamnější portugalský tvůrce střední generace a jeden z nejoceňovanějších režisérů uměleckých filmů současné světové kinematografie (nazývaný Samuelem Beckettem současného filmu). Costa se může pochlubit cenami a nominacemi z prestižních světových festivalů (Cannes, Benátky, Locarno) a pyšní se i nominací na Zlatý globus. Nekompromisní styl na pomezí hraného filmu a dokumentu, soustavné mapování odvrácené tváře Lisabonu
či dokonalá znalost dějin kinematografie a filmových vzorů (Murnau, Straub, Godard) – to vše činí z Costy ikonu pro všechny cinefily a milovníky autorského filmu.
 
 
 
 
Jan A. P. Kaczmarek (*1953)
Jeden z nejslavnějších současných skladatelů filmové hudby je umělecky činný od konce 70. let minulého století. Po vytvoření hudby k několika filmům v rodném Polsku odešel Kaczmarek
v roce 1989 do USA, kde následně zkomponoval své nejdůležitější soundtracky. Jako skladatel filmové hudby spolupracoval s takovými režisérskými veličinami, jako jsou Agnieszka Hollandová nebo Lasse Hallström. Jeho dosavadním tvůrčím vrcholem je hudba ke snímku Marka Forstera Hledání Země Nezemě, za kterou byl v roce 2004 oceněn Oscarem.
 
Christian Petzold (*1960)
Tvůrce, jenž v současné době jednoznačně udává směr současné německé kinematografie, dosud natočil šest celovečerních filmů, které byly uvedeny a oceňovány na předních světových festivalech (Berlín, Benátky) a jeho zatím nejnovější snímek Barbara se stal německých kandidátem vyslaným do boje o Oscara za neanglicky mluvený film. Výrazné obrazové kompozice, funkční minimalismus, silná psychologizace postav a výjimečné ženské hrdinky –
to vše jsou základní elementy autorského stylu tohoto významného evropského režiséra. 
 
Vojtěch Jasný (*1925)
Jeden z největších géniů českého filmu, jehož snímky pravidelně bodovaly na festivalu v Cannes a jehož opus magnum Všichni dobří rodáci dodnes patří ke klenotům české i světové kinematografie. Po natočení několika vrcholných filmů v rodném Československu a následné emigraci tvořil Jasný v Rakousku, Německu, Jugoslávii a poté i v USA a Kanadě. Pro celou jeho tvorbu je typický cit pro mravní řád, výjimečná empatie k lidem, zvířatům i krajině, dar mimořádně působivého poetického vidění. Součástí retrospektivy bude i výstava Jasného fotografií.

Zdroj: 2media.cz

21.04.2013 - redakce