Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové
Úvodník: Ve své nejnovější knize se známá historička Milena Lenderová věnuje Zdeňce Havlíčkové, jediné dceři Karla Havlíčka Borovského, jejíž životní osudy jsou pravděpodobně širší čtenářské obci již poněkud neznámé.
Článek: Lenderová už svou předchozí prací dokázala, že její hlavní badatelský zájem leží v oblasti dějin žen, ať v obecné rovině každodenního života (jmenujme například knihy K hříchu i modlitbě či Chytila patrola…aneb prostituce za Rakouska a republiky), či v rovině individuálních osudů, jejichž čtivé a názorné vykreslení předvedla například v knize Tragický bál. Z tohoto důvodu tak není volba námětu příliš překvapivá a vybočující, přesto ale může čtenáře zaujmout.
Lenderová zvolila formu tradiční monografie, lineárního vyprávění od kolébky ke hrobu. Badatelský záměr byl však, jak podtitul knihy Tři životy Zdeňky Havlíčkové napovídá, zaměřen více směry. Autorka si tak všímá nejen Zdeňčina života soukromého, ale i veřejného a tzv. druhého, tedy posmrtného. Zejména veřejný život dcery slavného otce zdá se poněkud specifickým, neboť se Zdeňka za svého života stala spíše objektem než subjektem národních zájmů a snah. Život Zdeňky Havlíčkové se tak může jevit i jako jeden z obrazů českého nacionalismu a obrozeneckých snah v druhé polovině 19. století. Tento aspekt však, ač několikrát zmíněný, autorka bohužel po hříchu rozebírá jen velmi povrchně.
O to větší pozornost věnuje životu druhému, posmrtnému. Úvodní i závěrečná kapitola se obšírně věnuje literární produkci s tématem Havlíčkovy dcery. V případě první kapitoly se hlavní pozornost soustředí na uchopení tématu v minulosti, v závěru se ale Lenderová věnuje zejména procesu rehabilitace Zdeňky Havlíčkové v národním povědomí.
Publikace Dcera národa? je obrazově velmi bohatě vybavena. Po každé jednotlivé kapitole následuje série černobílých fotografií či dokumentů, vprostřed se pak nachází i barevná příloha. Pro případné hlubší zájemce nabízí kniha i rozsáhlý poznámkový aparát, soupis použité literatury a rejstřík osobností. Zejména rozsah použitých archivních materiálů je značně pozoruhodný. Autorce se podařilo shromáždit velké množství dochované korespondence či deníkových a účetních záznamů, které předváděný obraz života v druhé polovině 19. století a konkrétních Zdenčiných osudů názorně dokreslují a oživují.
Kniha je, až na úvodní zbytečně dlouhý metodologický úvod a popis dochované literatury, velmi čtivě napsána a vhodná i pro čtenáře, kteří o dceři Karla Havlíčka Borovského dosud nic neslyšeli. Autorce by se tak dalo vytknout jen občasné ahistorické hodnocení činů žen z pozice současného feminismu. Tyto projevy se sice v knize nenacházejí příliš často, ale pokaždé čtenáře zbytečně vytrhnou z atmosféry 19. století. Občasným škobrtnutím v plynulosti děje jsou pak i některé odkazy na budoucí vývoj Zdeňčiných osudů. Autorce jistě přišly logické, neboť své téma velmi dobře znala, ale pro nezasvěceného čtenáře, který se o Zdeňce dozvídá poprvé, mohou být trochu matoucí.
Přesto všechno je možné knihu Mileny Lenderové hodnotit kladně a rozhodně doporučit všem, kteří mají zájem dozvědět se něco víc jak o čítankovém Karlu Havlíčku Borovském, tak zejména o jeho dceři, která se ve svém krátkém životě stala milovanou a díky své nezkrotné povaze posléze nenáviděnou dcerou národa.
14.03.2014 - Jana Lišková