Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - KONSTANTA Krzysztofa Zanussiho



Úvodník: Pokud nechcete od filmu jenom oddech či krátkodobé zapomnění na denní problémy a nebojíte se děl, které provokují, kladou otázky a nutí vás k zaujetí stanoviska či až k sebereflexi – pak filmy polského (a dnes již světoznámého) tvůrce Krzysztofa Zanussiho vás osloví zcela určitě. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byly jeho filmy hitem filmových klubů a mnoho se o nich psalo. Je dobře, že se televize občas (byť v nelidskou noční hodinu) vrací k některým významným dílům a dává tak možnost poznat vrcholné hodnoty z doby před několika desetiletími.


Článek:

Připomeňme si, že osobitý tvůrce Krzysztof Zanussi bývá považován za jednoho z předních tvůrců polského "kina morálního neklidu." Od svého prvního filmu STRUKTURA KRYSTALU (1969) klade otázky po smyslu života, lidského konání, věnuje se problémům poznání, vztahům racionálního a citového, intelektu a morálky, jednotlivce a společnosti. V jeho dílech osciluje jako jedno z hlavních témat otázka mravnosti v chování a jednání člověka, odpovědnosti za svůj život. Většinou jde o konfrontaci mezi “čistým” ideálním hrdinou a pragmatickým či zkorumpovaným člověkem, jakého všichni dobře známe ze svého okolí. Jak uspěje idealista usilující o čistým mravní profil ve světě klamů, podvodů, jak si dokáže poradit s lidmi, kteří v zájmu osobního klidu se přetvařují a nasazují si “ochranné zbarvení” (jak zní titul jednoho ze závažných Zanussiho filmů psali jsme o něm viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=12665)? 
 
Je příznačné, že právě Zanussi je tvůrcem jakoby přímo předurčeným pro filozofické meditace. Začínal jako filmový amatér. Studoval nejprve fyzikální fakultu, chtěl se věnovat vědě, poté však začal studovat filozofii a jako třetí vysokou školu absolvoval lodžskou filmovou školu. V jeho díle se tak střetává rozumový vědecký svět a jeho postavy s intelektuály, hlásícími se k humanistickému poslání, věda s filozofií, etika s pochybnou morálkou a materiální pohled s otázkami metafyzickými končícími až u posledních věcí člověka.

Typickým příkladem Zanussiho tvorby je film KONSTANTA natočený v roce 1980. Jako vždy je název zcela přiléhavý – jak známo konstantou se rozumí stálá veličina, která se nemění. Tématem filmu pak je hledání morálních hodnot, které by podle slov režiséra měly být “něčím trvalým, něčím co se nemění.”

Hlavní postavou filmu je mladý Vít (viz foto v závěru). Po skončení elektrotechnické průmyslovky a po odloužení vojenské služby získává výhodné místo ve varšavském podniku, který instaluje zahraniční výstavy. Může se tak dostat do světa a vydělat peníze na splnění svého snu o himálajské expedici a dokázat tak to, co neuskutečnil jeho otec, který v tamních velehorách zahynul.

Jenže právě v zaměstnání se jeho idealistické, nezkažené představy o životě bez klamu a lsti dostanou do přímého střetu s kolegy, které zajímá pouze shánění věcí, pachtění po penězích a nejrůznějších výhodách. Vít je čím dál vice se svými postoji osamocen, má jen několik přátel z horolezeckého oddílu. Postupně zjišťuje, že se s lidmi, jako jsou jeho kolegové, bude setkávat na každém kroku. Odmítá se ale přizpůbit, nechce se zpronevěřit morálnímu kodexu, zásadám, v nichž byl vychován a které mu nedovolí uhnout před nepravostmi. Ke konfliktu musí zákonitě dojít.

Vít jako každý idealista musí přinést “oběť” – když nedokáže snést nepravosti v podniku a otevřeně na ně upozorní je vyhozen a msta spolupracovníků jej připraví i o sen o Himálaji. Přitom je konfrontován se smrtí – jednak u těžce nemocné a trpící matky, jednak při pohřebním obřadu v Indii, jehož se stane svědkem. Vyrovnat se s realitou dokáže jen s pomocí pokorné a přívětivé zdravotní sestry Gražyny. I když z konfliktu nevyjde jako vítěz a končí u fyzické práce jakoby se zbavil svého “morálního neklidu.” Jenže osud pro něho přichystá jinou variantu drastické reality…

Kdo zná některá Zanussiho díla (Iluminace, Čtvrtletní bilance, Spirála, Kontrakt, Imperativ) může říci, že jeho stěžejní témata jako úvahy o vědě a jejích možnostech v dnešním světě, souboj mezi pragmatickým  a idealistickým jedincem, hledání smyslu života tváří v tvář neodkladné smrti, se opět v KONSTANTĚ objevují v trochu jiné podobě. Navíc zde najdete i letmou konfrontaci dvou světů (Východ-Západ), dvou kultur (středoevropské a indické) a dvou etických a filozofických systémů – křesťanství a buddhismu. Hrdina KONSTANTY hledá pevný bod v životě (konstantu), hledá u kněze i ve vědě, začne studovat matematiku jako jistotu (konstantu) ale proti běhu života a náhodám, které z ničeho nic mohou změnit běh života je (asi) bezmocný.

Zanussi klade opět řadu otázek, které zneklidňují a na něž není snadná či dokonce možná odpověď. Nenutí diváka ztotožnit se mladým Vítem. Stačí mu otázky klást a nechat na divákovi, zda a jak si na ně odpoví. Jeho dílo jakoby nestárlo – otázky morálky a postoje k životu jsou trvalé a věčné a dokonce v dnešní době možná ještě potřebnější než před třiceti a čtyřiceti lety.

Na 33. MFF v Cannes získal Krzysztof Zanuzssi Cenu poroty za režii a snímek Cenu ekumenické poroty.
Foto: stopklatka.pl, weekendowo.pl

*******************************************
KONSTANTA (Constans)
Polsko 1980, režie Kryzsztof Zanussi,
uvádí ČT2 v pondělí 6. října od 23,30 hodin





03.10.2014 - Stanislav Polauf