Příběhy tří lidí, které jsou více či méně poznamenané těžkými osudy se pomalu navzájem splétají a vytvářejí jedinečnou zápletku.
Tom je skutečně komplikovaná osobnost. Od samého začátku se ho snaží autorka představit, popsat, i tak je těžké poznat jeho myšlenky i reakce na situaci, která k němu pomalu připlouvá.
Neustále jej provázejí stíny minulého života - milovaná matka mu zemřela, on sám nastoupil na sedm let, odkud si přinesl nejenom trauma, ale i výčitky. Přes všechny jeho chyby se stal moji oblíbenou postavou a věřím, že mnoho čtenářů zjistí to stejné.
Izabela je přesným Tomovým protějškem a jak tomu bývá u protikladů, jejich životy se protnou dohromady.
Prostředí Janusu, kde se část knihy odehrává, je více než krásné, velmi dobře popsané a realistické. Čtenář má v podstatě pocit, jako by tam už někdy byl. Avšak jenom na Janusu se děj neodehrává, částečně se seznámíme i s Perthem (australský městem).
Autorka používá naprosto neobvyklou metodu vypravování a to přeskakování z minulosti do přítomnosti, často i během velmi krátkého časového úseku.
Velmi mě nadchlo používání specifického stylu psaní.
Shrnuto a podtrženo, knihu prostě zbožňuji, od samého začátku. Myslím si, že každý, kdo svým způsobem má rád příběhy ze života, by v této knize mohl najít zalíbení a především i nový náhled na svět. Doporučuji!