Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Posedlosti francouzských králů



Úvodník: Z hodin dějepisu se nám panovníci mohou občas zdát jako mramorové sochy, jejichž život byl pouze plný politiky a správných či špatných rozhodnutí ve prospěch vlasti. Nová kniha Henriho de Rom?ges však velmi poutavým způsobem dokládá, že i králové a panovníci byli muži z masa a kostí.

Článek:
Navzdory názvu se nová kniha Henriho de Rom?ges Posedlosti francouzských králů, kterou s pouhým ročním zpožděním připravilo nakladatelství Brána i pro českého čtenáře, zabývá jen jedním typem lidské posedlosti – sexem. Autor si tak klade za cíl doplnit obraz až na výjimky takřka ikonických panovníků (Jindřich IV., Ludvík XIV., Filip Orleánský, Ludvík XV., Napoleon I. a Napoleon III.) o zcela lidskou, a někdy až překvapivě nelidskou, dimenzi. Vyzobává tak z velkého množství životopisů těchto proslulých osobností skutečné i smyšlené historky o milostných avantýrách a sumarizuje je v takřka překvapivý výčet, jenž je tak mohutný, až se může zdát nemyslitelným.
 
Kniha je rozdělena do šesti kapitol s bohatým obrazovým doprovodem. Každá část je věnována jednomu z výše zmíněných panovníků a zachovává jednotnou strukturu. Na úvod je čtenář formou výčtu letopočtů seznámen se základními životopisnými daty zkoumané osobnosti. Následně je vržen do děje takřka nepochopitelně užívanými románovými prostředky – popisy kulis, přímou řečí,… to vše působí částečně překvapivě, ale efekt vtáhnutí je nepochybně naplněn. Další části kapitol už jsou psány běžným jazykem literatury faktu a zachovávají převážně lineární strukturu výčtu milenek a milostných eskapád. Závěrem jednotlivých kapitol však jakoby autorovi vždy chyběl dostatek odvahy říct: „Takhle to bylo; myslete si o tom, co chcete.“ Vždy totiž nakonec věnuje několik odstavců obhajobě, jež si klade za cíl očistit panovníky od nánosu prezentovaných činů a znovu konstruovat jejich dějinnou velikost.
 
Publikace Posedlosti francouzských králů je skutečně velmi čtivá, proto je škoda, že autor občas stylisticky trochu klopýtne za hranici vkusu a použije termín nečekaně bulvarizující. Tento trend pak často souvisí s další skutečností, která si zaslouží drobnou výtku. Navzdory tomu, že kniha zachycuje životní osudy v rozmezí několika staletí, autor nijak nereflektuje kulturní a společenský kontext daných dob a činy jednotlivých aktérů hodnotí prismatem současné morálky. Místo toho, aby vysvětloval a objasňoval z pozice znalce, proč tomu tak bylo, poklesává na úroveň čtenáře, kterému nedostatek informací dovoluje pouze odsuzovat. V tomto kontextu se pak již zmiňované závěrečné obhajoby jeví ještě prázdnější a pokrytečtější.
 
Přes tyto výtky, které je nutno mít při čtení na paměti, je však možné doporučit knihu Henriho de Rom?ges širší čtenářské obci, a to jak ve formě poutavého oddychového čtení, tak pro poučení. Jak literární styl, tak tématika zaručují, že knihu lze při čtení přímo hltat a, ač občas zarazí, jistě zpříjemní dlouhé zimní večery.
 
 


Henri de Rom?ges: Posedlosti francouzských králů
Nakladatelství BRÁNA
2014




05.01.2015 - Jana Lišková