Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Lepík sem, lepík tam, všude kam se podívám
Úvodník: Vezmete malý bloček, prosím lepíkový, čmáráte. Okolo je nuda a nebo také ne a vy prostě kreslíte. Nejdřív z papíru vyleze kolečko, pak mu doroste oko. Chvíli posloucháte a kresba stojí. Oko a kolečko, kolečko a oko. No poskočíme. Čmárám, čmárám další nohu. Že ještě nebyla? To nevadí, bude prostě noha. Nějaký ten chlup a pokud nám čas dopřeje, z papíru se na nás pokřiveně usmívá všelicos, podvědomí si hraje.
Když k tomu připočtu, že lepíkové příšery jsou kolem nás (možná i pod tím papírem), je na knížku zaděláno.
Článek:
Ono dělat recenzi na nepsanou knihu může být tak trochu problém. Hodnotit ji po stylistické stránce nelze, kvalitu jazyka můžete poznat leda tak po čichu.
S pokoukáním je to jiné. Kniha Lepíkové příšery vás totiž vtáhne do naprosto odlišného světa, kde se pohybujete doslova na ostří nože. Z každé stránky vykukuje kdejaká příšera, zubatice a nebo v lepším případě "pouze" netvor. Tmavá linka a syrové ztvárnění dodává všemu pocit, kde běhá mráz po zádech. Zjišťujete, že chudák Karkulka to opravdu neměla lehké a vlk nebyl tím infantilním zvířetem, jak nám ho kde kdo představuje.
Děti se občas žerou a chlapci obzvlášť. Někdy i kousek přírodniny dává vzniknout psychicky narušenému vjemu, kde strom není strom a ostrov ani zdaleka. Kdo letos plánuje dovolenou daleko od rodné hroudy?
Mortensenův svět je určitě jiný. Pokud ne ten vnější, tak vnitřní určitě. Běžné lepicí bločky neslouží v jeho případě k zápiskům a vzkazům, ale na již zmíněné čmárání. Neberte však slovo čmárání hanlivě. On to sakra umí! Severská literatura má svůj nenapodobytelný charakter a této knize nejde také upřít. Dánský spisovatel ukazuje svět mnohem temnější, hrůznější než bývají knihy řekněme ze zemí jižněji položených.
I tak baví. Kresby i vnímání takového světa jsou mimořádné. Vtáhne vás a nepustí. Stejně tak celek poschovávaný v útlounké knize.
Lepíkové příšery
John Kenn Mortensen
Argo, 2014
24.02.2015 - Veronika Švarcová