Nadchází klasická hotelová dovolená: výkrmna s přestávkami na odpočinek žaludku. Lenivé válení u moře či u bazénu střídají nenamáhavé poznávací procházky. Podívat se, co tu kde kvete, jak tu lidé bydlí, projít se po pláži v době, kdy tam ještě nebo už není narváno.
Plavba na nedaleké ostrovy Paxos a Antipaxos je plná dobrodružství. Díky větru se
Iónské moře, většinou prý klidné jako rybník, vzdouvá a pění. Vlny nám hravě stříkají do tváře slané kapky. Loď se tak kymácí, že kdo nesedí, přesouvá se po palubě po čtyřech - mnozí s připravenými pytlíky, což námořníci očividně velmi pobavilo. Paxos je nádhernou odměnou za prožitou ukázku mořské nemoci. Sladce vonící romantika odříznutého ráje, kterou cítíte všude kolem sebe.
Místní
lidé jsou vstřícní a přátelští. Rádi se baví, tančí a zpívají. V obchodě dostanete kromě samozřejmého úsměvu k nákupu také
panáka zde oblíbeného ouza. Po únavném dni je poslední večerní koupání úžasně vzpružující, přesto někdy zůstane jen u pozorování hladiny, jejíž vratká nestálost připomíná život.
Omámeně sledujeme barvy na hotelovém bazénu a tiše přemítáme o tom, jak se nám vůbec nechce domů...
Fotografie: archiv autorky
Web autorky
Fotografie autorky