Webmagazin.cz

Rowlingová si začátek světové nevědomosti do posledního dílku vychutnávala. Pozorovala svět, který se najednou zajímal o neexistujícího autora s takovým umem psaní detektivek, až byl srovnáván s Agathou Christie a jejím Herculem Poirotem – či A. C. Doylem a jeho Sherlockem Holmesem. Ve Volání kukačky se poprvé seznamujeme s altruistickým soukromým detektivem Cormoranem Strikem, žijícím bez poloviny pravé nohy a jeho okouzlující asistentkou Robin; což ano, všichni víme! Netrpělivě se však vyčkávalo Galbraithovo volné pokračování – nesoucí název Hedvábník.

Není tomu tak dávno, kdy Cormoran Strike vyřešil případ topmodelky Luly Landryové, a od té doby na tom se zakázkami není nijak špatně, ač si ho stále najímají především nedůvěřiví manželé a manželky, dychtící po dopadení své nevěrné polovičky. Jednoho dne se mu však v kanceláři objeví postarší nenápadná žena, která žádá o pomoc v záležitosti na první pohled dobrosrdečné triviality – aby jí Cormoran našel a zpátky domů přivedl manžela. Owen Quine, onen manžel, je nijak zvlášť proslulý spisovatel, jehož zvykem bylo se jednou za čas jen tak vypařit. Nyní je pryč však již celých deset dní – což je více než jen nezvyklé.

Cormoran se tedy pouští do pátrání, přičemž očekává, že Owena nalezne v některém spisovatelském doupěti, kam se uchýlil k chtění psaní svých románů v klidném prostředí. Od Owenových známých sbírá střípky informací, které by k jeho nalezení mohly vést, až se ho skutečně dopátrá – jen tak trochu vykuchaného a rozežraného kyselinou. Cormoran se na to dozvídá, že tomu není nijak dlouho, kdy nyní mrtvý Owen dokončil nejnovější román Bombyx mori, v němž ne zrovna pěkně vylíčil několik lidí, a pár z nich dokonce i slavných, což by mohlo nejednomu z nich zničit život.

Do okruhu podezřelých zařazuje Cormoran primárně ty, o nichž Owen v knize psal a jejichž životům by vydání knihy mohlo ublížit. Se získáváním informací na to jde stejně jako ve Volání kukačky, postupně a s klidem, dává si dohromady relevantní, naslouchá podezřelým a vyhýbá se zřetelným chybám, které policie přehlíží – to všechno v úžasných popisných pasážích, v nichž se, ostatně stejně jako ve Volání kukačky, dere na povrch neskutečné nadání Rowlingové pozorování prostoru.

V Hedvábníkovi však nejde pouze o vyřešení brutální a svým způsobem groteskní vraždy postaršího spisovatele – blíže se dostáváme k samotnému Cormoranovi a Robin, ergo jejich soukromým životům. Stáváme se pozorovateli ve chvílích, kdy se Cormoran pohružuje do myšlenek na svoji neodolatelnou bývalou přítelkyni, ke které by se mnohdykrát rád vrátil, či když se Robin snaží zdolat názor svého přítele na její práci. A nakonec jsme svědky i jejich vzájemného sblížení, které přerůstá klasický formální pracovní vztah.

Na rozdíl od Volání kukačky, kde se téměř žádné násilí nevyskytuje, se příběh Hedvábníka svojí zápletkou blíží k severské krimi, násilím přesycené. Pochopitelně se rovněž mění prostředí – když v prvním díle Strike vyslýchal lidi patřící do světa milionářů a módního průmyslu, v Hedvábníkovi se zaměřuje na literární scénu, práci v nakladatelství a samotné spisovatelství; a jakožto spisovatelka velice úspěšná se Rowlingová v těchto vodách orientuje více než dobře, popis je tedy po celou dobu dosti autentický.

Líbil-li se vám první díl, jistě tak učiní i pokračování. Zda vás zklamal, s Hedvábníkem na tom nejspíše nebudete nepodobně, neboť ač je ve srovnání s Kukačkou mnohem živější a vraha, kterého v Kukačce nalezneme již před gradací, se nám dopátrat nepodaří – vskutku, je to nemožné -, stále jde o stejnou stylizaci textu, tedy vypravěčskou, na kterou si holt každý nepotrpí. A zda jste o Volání kukačky ještě nezavadili, klidně se pusťte do Hedvábníka i tak, neboť jak je již zmíněno, jedná se pouze o volné pokračování, sic se stejnými protagonisty, avšak úplně jinou zápletkou, kterou s tou předchozí nic nepojí. Teď se jen můžeme těšit na třetí díl, který v Anglii vyjde tohoto roku na podzim, o odřezané lidské noze v balíku…

Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Román o bourci morušovém