Kniha Ireny Žantovské rozhodně není žádné oddechové čtivo. Od začátku do konce je nabitá informacemi. Tři rozsáhlé oddíly – Sociální komunikace jako nutnost dovednost i umění, Historické podoby rétoriky i teorie a praxe moderní rétoriky poskytují nepřeberné množství poznatků.
První část je spíše obecným úvodem do problematiky, ta druhá již však nadchne každého, koho kdy zaujali antičtí řečníci. Jim je zde věnována rozsáhlá kapitola, stejně jako rétorice středověké. Poslední oddíl se věnuje současné praxi a je naplněn různými praktickými tipy.

I tato poslední část je členěna velmi přehledně a prakticky, takže čtenář poměrně snadno získá jednoduchý návod jak své rétorické schopnosti zlepšit. Od správného dýchání a artikulace, přes metody zvládnutí stresu až po tvorbu image řečníka. Na první přečtení se kniha zdá být zajímavým učebnicovým textem, už ale na přečtení druhé poskytuje čtenáři nedocenitelné rady.

Celý text je brilantní, díky přehlednému členění jak kapitol, tak i informací v jednotlivých pasážích. Bez zbytečných odboček nebo balastních informací. Sáhnout po této knize by měl každý, kdo během svého studia nebo práce musí mluvit před lidmi. Jak poznamenává samotná autorka: „Komunikační sféra lidského chování patří v poslední době k oblastem, na které se upírá pozornost celé společnosti.“ Bylo by na škodu nečíst knihu, která člověku v této sféře poskytuje skrze znalosti výhodnější pozici před ostatními řečníky.


Irena Žantovská
Rétorika a komunikace
Dokořán, Praha, 2015