Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - OSTROV ENTRY – detektivka roku 2014 od Petera Maye



Úvodník: Z montrealského letiště odlétá skupina policejních detektivů na tisíc kilometrů vzdálený ostrov Entry utopený mezi desítkami podobných v Zálivu Svatého Vavřince. Na ostrůvku pouhé dva kilometry širokém a o jeden kilometr delším obydleným asi stovkou svérázných obyvatel se stala vražda. První za dobu osídlení ostrova a dost nepochopitelná. Kdo a proč zabil nejbohatšího muže ostrova, který zbohatl na lovu ústřic? Jeho konkurent z blízkého ostrova, jeho žárlivá žena, která ho našla či někdo neznámý a tajemný?


Článek:
Mezi skupinou vyšetřovatelů, kteří složitě na ostrov přijíždějí je také detektiv Sim. Téměř čtyřicetiletý rozervaný muž trpící nespavostí, který se dosud nevyrovnal s tím, že ho opustila manželka. Vyšetřování a hledání otazníků, na něž má dát odpověď, je od začátku vedeno klasickým způsobem, ale již od první kapitoly May nastoluje jinou, pro Sima osobní otázku:

Jakmile spatří vdovu po zavražděném Kirsty Cowellovou, zavíří zmatek v jeho nitru a slyší se říci: „Já vás znám.“  Svraštila čelo. „Neřekla bych.“ Ale on věděl, že ano. Netušil kde, kdy ani jak ji poznal. Ale byl si naprosto jistý...
A kromě pocitu blízkosti je tu ještě jedna relikvie, která jako by je spojovala. Sim vlastní rodinnou památku – prsten s karneolem, na němž je vyryta ohnutá paže s mečem. Jak to, že stejnou rytinu má polodrahokam v přívěsku, který vlastnila Kirsty a právě ohlásila jeho ztrátu?

Sim je rozpolcen mezi hledáním řešení vraždy, osobními problémy s bývalou manželkou, která je členkou týmu a do horečnatých polosnů se mu stále vkrádá příběh jeho předka z dávné minulosti. Jeho praprapraděd, po němž má jméno, si vedl deník a z něho jim matka často čítávala. Vyprávění přapředka je vedeno v první osobě a tvoří druhou linii knihy.

Mayův román je tak kvalitní  detektivkou s klasickým vyšetřováním vraždy a nalezení údajného pachatele. Do této linie je vložen příběh neobyčejného osudu Simova předka. Historický Sim se narodil na skotském ostrově  Lewis (jak nevzpomenout na druhou část Mayovy trilogie s názvem MUŽ Z OSTROVA LEWIS) v souostroví Nových Hebrid v první polovině 19. století. Ač syn bezzemka se zamiloval do panské dívky a měl tu smůlu, že to bylo v době velkého hladomoru. Rozhodl se proto, stejně jako tisíce jeho krajanů, pro emigraci do Kanady. Jeho neobyčejný osud a útrapy popisuje May tak podrobně, že je to román v románu, který je fascinujícím pohledem na značně ostudnou stránku britské historie.  Téma je tak silné a čtenářsky vděčné, že tak trochu zastiňuje pátrání kriminalistů a vlastní detektivní rámec. Je také jasné, že další detektivní otázka, kterou si čtenář musí stále klást, je v tom, jak události přes sto let staré vplývají na dnešní dobu a na samotného Sima.

“Od první chvíle, kdy (Sim) ostrov Entry spatřil, tušil v jeho temném stínu,který vrhal na obzor, cosi zlověstného...“

Toto pouto s minulostí v Simově mysli znovu ožije:
„Někdy v průběhu noci, nevěděl ani, kde se vzala, se mu v hlavě vynořila vzpomínka na otcova slova, která pronášel vždy, když přišla na přetřes rodina a skotské kořeny. Krev má sílu, Sime.  Krev má sílu...“

Jak říká své sestře Annie:
„No, vždycky jsme věděli, že jsme Skotové, ne? Mámina rodina pocházela taky ze Skotska. Ale jako by na tom nikdy nezáleželo. Byla to jenom historie. Jako příběhy z deníků. Tak nějak jsem nikdy nevěřil, že to byli lidé z masa a kostí. Nikdy jsem si neuvědomil, že za to, co jsme, vděčíme jim, že žijeme jen díky útrapám, které přežili, odvaze, kterou potřebovali už i jenom k tomu zůstat naživu.“

Je jasné, že vše se v závěru propojí, i když to bude mezitím stát Sima místo u policie, přežije dva vražedné útoky na svou osobu, ale donutí ho to jít podrobně za hledáním stop své minulosti. Přes rozdíl více než sta let se z generace na generaci přenesou nezničitelné kořeny původu jejich rodu, vedoucí k pochopení jak současnosti, tak i minulých dějů. Závěrečné účtování, které se odehraje – kde jinde u Maye – než na zrádných útesech nad běsnícím mořem a za svištění bouře to jen dotvrdí.

May ve svém novém díle popisuje až hypnotickým způsobem nevlídnou, drsnou krajinu, v níž je velmi obtížné žít. Jeho sugestivní popisy kvílejícího větru, bouřícího moře a hukotu bouře dokáží vyvolat silnou čtenářskou odezvu – jakoby chlad a nepřízeň živlů pronikly až do vašeho pokoje a vám pod kůži. Dokáže vynikajícím způsobem stupňovat napětí a před čtenáře klást stále nové a nové otazníky, aniž byste ztráceli souvislost s předchozím dějem. Plně splní požadavky na detektivní prózu, ale přidává další rozměry. Třeba ve vlastním osudu Sima, bránícího svoji mužskou čest a rozhodujícím se mezi povinností policisty a osobním náhledem. Ale hlavně v tom, jak tvrdošíjně je nucen jít po kořenech dávných událostí své rodiny a v jakémsi poblouznění prožívat bědné útrapy skotských emigrantů a děsit se panovačnosti a nelidskosti těch, kdož je z rodné půdy vyháněli na tisíce kilometrů vzdálenou pouť, při níž jich kolem pěti tisíc v roce 1847 zahnulo.

Působivá a mimořádně silná kniha patří k tomu nejlepšímu, co May napsal a lze věřit, že při jeho nadání se můžeme dočkat i dalších skvělých prací.

Když knize OSTROV ENTRY udělil festival Bloody Scotland cenu jako detektivce roku 2014 bylo toto rozhodnutí zcela v souladu s mimořádným čtenářským zájmem a oceněním jejích mimořádných kvalit.

Podrobnosti o Peteru Mayovi najdete u recenze knihy MUŽ Z OSTROVA LEWIS – viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=14169
****************************************
Peter May: OSTROV ENTRY
z anglického originálu přeložila Linda Kaprová
vydal HOST – vydavatelství, s.r.o., Brno, 2015
 


11.02.2016 - Stanislav Polauf