Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - FOTOPOSTŘEHY: Když lyže nahradí kola
Úvodník: Zimní biatlon zná asi každý, jeho letní varianty jsou již známé méně. Kromě možnosti vyměnit lyže klasické za ty na kolečkách je tu i možnost, že lyže zcela nahradí kola, většinou ta horská. Rozdílů je ale více, podstatný je i počet diváků. Protože v areálu, kde jsem v březnu dlouho před začátkem exhibice podupával na sněhu, snažil se nezmrznout a uhájit v davu ostatních diváků místo na fotografování, jsem měl najednou před začátkem dopoledních závodů možnost volného pohybu…
Článek:
Slunce dosud nestihlo vysušit ranní rosu a tak kapky, lesknoucí se na trávníku, smáčely špičky mých bot a já zatím chvíli pozoroval je a chvíli zase první postavy v cyklistických přilbách… Můžete hádat, kdo byl mezi prvními. Kdo biatlon sleduje pravidelně, ten hádat nemusí, ten to ví…
Nejen z přítomnosti trenérů v místech, které byly ještě během jarní exhibice vyhrazeny divákům, ale i z připravených stojanů s dalekohledem a tabulkou, zaznamenávající úspěšnost střelby bylo jasné, že tentokrát již půjde o „skutečné“ závody a že nejsem jediný, komu výhled z místa podél střelnice vyhovoval…
A tak zatím, než hlasatel se začátkem závodů „vyprovodil“ diváky do míst pro ně vyhrazených, snažil jsem se využít možnosti dosud relativně volného pohybu a pořídit ještě několik fotografií…
Malorážka, každá je originál a nejde jenom o tvar pažby a umístění zásobníků, ale i o barvu. Ani hlaveň nemusí zůstat neosobní a její kovový lesk lze vylepšit barevnou páskou, omotanou po celé její délce… V zimě tvoří s biatlonistou nerozlučnou dvojici, během závodů na kolech čeká připravená ve stojanech na střelnici a nebýt startovních čísel, je biatlonista v lese od „běžného“ cyklisty k nerozeznání…
Na střelnici se kola vedou a sedlo má i druhý účel, aby šlo kolo rychle zavěsit na konstrukci zbudovanou z lešenářských trubek podél střelnice…
„Jestli chcete hvězdy, odměňujte jednotlivce. Jestli chcete týmové hráče, odměňte výsledek týmu.“ (Michael Leboeuf) A jestli vám jde o výsledek, myslete i na zdánlivé maličkosti. A tak pokud prst na spoušti vyžaduje cit, rukavice se musí přizpůsobit. Někdy celá, jindy stačí jenom kousek.
„Většina z nás nevyhraje zlatou medaili. Nestaneme se milionáři ani filmovými hvězdami, nezvolí nás prezidentem a neobdržíme Nobelovu cenu. Ale můžeme si užívat malých radostí života. Pohlazení ruky, polibku na tvář, měsíce v úplňku. Volného místa na parkovišti. Praskotu ohně. Krásného západu slunce. Těš se z malých rozkoší, které život nabízí. Pro každého z nás jich chystá bezpočet.“ (B. Ferrero)
Text i fotografie: Radim Cejnar
27.08.2016 - Radim Cejnar