Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Rádoby tajemná a dosti pomatená Švadlena



Úvodník: Napsat kvalitní tajemnou knihu – tomu se říká výzva. Problémem „tajemných“ knih totiž dost často bývá, že nejsou ani zbla tajemné. Jsou jednoduše trapné. Hrají si na něco víc, než ve skutečnosti jsou, snaží se vás dostat do kolen prvky, které snad ani samotným m nemůžou připadat originální, a co je na tom všem nejhorší? Že si to ani oni sami neuvědomují. Jenže pak přijde chvíle prozření, najednou neví, co by se mělo dít dál, a všechno to dopadne tak, že vážně vůbec nikdo nemá tušení, o co vlastně jde. Všude jenom zmatek, zmatek a zase zmatek. Jak pro čtenáře. Tak samotného autora. No a víte vy co? Tenhle případ je jako vyšitý pro Švadlenu.

Článek:


Ale přitom to ze začátku vypadá tak pěkně slibně - Myrtle Dunnageová se zrovna vrací do rodného městečka, z nějž byla nucena jako malá dívka uprchnout. Co jí k tomu asi donutilo? První záhada je na světě! Posledních dvacet let strávila naše hrdinka jako švadlena v těch nejlepších módních salonech Evropy, zahalená v luxusních látkách, opředena odérem těch nejdražších voňavek, ve i jen těch nejslavnějších a nejvlivnějších zástupců i módy. Proč se z tak skvělého života vrací zpátky? Co ji k tomu vede? A probůh, jakým přičiněním se nakonec rozhodne, že v onom venkovském zapadákově, kde je pro všechny vyděděncem, zůstane?

Návrat není lehký ani pro jednu stranu. Obyvatelé zapadlého venkova nezapomněli na to, co Myrtle provedla, a rozhodně jí neplánují z čisté dobroty srdce odpustit a přivítat s otevřenou náručí, a spíše se zabývají tím, jak jí pobyt z čisté zlovůle srdce ještě více znepříjemnit. Myrtle ovšem skrývá trumf v rukávu – svůj talent. Um švadleny, jemuž nejsou příslušnice něžného pohlaví v řadách zdejších obyvatel schopny odolat. Že by bylo možné, aby se nakonec opět stala součástí komunity, z níž byla vyvrhnuta? A chce vůbec, aby byla znovu přijata?
 
 
Takže jen co překonáte rozpačitý a rozvleklý úvod, autorka si vás velice snadno omotá kolem prstu a vás začne srdečně zajímat, jak to všechno bylo, k čemu to kdy, kde, jak a proč došlo, jak to vyvrcholilo, čím to začalo – jste zkrátka ve všech ohledech plni otázek a nemůžete se dočkat, až se všechno dozvíte. Jenže právě tady to začíná vrznout. Pohltí vás tajemná atmosféra, ale když má dojít na vyřešení věcí, puf, všechen zájem z vás opadne, jelikož autorka snad sama neví, jak by věci chtěla vyřešit, takže všechno je podivně zastřené, utahané, zmatené, celé je to šedivé a člověk neví, co si myslet, jak reagovat, co prožívat a otázka: „Počkat… cože?“ se pro vás po dobu čtení stane běžnou záležitostí.

Ze všeho nejhorší je pro čtenáře ovšem vědomí, že to tak být vůbec nemusí, jelikož autorka přišla s velice povedeným námětem, z  potenciál nejen kape, ale přímo teče čůrkem, problém je v tom, že se autorce vůbec nepodařilo ho kvalitně zpracovat a záživně ho před čtenáře postavit, což je neuvěřitelná škoda. Z jejích popisů látek a šicích scén je vám jasné, jak se do psaní položila a užívala si ho, ovšem když má dojít na psaní něčeho konvenčnějšího, jakoby se začala bát, jak bude přijímána, nevydala ze sebe to nejlepší a na první pohled je to, bohužel, dost zřejmé.

Nevydařeným bodem jsou i samotné postavy. Nikdy není pevně dáno, že ten bude po celou dobu klaďas, tamten zase celou dobu záporák - ale v případě této se zkrátka vážně ani trochu nevyznáte v tom, jaký kdo vlastně je, v jednu chvíli se někdo chová tak, a aniž by se cokoliv změnilo, úplně obrátí, ze scény na scénu se postavám cele změní charakter, a když ani postavy – základ – pro čtenáře nejsou opěrným bodem a člověk se ztrácí i v nich, je vůbec důvod pokračovat? Švadlena je příběhem, který potenciál má na první pohled, jeho podání se ovšem hodně dalece míjí s úspěchem, a upřímně mě nenapadá důkaz, na němž bych vám ukázala, že jestli se ke knize nedostanete, uděláte velkou chybu. Jelikož zkrátka neuděláte.

Rosalie Hamová – Švadlena
z anglického originálu The Dressmaker přeložil Milan Lžička,
vydala Mladá fronta v roce 2016, 227 stran, pevná vazba


18.04.2017 - Tereza Vítková